fb pixel
Vyhledávání

Che Guevara: tričko s vrahem (1)

Levicoví blouznivci jeho tvář okázale nosí na prsou, přestože pomáhal vytvořit zrůdný totalitní režim. Oblékli by i tričko s Adolfem Hitlerem?

Ivan Brezina
Ivan Brezina 21.3.2016, 14:32

Jeho vousatý obličej s pohledem bojovně upřeným do dáli je vedle Marilyn Monroe, Elvise Presleyho a myšáka Mickeyho jednou z nejznámějších pop-ikon dvacátého století. Od října 1967, kdy byl Ernesto Che Guevara popraven v bolivijské džungli, se o něm vedou bouřlivé polemiky.

Podle jedněch byl vizionářským hrdinou, jakýmsi jihoamerickým Jánošíkem bez bázně a hany. Chtěl prý osvobodit chudáky, přinést jim spravedlnost a přetvořit svět v pozemský ráj. Francouzský filozof Jean-Paul Sartre jej proto označil za „nejdokonalejšího člověka naší doby“.

Jenže Guevara byl spíš nebezpečný marxistický fanatik a levicový terorista. Má na kontě tisíce lidských životů a nese přímou odpovědnost za vznik Castrova totalitního režimu na Kubě.

Fanatická nenávist k Americe

V červenci 1997 odkryl buldozer pod zarostlou přistávací dráhou nedaleko bolivijského městečka Vallegrande hromadný hrob. Jedné z šesti koster chyběly ruce a její obličej zakrývala polorozpadlá vojenská blůza. Když dělníci odhrnuli zbytky látky, kubánští členové vědeckého týmu se objali a rozplakali. Nebylo pochyb - po třiceti letech dohadů a pátrání objevili pozůstatky muže, který se pro ně stal bohem. Americký časopis TIME ho přiléhavě nazval „Castrovým mozkem“.

Ernesto Guevara se narodil v červnu 1928 v městečku Rosario v bohaté středostavovské rodině argentinského architekta. Nikdy nepoznal bídu ani hlad, od mládí však trpěl těžkými astmatickými záchvaty - někteří psychologové odtud později odvozovali jeho okázalé pohrdání smrtí. Neduživý klouček trávil celé dny v otcově knihovně, kde od deseti let hltal spisy Marxe a Freuda.

Později vystudoval medicínu a v roce 1952 se vydal na motorce napříč Jižní Amerikou. Ve svých posmrtně knižně vydaných „Motocyklových denících“, které literární kritici přirovnávají k románům Jacka Kerouaca, se Guevara přiznává, že to pro něj byla zlomová životní zkušenost. Setkání s bídou mu prý otevřelo oči. Začal nenávidět USA, které v jeho očích ztělesňovaly všechno zlo světa.

Kulky do týla

V létě 1956 se v Mexiku seznamuje s mladými kubánskými intelektuály kolem Fidela Castra, který sní o svržení Batistova režimu. Stává se Castrovým nejlepším přítelem a pod jeho vlivem se vydává na dráhu profesionálního revolucionáře. V prosinci téhož roku se s dalšími osmdesáti barbudos („vousáči“) naloďuje na jachtu Granma a vyráží ke břehům Kuby.

V bojích uprostřed hor Sierra Maestra často Guevarovi z úst vyklouzne slůvko „che“, které v jihoamerické španělštině znamená cosi jako „hele, kámo“. Tak se zrodila přezdívka, která od té doby už nerozlučně patří k jeho jménu.

K hrstce guerillových bojovníků se záhy přidává většina Kubánců a nenáviděný Batistův režim se rychle hroutí. Po vítězství revoluce v lednu 1959 je Che druhým nejmocnějším mužem Kuby. Jde z funkce od funkce. Stává se vyslancem v OSN, guvernérem národní banky, ministrem průmyslu. V té době byl na Kubě jeho poradcem Čech Valtr Komárek, otec dnešního politika Babišova Hnutí ANO Martina Komárka.

A ve stejné době Che smutně proslul jako sadista, který se s potěšením podílel na popravách "nepřátel režimu". Osobně je prý střílel do týla...

V roce 1960 také vzniká nejslavnější Guevarův portrét, jehož autorem je kubánský fotograf Alberto Guttierez, vystupující pod uměleckým pseudonymem Korda. V září 2000 vyhrál soud s agenturou Lowe Lintas, která bez jeho vědomí použila fotografii k reklamě na vodku Smirnoff. "To už by mohl Che rovnou propagovat bordel," rozčiloval se. "Ano, mohl," dodávám k tomu. "Komunismus je milionkrát horší než bordel."

Vývozce revoluce

Jenže s kalkulačkou to Chemu nejde ani zdaleka tak dobře, jako kdysi se samopalem. “Jeho ekonomická strategie rychlé industrializace, znárodnění a zavedení centrálně plánovaného hospodářství srazila kubánskou ekonomiku na nejnižší úroveň od nástupu Castra k moci,“ píše se v nedávno odtajněných dokumentech CIA.

V březnu 1964 mizí náhle Guevara po pěti letech z veřejného života. Okamžitě se objevuje spousta fám: ukradl prý peníze a utekl do Ameriky, Fidel ho zastřelil v hádce... Pravda vyjde najevo až o půl roku později, kdy Castro veřejně přečte Guevarův dopis na rozloučenou. „Vzdávám se svých funkcí ve vedení strany, svého ministerského křesla, své hodnosti komandanta,“ píše se tu. „Jiné země světa si nyní žádají mého skromného úsilí. Nastala chvíle, kdy se musíme rozloučit.“

Byl snad Che zklamán orientací Kuby na Moskvu a byrokratizací země poté, co spontánní fáze revoluce skončila? Nudil se v úřednických funkcích a potřeboval adrenalin dalšího bojového dobrodružství? Zdálo se mu, že vysněné celosvětové povstání proti kapitalismu pokračuje příliš pomalu? Trpěl mesiášským komplexem? Nebo (jak se domnívají někteří historici) se rozhodl spáchat patetickou sebevraždu?

Jen jednu věc víme jistě. Fanatik, posedlý guerillovou válkou, který označil Sovětský svaz pro jeho politiku mírového soužití s USA za „tichého spojence imperialismu“, se stal neúnosným i pro svého přítele Fidela.

(pokračování zítra)

Anketa

Oblékli byste si tričko s Guevarou?

Anketa se načítá...

Podobné články

Doporučujeme

Další články