V roce 1953 zakoupil československý stát svou první obchodní loď ve finské loděnici Turku. Loď byla na znamení piety pojmenována Lidice po vyhlazené obci na Kladensku, bohužel ale spíše než čest dělala svému jménu ostudu. S lodí Lidice je spojena aféra, na kterou ani dnes nemůžeme být příliš hrdí. Ta spočívá v pašování zbraní pro alžíské povstalce a následném poškození československo-francouzských vztahů.
Spotřeba 22 tun paliva denně
Obchodní loď Lidice byla v provozu mezi lety 1954 až 1967 a posádku tvořilo celkem 48 mužů. Co se týče tras lodí, nejčastěji byla využívána mezi přístavy v Baltském moři a Asií, a to hlavně Čínou. Ostatně byla to právě Čína, pro koho měla být loď původně postavena, ale kvůli obchodnímu embargu se plavila pod československou vlajkou. Poté, co byla loď vyřazena v roce 1967 z československé flotily, byla převedena zpět Číně. Loď Lidice absolvovala dokonce i 10 plaveb na Kubu. Délka lodi byla úctyhodných 139,5 metrů. Díky spalovacímu motoru o výkonu 4632 kW dokázala vyvinout rychlost až 14,5 uzlu při spotřebě 22 tun paliva denně. Interiér lodi byl v moderním stylu a na lodi byla dokonce finská sauna, což nebylo nic neobvyklého, když byla loď postavena ve Finsku.
Alžírský incident
Vztah ČSSR a Alžírska byl vzhledem k válce v Alžíru od samého počátku předurčen postojem Sovětského svazu ke konfliktu. ČSSR byla v pozici diplomatického přívržence sovětských aktivit, což s sebou neslo i udržování kontaktů s PCA (Komunistická strana Alžíru). Po vyostření mezinárodní situace v roce 1956 z důvodu Suezské krize a maďarského povstání se československá vláda spojila s FNL (Fronta národního povstání) s tím, že od roku 1957 ji bude prostřednictvím Maroka dodávat zbraně, a to především lehkou výzbroj z druhé světové války. Jednalo se například o samopaly, lehké kulomety, tarasnice, nálože, automatické pistole a příslušnou munici.
V březnu 1959 podepsala československá vláda smlouvu o prodeji zbraní s Marokem. Celkem šlo 580 tun zbraní a munice v celkové hodnotě 632 tisíc dolarů. Vzhledem k nedostatečnému utajení byla loď pouhých 20 mil před marockým přístavem zastavena francouzským námořnictvem. Francouzi donutili loď Lidice zakotvit v alžírském přístavu nedaleko Oranu. Po zakotvení byla zahájena prohlídka nákladu a navíc za přítomnosti novinářů. Odhalený náklad v podobě zbraní a munice byl zabaven francouzskými úřady. Zabaveno bylo na 12 tisíc pušek, 2 tisíce kulometů a 12 milionů kusů munice.
Následoval diplomatický spor o zabavený materiál a náhrady škody za zabavené zbraně, který se vyřešil až v červenci 1963, kdy Francie souhlasila s úhradou škod vzniklých při zadržení lodi Lidice. Tento incident stál pracovní místo hned několika vysokých úředníků, včetně ředitele podniku pro zahraniční obchod OMNIPOL.
Odkaz na Lidice
Když byla vypálena obec Lidice a vyvražděni všichni její obyvatelé, reagoval na tuto hrůzostrašnou událost celý svobodný svět pietním způsobem. Po vesnici Lidice se začaly pojmenovávat města, ulice či náměstí po celém světě. Tehdejší Československo odkázalo na Lidice v podobě pojmenování jedné z prvních obchodních lodí, které pořídilo pro mezinárodní dopravu. Aféra lodi Lidice ale způsobila, že k obchodu se zbraněmi už nikdy nemohlo být československé loďstvo použito.
Zde najdete obce ve světě, které byly pojmenovány po Lidicích.
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
