Říká se, že život by se měl žít naplno. No jo, ale jak toho docílit, když člověk musí pořád někde čekat?
Podle statistik průměrný člověk spí denně sedm hodin, hodinu jí, osm hodin pracuje, minutu souloží (průměrně), tři hodiny sleduje televizi a pět hodin čeká. Ačkoliv jsme si tuto statistiku vymysleli, jistě víte, kam tím směřujeme. Pořád jenom někde musíme čekat.
1. Na autobus
Každý den tím autobusem jezdíte. Každý den přijdete na zastávku o pět minut dřív, kdyby náhodou, a autobus přijede o pět minut později, než má. Vždycky. Ztracených deset minut na zastávce, kde jenom stojíte a čumíte spolu s ostatními lidmi. Kdyby na té zastávce byla aspoň televize, nebo třeba rotoped, abyste potrápili trochu tělo, ale to ne. Místo toho tam jsou vajgly všude na zemi, nechutnej a smradlavej vagus, co spí (nebo je mrtvý) na sedačkách pod stříškou a občas je na zemi nablito.
2. Ve frontě v supermarketu
Mají tam dvacet pokladen, ale fungují jenom dvě, protože tady je svět ještě v pořádku. Koupili jste si dva lahváče a taveňák a stejně musíte stát půl hodiny ve frontě. Ani express pokladna pro maximálně deset položek vás nevytrhne, protože tam čeká kořen s košíkem, ve kterých má express tisíc položek.
Když už to vypadá dobře, vždycky se před vámi najednou zjeví důchodce, který si chce buď s pokladní vždycky povídat anebo neumí ovládat platební kartu. Takže ztrácíte další cenné minuty svého života.
3. Na úřadě
To je taky krásný voser. Je jedno, na jakém úřadu jste. Čekat budete všude. Sice někde existuje možnost rezervace termínu přes internet, ale to ne vždy člověka napadne nebo to stihne. Když si rezervujete čas, jste odbaveni přednostně a oni vás pošlou ještě do jiného okénka nebo oddělení, kde nejste objednaní, tak je vám nějaká rezervace úplně k ničemu. Čekáte stejně.
A úplně nejlepší je, když jste po hodině na řadě a úřednice si skočí na oběd. To je pak hodně prima.
4. Na někoho
Lidé dneska nemají čas chodit včas. Dochvilnost je výsada pouze několika vyvolených. Akademická čtvrthodina se stala společenskou normou.
Čekání na někoho je poměrně stresující a záleží na povaze schůzky. Jestliže máte rande naslepo, čekáte a nikdo nepřichází, jistě vyvstanou myšlenky, že dotyčný vás viděl a utekl.
Navíc je poměrně těžké stanovit, kde je hranice, kdy dotyčnému zavolat, jestli teda přijde anebo ještě počkat. Po deseti minutách byste vypadali jako hysterky, takže čekáte dál. No jo, ale těch deset minut vašeho života vám už nikdo nevrátí.
Na druhou stranu, nebuďme na lidi, co chodí pozdě, přísní. Vždyť přeci určitě museli čekat na úřadě, na autobus a ve frontě v supermarketu, takže prostě nestíhají.
5. Až bude
Toto čekání zde nesmí chybět. Je nutné toto více rozdělit.
- až bude na záchodě. Doma je jeden záchod a partner na něm vysedává s časopisem už půl hodiny. Na naléhavé kňourání a bušení na dveře, ať už do prdele dělá, že musíte taky, reaguje pouze: „No jo, ještě moment.“ Před vámi proto stojí volba. Buď se můžete jít vymočit do dřezu anebo sekerou prorazit dveře na záchod, překvapeného partnera shodit z mísy a konečně si ulevit.
- až bude v sexu. Na rozdíl od ostatního čekání, toto nemusí být zase takový voser. Muž gentlemansky čeká, až bude jeho partnerka. Mnohdy to je celkem složité, obzvlášť, když žena ne a ne dosáhnout vrcholu.
To žena netrpělivě čeká, až to ožralý hovado, co přitáhlo ve dvě ráno z hospody a loudilo sex, už konečně bude, ať může jít spát.
A TADY se můžete podívat, jak si lze zkrátit čekání na autobus.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
