Nezapomeňte se dnes před desátou večer dívat: Venuše se potká s Jupiterem!

Obrázek uživatele Radek Kovanda
30.06.2015, 13:01

Podle meteorologů má být maximálně polojasno, takže tenhle ojedinělý úkaz nepropásneme, jako jsme museli kdysi v roce 1986 oželet Halleyovu kometu.

Ano, dnes večer se planeta Venuše těsně mine s planetou Jupiter. Ale i kdyby mělo být zataženo, nic hrozného se neděje – blízko sebe spatříte tahle dvě zářící nebeská tělesa i následující večery a s každým dalším se od sebe budou vzdalovat. Stejně jako jste si jich už asi všimli za večerů předcházejících, kdy se k sobě přibližovala.

Za ideálních bezmračných podmínek to dnes večer bude vypadat nějak takhle – Jupiter je ten menší světelný bod nahoře (ačkoli je ve skutečnosti mnohonásobně větší než svítivější bod pod ním, tedy Venuše):

I když se Venuše přiblíží k Jupiteru (všimněte si, jak jsme galantní, taky jsme to mohli napsat obráceně) na vzdálenost pouhých dvacet úhlových vteřin (což jsou asi dvě třetiny průměru Měsíce, který mimochodem tou dobou spatříte za svými zády už pěkně zakulacený, byť bude v úplňku až pozítří 2. července)...

... tedy ačkoli budou obě planety z našeho pohledu téměř u sebe, ve skutečnosti je mezi nimi vzdálenost víc než bezpečná – zatímco Venuše je od nás vzdálena asi 80 milionů km, k Jupiteru je to teď od Země více než 900 milionů km.

Obě planety tedy dělí vzdálenost bezmála 830 milionů km, navíc Venuše se nachází na oběžné dráze mezi Zemí a Sluncem, kdežto mezi oběžnou drahou Jupitera kolem Slunce se pohybuje naše Země.

Takhle vypadají aktuální polohy planet ve Sluneční soustavě – z čehož je patrné, proč dnes večer vidíme to, co vidíme:

Astronomický úkaz je to sice krásný, ale ne úplně ojedinělý. Něco podobného jsme mohli sledovat letos 21. února, kdy Venuše zažila blízké setkání s Marsem. Ale zatímco tyhle dvě planety se k sobě znovu takhle natěsno přiblíží až někdy ve čtyřiadvacátém století, setkání Venuše s Jupiterem, dokonce daleko bližšího než dnes večer, se pravděpodobně dožijí i ti, kteří ještě nepřekročili čtyřicítku (když se spolehneme na průměrný věk něco přes osmdesát let) – nastane 22. listopadu 2065 a bude vypadat asi takhle:

A co vlastně tahle událost znamená? Z astronomického i laického hlediska jde hlavně o hezkou a jedinečnou podívanou, z astrologického dojde údajně k všeobecné stimulaci silných tužeb setkávat se se starými známými a zároveň se seznamovat s novými lidmi, k čemuž napomáhá i zvýšená úroveň bdělosti, kreativity a lásky... Ano, je léto, těsně po slunovratu, ta nejhezčí část roku, kdy je lidské tělo díky dlouhému slunečnímu osvitu a příjemným teplotám nejlépe připraveno na vše, co je lidské.

Ať je to, jak chce, na závěr si nemůžu odpustit jeden citát ze Švejka, který jsme sice již nedávno v jednom z článků uváděli, ale sem pasuje jak Venuše k Jupiteru:

„Každej nemůže bejt chytrej, pane obrlajtnant,“ řekl přesvědčivě Švejk.

„Ti hloupí musejí dělat výjimku, poněvadž kdyby byl každej chytrej, tak by bylo na světě tolik rozumu, že by z toho byl každej druhej člověk úplně blbej.

Kdyby například, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, znal každej zákony přírodní a doved by si vypočítat vzdálenosti nebeský, tak by jenom vobtěžoval svoje okolí, jako ňákej pan Čapek, kterej chodil ke ‚Kalichu‘ do hospody a v noci vždycky vyšel z výčepu na ulici, rozhlížel se po hvězdnatej vobloze, a když se vrátil, chodil vod jednoho k druhýmu a říkal: ‚Dneska krásně svítí Jupiter, ty nevíš, pacholku, ani, co máš nad hlavou. To jsou vzdálenosti, kdyby tě, lumpe, vystřelili z děla, tak bys tam rychlostí dělový kule letěl miliony a miliony let.

Bejval přitom tak sprostej, že potom vobyčejně vyletěl z hospody sám, vobyčejnou rychlostí elektrický tramvaje, asi tak, pane obrlajtnant, deset kilometrů za hodinu. Nebo máme například, pane obrlajtnant, brabence...“

A nakonec se podívejte, na jak malinké planetě ve skutečnosti žijeme.


Komentáře

Doporučeno pro vás