Jupiter, Venuše, Mars. V těchto dnech máme jedinečnou příležitost spatřit za ranního úsvitu tyhle tři planety pěkně pohromadě. Plus bonus v podobě Merkuru.
Možná jste to už někdy v uplynulých dnech, tedy při časných ránech zahlédli. Pokud musíte vstávat nechutně brzy do práce nebo jste sami od sebe vzhůru třeba už v sedm, a po změně času o minulém víkendu se tak teď probouzíte už v šest.
Nad východním obzorem září jasný ‚bod‘ a kolem něj dva méně jasné, ale přesto výrazné ‚hvězdy‘ – psáno v uvozovkách, protože nejde o body ani hvězdy, nýbrž o planety. Ta nejjasnější je Venuše, nalevo od ní je Mars a vpravo nahoře Jupiter.
venus-jupiter-mars_23oct-3nov2015_620x580_v2.gif
Poté, co se na začátku léta těsně setkala Venuše s Jupiterem a předtím v únoru Venuše s Marsem, tyhle planety kolem sebe (z našeho pohledu) různě tancují a krouží. Mění se jen čas, kdy je obloha dostatečně temná, a lze je tudíž pozorovat – jejich současný ‚rozlučkový ploužák‘ připadl (bohužel) na rozbřesk a pár hodin před ním. (Až se vynadíváte, dá se rovnou vyrazit na houby, někde ještě rostou.)
ranni_obloha2x.png
Nepokazí-li to mlha či inverze, pak přesně tohle spatříte 31. října 2015 v šest hodin ráno (Foto: stellarium)
K tomu se nad východním obzorem přidá Merkur. Vychází asi deset minut před šestou, ale pozor, vidět je maximálně do půl sedmé, protože v těsném závěsu za ním vychází také Slunce (31. října 2015 to bude v 6:47).
Na pozorování Merkuru už je lepší triedr nebo rovnou dalekohled. Ostatně i celé planetární trio výše stojí za ‚přiblížený‘ pohled.
Protože Venuše – stejně jako náš Měsíc – prochází pravidelnými fázemi, jak se mění její poloha vůči Slunci a naší Zemi.
V těchto dnech, kdy je osvětleno cca 25% jejího kotouče, září na obloze nejsilněji, jak ji kdy můžeme spatřit. Venušin ‚úplněk‘ totiž nelze ze Země pozorovat – dochází k němu pouze tehdy, kdy je na Zemi den právě v těch místech, odkud by ji bylo možné vidět.
A kolem Marsu a Jupitera zase spatříte jejich měsíce srovnané v jedné lajně.
Ale i bez dalekohledu to bude stát za to. Nejenom tři planety vedle sebe, ale nad jižním obzorem bude zářit Sírius a vysoko nad ním Měsíc, který byl nedávno v úplňku. A ze souhvězdí Oriona (jihozápad), Býka (západ) a Andromedy (severozápad) budou ‚padat hvězdy‘, tedy meteorické roje.
Jak je ale možné, že Venuši vůbec vidíme, když podle školní poučky planetární posloupnosti „Merkur, Venuše, Země, Mars...“ leží Venuše mezi Zemí a Sluncem?
A jak je možné vidět v její blízkosti ostatní planety, ležící vně naší oběžné dráhy?
Když se řekne či napíše něco o vzájemných polohách planet podle jejich aktuálních pozic na svých oběžných drahách, po nichž se pohybují různou rychlostí, je to sice pravda, jenomže člověk si to určitě daleko lépe představí přehledně graficky znázorněné:
Ještě lepší by samozřejmě bylo rozpohybované video nebo ideálně model, kterým si můžete hýbat, otáčet a rotovat podle libosti. Tak tady ho máte. Zjistíte z něj snadno a rychle, kdy například nastanou další zajímavé konjunkce planet – k výrazným událostem dojde hned příští rok a v roce 2017 a 2021. A vůbec se vám naše Sluneční soustava ukáže v jiném světle, třebaže následující model není, co se týče vzdáleností, úplně přesně podle reálného vesmírného měřítka.
A takhle by vypadaly východy a západy planet, kdyby byly mnohonásobně větší než Slunce.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
