Francie se probouzí s vědomím, že si do svého čela zvolila nového prezidenta. Druhé kolo prezidentské volby ovládl teprve devětatřicetiletý středolevicový kandidát Emmanuel Macron, který se zhruba 66 % hlasů porazil svou oponentku, krajně pravicovou Marine Le Penovou, která obdržela pouhých 34 % hlasů. Pozorovatelé francouzské vrcholové politiky se nyní nemohou ubránit dojmu, že podobná situace již v zemi nastala.
Macron i Le Penová do druhého kola voleb postupovali s velmi vyrovnaným výsledkem - Macron obdržel 24 % hlasů a Le Penová 21,4 %. Ve druhém kole ale bylo vše jinak a lídr strany En Marche získal dvakrát tolik hlasů než konkurenční předsedkyně Národní fronty. Důvod byl ten, že Francouzi napříč politickým spektrem se v druhé kole sjednotili a raději volili Macrona, jen aby zabránili Le Penové ve vítězství. Přesně to samé se stalo před patnácti lety jejímu otci Jean Marie Le Penovi.
Otec současné poražené kandidátky je jedním z nejdéle působících a zároveň nejkontroverznějších francouzských politiků, již v roce 1956 byl poprvé zvolen poslancem a Národní frontu, kterou nyní vede jeho dcera, založil už v roce 1972. Ač je jeho dceři Marine vytýkán nacionalismus a ultrapravicové smýšlení, je jen slabým odvarem oproti otci, za jehož působení byla strana považována za regulérní buňku neonacismu, popírání holocaustu a neskrývaného rasismu a xenofobie. I přesto se mu v roce 2002 podařilo postoupit do druhého kola prezidentských voleb.
Stejně jako letos Marine, i Jean Marie Le Pen byl před patnácti lety považován za nepřijatelného extremistu, který nemůže za žádnou cenu uspět. Nečekaně ale s téměř 17 % porazil v prvním kole favorizovaného socialistu Lionela Jospina a postoupil tak do druhého kola spolu s kandidátem republikánů Jacquesem Chiracem, který měl zhruba 19 % hlasů. Vyrovnaný výsledek zvrátilo to, že kandidáti všech tradičních stran, jak levicových, tak pravicových, raději podpořili Chiraca, jen aby neumožnili ultranacionalistickému Le Penovi usednout v čele země. Totéž se o 15 let později stalo i v případě volby mezi Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou.
Následujících pět let po vyšachování Jean Marie Le Pena ze hry vláda Jacquese Chiraca ukázala, že volit ze dvou zel to menší nutně není důvodem k radosti. Chirac je dnes považován za asi nejhoršího prezidenta v moderních dějinách země, po celou dobu vlády se těšil jen malé podpoře a bylo silně vidět, že ač zvítězil s velmi silným výsledkem, většina těch, kteří mu dali hlas, ho reálně vůbec volit nechtěla. Se stejným problémem se možná bude muset potýkat i Emmanuel Macron, který pro řadu svých voličů byl jen tou méně špatnou volbou ze dvou špatných možností. Nezbývá, než doufat, že se nevydá v Chiracových stopách a jako prezident překvapí spíše příjemně.
ZDE si můžete připomenout, jak starý Jean Marie Le Pen žaloval milence Madonny kvůli selfie.