Je to pár dnů, kdy svět spatřil poslední seriálový díl Hry o trůny a zároveň s tím přišel dlouho očekávaný okamžik - zemřel Spoiler. Čtenáři i fanoušci ryze seriáloví jsou si konečně rovni, nikdo už neví, co se dál v seriálu odehraje, schází moudrost z knihy, která ještě není dokončená. Osud Západozemí si v tajemství drží pouze tři lidé na celém světě. Sám George R. R. Martin a dva scénáristé HBO. Co teď dělat, když po tom všem zůstalo v duši prázdno?
Návrat ke kořenům je celkem dobrej nápad. George je totiž velmi plodný spisovatel a krom mnoha sci-fi povídek dokonce napsal i trojici příběhů zasazených do světa Západozemí - ale sto let před událostmi ze Hry o trůny. U nás povídky vyšly v knize Rytíř Sedmi království - a ta první má dnes i svou komiksovou podobu.
Rytíř Sedmi králoství: vyšel v češtině roku 2014 a obsahuje tři povídky - Potulný rytíř (1998), Přísežný meč (2003), Tajemný rytíř (2010).
Proč si brát zrovna Potulného rytíře, když už Hra o trůny dávno svůj komiks má? Vydává ho Egmont a osobně mi nikdy nepřirostl k srdci kvůli zběsilému tempu, který museli scénáristé nasadit ve srovnání s knihami. Potulný rytíř teď nedávno vyšel u nakladatelství Crew a vzal si na starost jedinou povídku - a tvůrci se toho ujali velmi pěkně.
Bereme samozřejmě v potaz, že se celý komiks veze na obrovské oblíbenosti Hry o trůny. Budeme tedy naoko předstírat, že nejsme zběsilí fandové a zkusíme to podat co nejstřízlivěji.
O siru Duncanovi v knižní sérii párkrát něco padlo (v seriálu samozřejmě s ještě větší rezervou), jen málokdo by ale tušil, že bájný rytíř byl docela prostý, jednoduchý muž, kterému rytířství padlo do klína téměř náhodou. Dunk sní o tom, že by mohl být tím skvělým rytířem, který pomáhá a chrání slabé. Bohužel nežije v pohádkách, ale zemi, která se vzpamatovává z dynastické roztržky a mezi šlechtou kvetou pletichy a intriky. Což se moc neslučuje s chrabrostí mladého sera Duncana. S tím se velmi tvrdě střetne na svém prvním turnaji, kde potkáte všechny staré známé rody ze Hry - Baratheony, Targaryeny, Lanistery, Tyrelly a mnoho dalších.
"Ve jménu Válečníka tě pověřuji: Buď chrabrý. Ve jménu Otce tě pověřuji: Buď spravedlivý. Ve jménu Matky tě pověřuji: Braň mladé a nevinné..."
Dunk je naivní, ale chrabrý rytíř plný ideálů - a právě jeho pohled zmírňuje vyprávění zavánějící zlou krví a politikařením vrchnosti Západozemí. Nebýt toho prvku, byl by to plnohodnotný návrat ke Hře o trůny. Martin Duncanův příběh podává prosycený jemným sentimentem, jakoby vylezl ze starých sešitovek pro malé kluky. S tím jde ruku v ruce i kresba, která je jednoduchá a dost barevná. Možná až příliš, když se budeme rýpat ve zbrojích, kostýmech, koních.
Potulný rytíř je svým způsobem líbivá pohádka s dramatem na samotném konci, které ve velkém ovlivnilo chod světa Západozemí - a to ocení doopravdy jen ti, co se poctivě prokousali knihami. Mohl by to být naprosto skvělý komiks, nebýt té příliš barevné kresby, která vypadala jak z komiksů pro teenagery. Stále je Potulný rytíř pořád lepší než série od Egmontu, u které jen málokdo zkousne tu kouskovatost. Povídka Potulného rytíže je tu naopak taková, jak si doopravdy zasloužila. Příběh o dobrém rytíři, který bojuje za správnou věc - ať se děje, co se děje.
Chcete více Her o trůny? Tak tady máte 20 postav z GoT oblečených v hadrech z devadesátek, můžete vidět reakce fanoušků seriálu, jak reagovali na souboj Rudé Zmije a Hory a nebo také zjistit, proč není dobré si na večeři zvát k sobě domů Jona Sněha.