1. Neuvěřitelně ďábelská supercela
Supercela je typ bouře tvořená jednou dominantní mohutnou buňkou, ale ve skutečnosti nejde o jedinou stabilně přetrvávající buňku. Část bouře rotuje kolem své vertikální osy, zejména v oblasti silné vzestupného proudu. Supercely bývají často doprovázeny intenzivními elektrickými výboji blesků a prudkým, přívalovým deštěm a krupobitím.
2. Prsaté oblaky mamma
Tyhle překrásné oblačné útvary se vyskytují u mnoha druhů mraků. Na spodní straně oblaku visí zaoblené výběžky podoby ženských prsů, proto dostaly název mamma. Takto vypadají nad Quebecem v Kanadě.
3. Pekelná bouře nad Nebraskou
Na americkou Nebraskou zuří bouře a oblaka mamma tomuto představení dodávají fantastickou náladu. Mamma mají většinou tvar dobře vyvinutých ženských prsou, ale někdy se podobají i kravským vemenům. Většinou se vyskytují ve větším počtu na spodní straně kovadliny bouřkového mraku a svědčí o sestupných proudech v dané části oblaku. Dříve se tradovalo, že jsou průvodním jevem silných bouří, ale dnes se ukazuje, že se mohou vyskytnout i na slabé přeháňce.
4. Létající talíře nad Havají
Žádné talíře, jen normální mraky zvané lenticularis, nebo-li čočkovitá oblaka. Lenticularis je oblak, který má tvar čočky či létajícího talíře. Při pozorování některých oblaků tvaru lenticularis se stává, že si je lidé pletou právě s UFO. Typický čočkovitý tvara vzniká díky nerovnostem zemského povrchu. Pokud proudící vzduch narazí např. na kopec, je vytlačován vzhůru. Při vstoupání se vzduch ochlazuje. Po vyvstoupání na určitou výšku a ochlazení na dostatečně nízkou teplotu dojde ke kondenzaci vodní páry a vzniká oblak. Tak, a jsme zase díky wikipedii chytřejší.
5. Krvavé představení nad pobřežím Austrálie
Proč se červánky jmenují červánky? Protože jsou červené. Zas tak blbá nejsem, aby mi stačilo toto vysvětlení. Je to proto, že hlavně po bouřlivém, větrném dni se v atmosféře nachází velké množství drobných prachových částic. Když přijde večer, ochladí se atmosféra a vlivem mrazu se vodní pára kondenzuje v podobě ledových krystalků na částečkách prachu. A dál už to znáte z fyziky na základce: slunce ozáří krystalky, dojde v v nich k lomu a rozptylu světla a obloha se nám jeví barevně, většinou červeně. Jednoduché jako facka.
6. Tajemný a gigantický mrak Asperatus
Undulatus asperatus - jméno jak z pohádky. Kdybych byla malá, a táta by mi řekl, že když nesním koprovku, tak ne mne přijde zlý Undulatus asperatus, snědla bych to hned. Nedělám si srandu, tohle je docela nový typ mraku, který vypadá jako rozbouřené moře. Přesněji byl popsán až počátkem padesátých let. Běžně se vyskytoval na jižní poloukouli, v Austrálii a na Novém Zélandě. Asperatus vzniká těsně před frontální bouřkou, která se utvořila nejčastěji nad oceánem, kde byla zaznamenávána vysoká vlhkost vzduchu a oblak se poté dostal nad pevninu.
7. Velká bouře nad Velkými pláněmi
Formující se oblaka mamma nad Velkými pláněmi v americké Montaně. Tak co, kam byste se schovali, kdyby přišla bouřka a její blesky by to švihaly k zemi? Vidíte někde nějaký dům s hromosvodem? Učili nás, že během bouřky nemáme zůstávat na kopcích a holých pláních. No jo, ale co když vás překvapí bouřka fakt na rozlehlé holé pláni? Rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte. A neshlukujte se!
9. Inverze jako z jedovaté pohádky
Je zima, v kanceláři teploučko, za oknem šedavý hnus, a tam nahoře v horách dokonalé azuro - prostě inverze. Co tedy normální člověk udělá? Zůstane smutně sedět v kanceláři. Ten nenormální si vezme okamžitě dovolenou a vyrazí do kopců, nad hranici mraků. Teplotní inverze je meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá. A protože se v té dolní vrstvě vzduch
10. Dlouhé klidné vlny vzduchu
Krkonoše, zima, dlouhá expozice a zvláštní fotografická metoda. Díky ní můžeme pozorovat, co se s oblaky při inverzi děje. Masa studeného vzduchu kopíruje terén, přelévá se něžně jako hutný horký pudink. Mne to přijde jako přesný termín - hustý pudink! Lokální inverze v údolí může být způsobena stékáním chladného vzduchu po svazích dolů. Inverzi může způsobit nasunutí teplejší masy vzduchu nad vrstvu vzduchu studeného, čímž dojde k zastavení konvekčního proudění. Vzduch už neproudí tak rozverně a lehce, ale sune se jako ... jako když naléváte horký pudink do mísy.
11. Mrakový čurbes nad Švýcarskem
To je paráda, co? Pořádný mračný čurbes! Mimochodem, víte, že slovo čurbes původně pochází z jazyka jidiš, kterým mluvili Židé ve východní Evropě? Jidiš se vyvinula ze středověké němčiny a za staletí do sebe nasákla množství cizách slov, zvláště slovanských. A tak vzniklo i slovo čurbes - Převzato ze slova německé hantýrky Tschorbeis — „útulek zlodějů“, které vzniklo složením cikánského čor — „zloděj“ a slova z jidiš bajs — „dům“. To zase vychází z hebrejského בית, z nějž vzniklo např. pojmenování města Betlém, tedy bét lechem - doslova dům chleba. To je čurbes, co? A proč je na snímku čurbes? Tak se podívejte: je tam stratocumulus, cirrus, nimbostratus, cumulus congestus a další druhy - prostě čurbes.
12. Pára nebo rozstříknutá vše ovládající chemie?
Většina lidí se bojí chemtrails. Podle mne je to blbost, ale když někdo věří, tak ať věří. Na snímku vidíte kondenzační dráhy za letadly během dne zcvrknuté do jednoho snímku. Ty vznikají za tryskovými letadly letícími v určité výšce, zpravidla kolem 8 až 12 kilometrů. V této výšce je už dostatečně chladný vzduch a pokud je i dostatečně vlhký, dokáží horké spaliny z letadlových motorů vytvořit tzv. kondenzační pás (v angličtině "contrail"). Ten tvoří vysrážené drobné vodní kapky nebo ledové krystalky.
A cože jsou ty chemtrails a proč se jich (ne)bát? Kolega Ivan Brezina to krásně popsal zde.