Německý generál Erwin Rommel, přezdívaný jako „Pouštní liška“, patří k nejvýraznějším osobnostem druhé světové války. Přestože stál na straně nacistického Německa a s příslibem věrnosti Adolfu Hitlerovi pomáhal dobýt svobodný svět, je uznávaným vojevůdcem, stratégem a vojenským taktikem. 14. října roku 1944 se Rommelův život zúžil na dvě možnosti – čelit veřejnému soudu za velezradu jakožto spolupachatel spiknutí s cílem zavraždit Adolfa Hitlera, nebo požít kyanidovou kapsli a skoncovat se životem. Německý generál zvolil druhou možnost.
Erwin Rommel
Erwin Rommel se narodil v roce 1891 v německém Wurttenbergu jako syn učitele. Rommel sice nepocházel z „vojenské“ rodiny, ovšem v nově sjednocené německé říši bylo módní zvolit si vojenskou kariéru a prostoupat díky ní společenským žebříčkem zase o něco výše.
Toto rozhodnutí učinil i mladý Rommel a stal se důstojnickým kadetem. Již během první světové války se projevil jako přirozený vůdce s neobvyklou odvahou – bojoval ve Francii, Rumunsku i Itálii. Po válce se začal věnovat pedagogické kariéře na německých vojenských akademiích a rovněž napsal učebnici s názvem „Útoky pěchoty“, která byla ve vojenských kruzích velmi dobře přijata a hodnocena.
Druhá světová válka
Chvíle opravdové slávy však přišla až s vypuknutím druhé světové války. Hned zpočátku byl Erwin Rommel pověřen velením jednotek, které střežily Hitlerův hlavní stan, což bylo pro muže zvyklého bojovat v první linii s pěchotou spíše zklamáním – ačkoli se v očích jiných jednalo o velice prestižní pozici.
Počátkem roku 1940 však dostal příležitost uplatnit své nadání, a to když mu bylo svěřeno velení 7. tankové divize. Ačkoli byl ve spojitosti s mechanizovanými silami nováčkem, brzy si osvojil jejich taktické aspekty, výhody i nevýhody, a své velitelské schopnosti znovu ukázal při květnové německé ofenzivě proti pobřeží francouzského kanálu.
Pouštní liška
Na začátku roku 1941 byl pak Rommel pověřen řízením jednotek vyslaných do severní Afriky, aby pomohly churavějícímu spojenci nacistického Německa – Itálii – udržet pozice v Libyi. A bylo to právě zde, v širých pouštích severní Afriky, kde si Rommel vysloužil svou opěvovanou pověst a také přezdívku – zejména pak proslul svými plíživými a vychytralými „liščími“ útoky.
Rommel, jenž dosáhl velice významných vítězství nad Brity, které s lítostí obdivoval, začal být po určité době z náročných válečných operací ve vyprahlé Africe unaven a chtěl se vrátit do Evropy. Teprve druhá bitva o dobytí el-Alameinu v Egyptě v říjnu roku 1942 dopadla v jeho neprospěch a do té doby „neporazitelný“ generál byl konečně povolán domů – zpět do Evropy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
