Kastrace je proces, při kterém jsou odňaty pohlavní žlázy, produkující pohlavní buňky a hormony. Kromě toho, že lze díky ní zamezit nárůstu nechtěného potomstva, dokáže změnit temperament a navýšit váhový přírůstek.

Tohle je 8 důkazů, že se lidé slovně kastrují, aniž by o tom měli sebemenší tušení a další zajímavosti o vzniku těchto výrazů!

1. Ty jsi ale fešák!

(kastrovaný pes)

Podla Emila Vachka pochází slova jako „fešný“, „fešák“ a „fešanda“ od kořene feš, který vznikl z německého fesch., „Feschak“, původně odvozeného z anglického výrazu fashionable. Slovo „fešák“ je tedy poměrně mladé, v české slovní zásobě se vyskytuje zhruba 150 let. Ve Staročeském slovníku Jana Gebauera toto heslo nenalezneme. Jak tedy může souviset slovo „fešák“ s kastrátem psího plemene? Odpověď se nabízí. Takzvaná „vyfešákovaná“ neboli vykastrovaná fena je mohutnější, protože její tělo nepodléhá rozmnožovacím cyklům, netrpí tudíž výkyvy ve výživě, je spolehlivější a méně psychicky labilní. Kastrovaný pes se méně toulá, snadněji se s ním pracuje a je klidnější. Termín „fešák“ tudíž nejspíš opravdu odkazuje k pěstěnějšímu vzhledu zvířete, který s kastrací souvisí.

pesan.gif

2. To je ale macek!

(kastrovaný kocour)

Slovo „macek“ je v etymologickém slovníku vyloženo jako hlupák nebo zajíc či medvěd. Původně se ale nejspíš jednalo o domácký útvar odvozený ze jména Matěj. Podle Vachka totiž jména, která vycházela z módy, dostávala posměšný význam. Výraz „macek“ mohl tedy fungovat jako označení pro vesnického hlupáka. Ve Staročeském slovníku je o slově „macek“ zaznamenána zmínka již z roku 1501, a jde skutečně o spojení se jménem. „Mathias zvatý Maczek“. Jiná varianta je, že slovo „macek“ bylo dovozeno ze slova „mačka“, které známe jako slovenský výraz pro kočku. Současný korpus naznačuje, že slova „macek“ je užíváno i ve spojení s někým silným, tlustým a líným. Vykastrovaný kocour je jako všechna zvířata po kastraci skutečně línější a má sklony k tloustnutí.

3. No nejsi ty vůl?

(kastrovaný býk)

Slovo „vůl“, pocházející ze staročeského „vól“, bylo původně asi u-kmenové „volъ“, a je tudíž prastaré. Je pravděpodobné, že pochází z německého „(sch)wellen“, což znamená nadouvati se. Nadouvání či vzdouvání zde opět koresponduje s tloušťkou, kterou se vykastrovaný býk vyznačuje.

krava.gif

4. Ke mně se nejvíc hodí skopec.

(kastrovaný beran)

Výraz pro vykleštěného berana, „skopce“, nabízí více variant. Slova „škopiť, oškopiť, uškopiť“ odkazují k šizení, obehrání, odcizení, což může s kastrací jako takovou souviset. Nejpravděpodobnější je ale odvození od slova skopъ -tedy vyřezaný. Od tohoto adjektiva bylo později odvozeno sloveso skopiti- (skopьcь- vyřezaný beran). Základ slova skop je nejspíše obsažen i ve výrazu pro kastrovaného kohouta, „kapouna“. České slovo je totiž odvozeno z románského „cappó“ (něm)< lat. „capo“. Kořen –cap- souvisí se skop, tedy řezat. Ve Staročeském slovníku je zmínka o slovese kapunovati „kohouta kapunem činiti“ právě ve významu vyřezávat. „kohút kapunowany“.

5. Válí se tu jako valach!

(kastrovaný hřebec)

„Valach“ byl u nás a západních Poláků označením pro karpatského pastýře ovcí. V ukrajinštině znamenal tento termín kleštiče koní. Než se k nám dostalo slovo „valach“ ve významu „kleštěný hřebec“, používali jsme pro něj označení „šváb“. Slovesa „valašit“ se používá dodnes v poněkud hanlivém smyslu lenošit, zahálet. „Valach“ je totiž silnější, ale také malátnější než hřebec.

kun.gif

6. Přežral jsem se jako vepř!

(kastrovaný kanec)

Slovo „vepř“,označující dnes kastrovaného kance, bylo původně používáno pro velmi nebezpečné zvíře, divokého kance. Zajímavé je, že u Slovanů se často vyskytovaly řeky s názvem „Vepř“. Údajně podle říčního vládce“ Vepře“. Pokud tedy „vepř“ označoval nějakého mocného a silného tvora, opět bychom se dostali k fyziognomii kastrovaného kance, který je obvykle mnohem tučnější, větší a silnější.

7. Ty jsi vážně hňup!

(kastrovaný kozel)

Výraz „hňup“ je podle Vachka doložen už roku 1588, ve Staročeském slovníku je zaznamenán jako nadávka z roku 1661 - „Ten hňup hlaupý“. Je to slovo silně expresivní a vzniklo snad údajně ze slova hlupák, kdy hlásky HL byly nahrazeny výraznějšími HŇ/CHŇ. Kastrovaný kozel- potažmo „hňup“, je v prvním plánu termín s nábojem pejorativním.

kozel.gif

8. Stojí tam jako nunva!

(kastrovaná svině)

Nejzajímavější a zároveň nejodvážnější je asi etymologie slova „nunva“, označující vykleštěnou sviňku. Pochází totiž z kořene německého slova „Nonne“, které vzniklo ze staro-hornoněmeckého Nunne, znamenající v překladu „řádová sestra“, nebo „mniška“. Toto převzetí lze považovat za hrubý vtip středověku a dokládá onen pejorativní nádech. Což potvrzuje i srovnání „nunvy“ a staročeského slova „nunvicě“, znamenající mniška.

A tady se můžete dočíst, z čeho vznikla slova práce, sex či pravda.