Až vám někdo řekne, že jste prase, poděkujte mu. Pořád je to lepší než být voličem KSČM. I to nejtlustší a nejšpinavější čuně totiž podle nás stojí nesrovnatelně výš než průměrný komunista.

Ivan Brezina 1.7.2014, 12:16

Sdílet

1. Čistotnost

Že je prase špinavé? Naopak - je to jedno z mála hospodářských zvířat, které kálí a močí vždy na jedno místo v rohu výběhu. Komouši naproti tomu svou zrůdnou ideologií zasrali celý svět.  

2. Voňavost

Foto: dailymail Že prasata smrdí? Nesmysl - v kůži nemají potní žlázy, takže na rozdíl od rudochů smrdět nemohou. Zatímco komunisté se ochlazují pocením, prasata to musejí řešit jinak. Válejí se v bahně, které sníží jejich tělesnou teplotu a zároveň na nich zaschne, takže je ochrání před poštípáním komáry.  

3. Inteligence

Pokud za inteligenci označíme schopnost řešit problémy, jsou prasata chytřejší než třeba psi. Podle posledních výzkumů se v lecčems vyrovnají primátům, takže patří k nejchytřejším zvířatům vůbec. „Jsou schopna dokonce většího soustředění než šimpanzi," říká americký biolog Stanley Curtis, který prasata studuje. „Pomocí rypáku snadno zvládnou pohybovat kurzorem na obrazovce a pochopí jednoduchou počítačovou hru, ve které jsou pak úspěšnější než tříleté děti. Porozumějí nejen významům slov, ale i různých abstraktních obrazců." Každá svině tedy jistě ví, že rudá hvězda se srpem a kladivem znamená zlo. Svou inteligenci prasata využívají například při získávání potravy. „Na vojně jsme měli vedle jídelny kontejner na odpadky," vzpomíná účastník jedné z mysliveckých diskusí na webu. „V noci přišla bachyně se sedmi selaty. Nejdřív větřila a nemohla se do kontejneru dostat. A pak jsem nevěřil svým očím - jedno sele po druhém nabrala rypákem a házela je do kontejneru! Když se selata nažrala, prostě jen zase vyskákala ven." Prasata mají vysoce komplexní sociální chování, které až donedávna vědci kromě lidí popisovali jen u opic. Tlupu, založenou na příbuzenských vazbách, vede nejstarší a nejsilnější samice (bachyně). Samci (kňouři) jsou během dospívání samicemi stále více utlačováni. Zhruba po roce tlupu opustí a začnou žít samotářským životem. Se samicemi se znovu sejdou až při páření.  

4. Plodnost

Říkáte o sobě, že jste ,kanec'? Stejně jako my se jen blbě chlubíte. Skutečný kanec má totiž při ejakulaci půl litru semene. Samec afrického prasete bradavičnatého dokonce umí částí svého semene samici ,ucpat', takže do ní už nepronikne sperma dalších samců. Bachyně mívá až dvanáct selat, o která se pečlivě stará. Vysoká plodnost je kromě inteligence a přizpůsobivosti další vlastností, která umožňuje prasatům přežívat intenzivní lov a přeměnu krajiny. Divoká prasata jsou tedy jedna z mála zvířat, jejichž populace navzdory tlaku civilizace roste. Někde jsou už dokonce přemnožena, což způsobuje konflikty s lidmi (komunistů naproti tomu naštěstí ubývá, protože stárnou a vymírají).  

5. Rychlost a síla

Divoká prasata mají také na rozdíl od komunistů vlastnosti, kterých si člověk odjakživa vážil. Jsou rychlá a silná. Chytrost jim ale brání vstupovat s člověkem do otevřeného střetu, pokud to není nutné. Raději vyklidí pole. V lese se dokážou pohybovat tak skrytě, že si jich nevšimnete ani na pár metrů. Prostě se rozestoupí, zalehnou a nechají vás projít třeba jen metr od sebe. Vůdčí bachyně často očichává okolí mysliveckého posedu, než ostatním dovolí pod ním projít. Útočí jen při překvapení nebo při ochraně mláďat. Pak se z ní ale stává neohrožený a zuřivý protivník (i to je nám sympatické, protože zbabělí komunisté ostatní napadali jenom v přesile). Zkušení lovci radí při střetnutí s divočákem co nejrychleji utíkat a snažit se vylézt na strom. „Nebezpečí si lépe představíte, když si uvědomíte, že padesátikilový vlčák se zdá být zabijákem, ale padesátikilové prase je vlastně malé," píše na webu další myslivec. „Prase má přitom asi desetkrát silnější stisk zubů než pes. Stehenní kloub rozkousne jako lentilku, což vlčák nedokáže. Strašlivým stiskem je schopné doslova vám ulomit nohu. Říká se mu ,rytířská zvěř', protože rytíři ho kdysi na důkaz své šikovnosti lovili oštěpem. Pokud netrefili nebo trefili špatně, rozzuřený kanec je zabil."  

6. Skvělý čich

Foto: treknature.com Prasata mají na rozdíl od komunistů výborný čich, který používají k rozeznávání jednotlivých členů tlupy. Každé zanechává vlastní pachovou stopu, kterou lze přirovnat k otiskům prstů u lidí. Nepřátele svině ucítí až na 200 metrů. Čich jim slouží také k vyhledávání potravy. Právě proto je také ve Francii používají k hledání lanýžů.  

7. Parazitismus

Neochočili jsme si my prasata, ale prasata si omotala kolem prstu nás. Parazitují na lidstvu, které do jejich chovu investuje spoustu energie. Výsledkem toho je, že na zemi dnes žije mnohonásobně víc sviní, než by se jich uživilo v divoké přírodě. Každý pašík sice dřív nebo později skončí na talíři, ale jejich populace jako taková na tom profituje. Komunisti jsou velké svině, ale tohle přece jen nikdy nedokázali.

Sdílet

TÉMATA