Vypadají jako ploštice, ale jsou větší a mají jen dvě nohy. A taky mají kočárky s mláďaty.
Zvedněte oči od klávesnice a vyhlédněte z okna. Svítí tam sluníčko? Tak všeho nechte a utíkejte do parku nebo na hřiště, aby vám neunikl ojedinělý přírodní jev – jarní rojení matek. Venku jich jsou stovky a tisíce, s kočárky, odrážedly, krosničkami nebo jen tak s haranty za ruku. Matky se rojí snad všude, ale pozor. Jakmile zaleze slunce, začne foukat nebo trochu sprchne, jakoby mávnutím ruky zmizí.
Matky svým jarním chováním silně připomínají ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus). Čistě zoologicky vzato je to sice ploštice, ale lidé jí běžně (byť napřesně) říkají „brouk“. „Již od časného jara se objevuje (vyhřívá) v houfech u zdí či pat stromů. Vyskytuje se v parcích, alejích s akáty nebo kaštany, na hřbitovech,“ dočtete se na Wikipedii. Ruměnice patří mezi společenské druhy hmyzu. Zásadně ji spatříte ve skupinách, tvořených až stovkami jedinců – stejně jako matky na jarních hřištích.
andrej_alena2007_57612.jpg
...a kafrají o tom, co budou večer vařit manžovi podle Mimobazaru. (Foto: www.naturalis.com)
Proč jsme matky venku neviděli od září do dubna? No protože tam bylo takzvaně „ošklivo“. Foukalo, pršelo a někdy dokonce i trochu sněžilo. Ruměnice pospolné byly zalezlé pod kameny, zatímco lidské ploštice trávily zimu doma, v nákupních centrech, dětských koutcích v IKEA a TESCO, mateřských centrech….
Tedy v lepších případech. V horších případech matky tahaly děti do restaurací a kaváren, kam nevychovaní haranti nepatří. Nudí se tam, pobíhají, křičí a zlobí, zatímco matky srkají kávičku a pindají o nesmyslech. O rušivém teroru malých smradů v kavárnách jsme před časem psali ZDE. Někde už jim zakazují vstup:
Teď ovšem svítí slunce a rojících se lidských ploštic s mláďaty jsou plné parky a hřiště. Tak to má být, je to jejich tradiční teritorium. Dětí je nám ale líto, protože se k nim matky chovají hůř než pejskaři k čoklům. Když máte psa, musíte s ním ven za každého počasí. Prší? Sněží? Mrzne? Fouká? Pes se prostě potřebuje proběhnout, a jeho majitel na to bere ohled.
Matky ale na děti ohledy neberou. Když je takzvaně „ošklivě“, parky a hřiště jsou prázdné. V tu chvíli tam nespatříte ani ruměnice pospolné, které jsou zalezlé kdesi ve škvírách…
A na závěr se ještě podívejte na úplně jiné matky – vražedkyně svých dětí.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
