Francie momentálně žije prezidentskými volbami. O tom, kdo vystřídá v čele země současného socialistického prezidenta Francoise Hollanda, se rozhodne možná už 23. března, kdy proběhne první kolo hlasování. Průzkumy dosud nedokáží z kandidátů vybrat jednoho jasného favorita. Ke dvěma hlavním favoritům nyní stranou větší pozornosti přibývá i třetí.
Média soustředí svou pozornost hlavně ke dvojici Marine Le Penové a Emmanuelu Macronovi. Původně favorizovaný konzervativec Francois Fillon doplatil na skandál způsobený tím, když se zjistilo, že naoko zaměstnával svou manželku, aby jí mohl vyplácet vysoké odměny. Výběr favoritů se tak rozšířil na volbu mezi ultrapravicovou nacionalistkou a centristou inklinujícímu k liberální levici. Jejich tandem nicméně může poněkud překvapivě rozšířit i komunista.
Toho, že většina předvolebních diskusí se ve Francii stočí k otevřenému střetu Le Penové s Macronem, se rozhodl využít další z kandidátů Jean-Luc Mélenchon. Ten kandiduje za levicovou stranu La France insoumise, nicméně vzhledem k tomu, že jeho politické postoje jsou orientovány silně doleva, podporuje ho i francouzská komunistická strana, která vlastního kandidáta nemá. Mélenchon je za tuto podporu hrdý, jelikož komunisty považuje za nositele odkazu dělnického a revolučního hnutí. Svou podporu mu vyjádřila i česká KSČM.
Mélenchon byl původně považován za naprostého outsidera prezidentských voleb, jelikož nikdo nepředpokládal, že by mohl uspět někdo, kdo v zemi plné lidí zklamaných z levicové politiky Francoise Hollanda nabízí často do krajnosti hnaná levicová řešení, proti kterým jsou ta Hollandova jen slabým odvarem. Možná je to tím, že lidí jsou unaveni z věčných soubojů jen Le Penové a Macrona a hledají k nim alternativu nebo prostě jen k pravicové radikálce a předsedkyni nacionalistické Národní fronty jako soupeře chtějí spíše než nevyhraněného Macrona krajně levicového Mélenchona, který je mnohem větším kontrastem k Le Penové. Dočká se nakonec Francie ve druhém kole volby mezi radikální pravicí a radikální levicí?
Otce radikální Marine Le Penové si můžete připomenout ZDE.