1) Kdo vlastně jsou ti nejbohatší?

rich.jpg

Kdo vlastně jsou ti nejbohatší? Možná byste se divili, jak málo mezi nimi je oněch nechvalně proslulých nelítostných bankéřů a makléřů. (Foto: gazettereview.com)

Když se řekne finanční elita, koho si představíte? Nejspíše nějaké investiční bankéře, burzovní makléře, ředitele nadnárodních holdingů, arabské šejky a případně pak celebrity. Skutečnost je ale taková, že většinu z oněch pověstných „10 %“ představují lidé z vrcholného managementu povětšinou technologických a petrochemických společností. Velkopodnikatelů a byznysmenů je mezi nejbohatšími lidmi jen asi 6 % a burzovních makléřů asi jen 2 %.

2) Finanční elita se stěhuje do míst s nejmenšími daněmi

Každý, kdo někdy slyšel pojem „daňový ráj“, ví, že je to místo, kam se stěhuje světová finanční elita, aby se vyhnula vysokým daním a ještě více znásobila své bohatství. Země jako Monako, Kajmanské ostrovy nebo Bahamy se tak logicky musí milionáři hemžit. Realita je ale poněkud jiná. V těchto zemích mají milionáři většinou jen založené offshorové společnosti a bydlí v zemích, odkud pocházejí, často se dokonce neodstěhují ani z rodného města. Většina z nich uvádí, že míra zdanění je nezajímá, co se bydlení týče, ani zdaleka tolik jako třeba dostupná kvalitní zdravotní péče, kvalitní školy pro děti a rodinné zázemí.

3) Bohatství nevydrží věčně

rich2.jpg

Narodili jste se do bohaté rodiny? Je dost možné, že vaše vnoučata už si rodinného jmění neužijí. (Foto: cnn.com)

Pomyslnou výhodou bohatství je představa, že jakmile je někdo bohatý, tak bohatým i zůstane a jeho jmění zabezpečí i jeho děti a vnoučata. Stačí, když váš pradědeček před 80 lety něco vymyslel, a vy se jen narodíte do zlaté kolébky a celý život nemusíte ani hnout prstem. Pravda je ale taková, že jmění v rodině téměř z 90 % nepřežije tři generace. Jak se rodina rozrůstá, většinou stačí jeden marnotratný potomek nebo jeden neúspěšný podnikatel, a peníze vydělávané desítky let za pár měsíců vyletí oknem.

4) Bohatá rodina jako zlatá klec

Záviděli jste ve škole spolužákovi z bohaté rodiny, že má všechno, co chce? Ve finále dětem z bohatých rodin není moc co závidět. Jejich rodiče s nimi mají mnohem méně kontaktu než rodiče z rodin s nižšími příjmy. Bohaté děti brzy drahé dárky omrzí a ona možnost mít vše je pro ně limitující a skličující, protože nepoznají pocit toho něco si zasloužit a na něco se těšit. Psychologické studie ukázaly, že čím větší je příjem rodiny, tím větší je šance, že dítě bude trpět depresemi a pocitem méněcennosti a spadne do drogové závislosti. Ač to zní neuvěřitelně, bohaté děti se častěji dopouštějí drobných krádeží v obchodech než jejich chudší vrstevníci, čistě jen proto, že kupovat si věci je pro ně nudné a krádež je alespoň nějakým zpestřením života ve zlaté kleci.

5) Možnost utrácet je dobrý sluha, ale špatný pán

rich1.jpg

Nosí peníze štěstí? U značné části bohatých spíše naopak. (Foto: aboutislam.com)

Co byste dělali, kdybyste měli neomezené bohatství? Nejčastější odpověď je užívání si života a možnost koupit si cokoliv. Kdo by nechtěl vstávat, kdy se mu zachce, dopřávat si života v luxusu, jíst vybrané pokrmy a vozit se drahými auty? Budete se divit, ale těmi, kdo by toto nechtěli, jsou často sami milionáři. Utrácení je návykové a mnoho milionářů doplatilo na to, že své peníze utratili za zbytečnosti a vzhledem k nicnedělání už nevydělali nové. Toto chování s sebou rovněž nese zvýšené riziko depresí a syndromu vyhoření, jelikož kdo má všechno, často propadne skepsi z toho, že vlastně nemá nic. Vysokopříjmové skupiny navíc vykazují i zvýšenou míru sebevražd.

Zde si pak můžete přečíst o tom, jak velkou roli hraje v našich životech fakt, že většina peněz na světě ve skutečnosti neexistuje.