Tohle jsou borci, jejichž statečný čin měnil české dějiny a zachránil naši přítomnost:
Před listopadem 1989 nám komunisté výročí spojená s operací Antropoid dílem zošklivili a dílem dezinterpretovali. Atentát totiž nevymyslela jejich milovaná Moskva, ale exilová československá vláda v Londýně.
Po únoru 1948 rudá propaganda význam atentátu posunula. Ve škole se nám snažili namluvit, že to byla nesmyslná akce, která ničemu nepomohla a zbytečně nás stála asi pět tisíc dalších českých životů.
Jenže:
1. Češi nejsou srabi
Úspěšný atentát na Heydricha zásadním způsobem zvýšil prestiž Československa v očích západních spojenců. Naši výsadkáři zlikvidovali diktátora okupační mocnosti a sami následně zahynuli jako hrdinové. Díky tomu jsme v Evropě přestali být srabi, co se na podzim 1938 poslušně stáhli z pohraničních pevností a nebránili se.
2. Atentát pomohl obnovit Československo
I díky úspěšnému atentátu na Heydricha Velká Británie a Francie odvolaly svůj podpis pod Mnichovskou dohodou. Jen díky němu bylo poválečné Československo obnovováno v předmnichovských hranicích, tedy včetně Hitlerem původně zabraných Sudet. Představme si alternativní historii: k atentátu nedošlo, válka skončila a pohraniční oblasti předmnichovského Československa zůstaly poraženému Německu…
3. Jejich smrt nebyla marná
Atentátníci šli do akce, ze které nemohli vyváznout živí. Věděli to a po odhalení úkrytu v kryptě kostela v Resslově ulici hrdinně bojovali až do smrti. Němci jim před útokem na kryptu nabízeli život, ale odpovědí byla jen střelba a křik: „Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!“
Je to jeden z mála opravdu silných výroků v našich dějinách, o jehož nadčasovém poselství absolutně nemá smysl diskutovat. A i když nemáme rádi patos, všimněte si, jak silným je dodnes ten čin vykřičníkem v našich životech. Tohle bylo prostě až „na dřeň“. Vždycky, když jdete Resslovkou, jsou u rozstříleného okénky krypty položeny květiny. O něčem to vypovídá.
Mimochodem, až někde uslyšíte, že parašutisté „spáchali atentát“, důrazně protestujte. „Páchá“ se kriminální čin, jehož původce je „pachatel“. Kdo používá tenhle slovník, nechtěně tím mluví úplně stejně jako dobová protektorátní propaganda. Z té formulace totiž plyne, že Kubiš s Gabčíkem byli vrazi. Ne, byli to hrdinové, kteří provedli vojenskou akci a za cenu vlastních životů zničili nepřátelský cíl. Zlikvidovali diktátora okupační mocnosti. Takže žádní „pachatelé“!
Honza Vyčítal o tom všem kdysi napsal písničku Battledress, kterou pak Robert Křesťan nazpíval jako coververzi. Podle nás je lepší než originál:
A tady čtěte příběh dokonalého nazi páru, Reinharda a Liny Heydrichových.