Všude dobře, na jihu Čech nejlíp. Zvlášť, co se hospod a kaváren týče!
Doménou jihočeského kraje nejsou jen rybníky, selské baroko, kmotři a Temelín, ale také pivo a nepřeberné množství podniků, kam jednoho večera vkročíte a „po svých“ z něj už neodejdete. Předesíláme, že bludný kámen, kořen, pařez a podobné věci jsou v tom tentokrát zcela nevinně.
Na následujících 7 zdánlivě neškodných hospůdek si dejte dobrého majzla!
1. Železná panna
img_7338.jpg
Letní zahrádka ve dvoře je skoro stejně útulná jako zdřevěnělý interiér. (Foto: Jenda Smékal)
Kdysi se tu mučívalo, dnes se tu popíjí (a následkem toho i močívá, někdy i takhle ‚na pankáče‘.). Železná panna neboli Spilhaybl (čti: špilhajbl) je název původní hradební gotické věže na Zátkově nábřeží s výhledem na místo, kde se stéká Vltava s Malší. Poetický název hospůdky ve dvoře je odvozen od pověsti, podle které se ve věži nacházelo obávané stejnojmenné mučidlo. Dnes tu mají skvělé víno, někdy trochu pomalejší obsluhu, ale hlavně neopakovatelnou staročeskou atmosféru bez vyumělkované stylizace, na kterou jsme zvyklí v podobně vyhlížejících podnicích.
2. Café Hostel
img_7339.jpg
Dostatek dřeva na topení je základ prosperující hospody. (Foto: Veronika Kratochvílová)
Příjemnou hospůdku v Panské ulici si většina budějovických ‚pamětníků‘ starších 25 let pamatuje ještě jako „Havrana“. Stylový interiér s krbem a zahrádku zdobenou metráky naštípaného a naskládaného vonícího dříví si zamilujete dřív, než si stačíte objednat rum. Nic proti kávě, ale ačkoliv ji má tohle místo v názvu, objednáte si ji tu jen zřídka. Já se Hostelu budu po minulém víkendu vyhybat obloukem. Stejně jako pralinkám.
3. Měsíc ve dne
Literární kavárna Měsíc ve dne bývala základnou všech budějovických intelektuálů a básnířek s korálky nad kotníky. Literární měsíčník „Vedneměsíčník“, který vychází pod jeho záštitou, odchoval už nejméně 3 generace budoucích novinářů a pisálků. Ti jej opečovávají stejně pečlivě a hrdě jako každoroční kulturní festival Budějovický Majáles, který se jako koncept zrodil před lety také na tomhle místě. Překvapilo mě, že přes den zeje útulná kavárna prázdnotou, protože za mých mladých let jsme právě sem chodili „za školu“. Buď je to tím, že je teprve konec září, anebo tím, že chodit do školy je dnes mnohem větší rebélie.
4. Kavkárna
Každý, kdo v Budějovicích něco znamená, provozuje svůj vlastní podnik. Došlo mi to v momentě, kdy jsem narazila na dalšího kamaráda, kterému jinde nechutnalo pivo, a tak si pronajal prostor bývalé „Bohemky“ a začal jej přetvářet k obrazu svému. Budvárek na pípě, nekuřácké prostředí, akce pro studenty a hlavně skvělé kafe. Tak nějak působí Kavkárna v Plachého ulici na Mlýnské stoce.
5. Fér Café
img_7343.jpg
Osobité kouzlo Piaristického náměstí ožívá příjemnými kavárnami. (Foto: Veronika Kratochvílová)
Není bio jako bio. I kdyby nebyla Bio, do téhle kavárny byste si pravděpodobně našli cestu. Kdysi tu býval obyčejný mlíčňák, který nyní dostal jen trochu lepší název. Skvělý borůvkový koktejl si tu ale vychutnáte dnes jako před lety. Jen s tím rozdílem, že mléko bude z farmy, borůvky z lesa a obsluha bude milá, usměvavá a dle vašeho přání vám povypráví o tom, jak je důležité pečovat o své zdraví a dávat tělu jen ty nejlepší suroviny. Kafe i další nápoje tu mají také bezkonkurenční, a to ve všech podobách, včetně veganské varianty se sojovým nebo mandlovým mlékem. O bezlepkových koláčích nemluvě.
6. Staré časy
Na Zátkovo nábřeží se ještě jednou vrátíme. Tentokrát do hospůdky Staré časy, kde paradoxně točí pivo až z Turnova. Na Skalákovi z turnovského pivovaru Rohozec si pochutnáte, pokud preferujete sladší chuť. Na jeho malinovou a borůvkovou variantu si dejte ale majzla – po pár kouscích večer si ráno budete chtít utrhnout hlavu. Když ale slina bude silnější než vy, přikousněte k pivu alespoň zelňák, který mají ve Starých časech vždycky v nabídce.
7. Muzeum cestopisné literatury
img_7345.jpg
Cestovatel a kavárenský povaleč toho mají obvykle hodně společného. (Foto: Veronika Kratochvílová)
Ne, není to vtip. I v muzeu se můžete opít. Unikátní projekt, který se lidem snaží hodně zábavnou formou zpřístupnit cestopisnou literaturu, sídlí ve dvoře historického domu v ulici Dr. Stejskala hned vedle budovy Jihočeského divadla. Regály plné knih pečlivě rozdělené podle historických období, zahrádka se zázemím pro děti a hlavně pohodlná křesla a pestrý nápojový lístek! Knihomolové a cestovatelé všech zemí, tohle místo si zamilujete!
A kdybyste po vydařeném večeru v Budějovicích potřebovali vystřízlivět na čerstvém vzduchu, určitě navštivte jihočeská Blata, ta z vás spolehlivě vytáhnou všechnu únavu a pocity zmaru. TADY se dozvíte víc.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
