Mezi 3. a 8. červnem roku 1943 došlo v americkém Los Angeles k takzvaným „Zoot Suit Riots“, tedy k nepokojům způsobených nadrozměrným módním stylem. „Zoot Suit“ bylo označení pro volně vlněné kalhoty, příliš velké kabáty a specifické „porkpie“ klobouky, které si tehdy oblíbila zejména komunita mladých příslušníků afroamerických, hispánských a italských menšin ve Spojených státech. Nepokoje si vyžádaly stovky zraněných.
Volné oblečení jak rozbuška v Los Angeles
Psal se třetí červen roku 1943, když skupina amerických námořníků pochodovala centrem Los Angeles, v rukách palice a jiné provizorní zbraně. Co v centru dělali? Útočili na každého, kdo měl na sobě tzv. „zoot suit“ – volné kalhoty a velká saka i kabáty. Tento styl byl populární zejména u fanoušků swingu, kterým se údajně ve volném oblečení lépe tancovalo.
Do této skupiny lidí se povětšinou řadili zástupci menšin, ať už šlo o afroamerickou komunitu nebo o příslušníky hispánské či italské menšiny. Během následujícího týdne se nepokoje rozšířily po celém městě, převážně pak do mexicko-americké čtvrti East Los Angeles a černošské čtvrti Watts.
Poté, co vznikl v harlemských jazzových klubech ve 30. letech minulého století styl zoot suit, stal se oblíbeným zejména u mladých mužů v černošských a latinskoamerických komunitách po celé zemi. V Los Angeles, které disponovalo značnou mexicko-americkou populací, byla však také velká a koncentrovaná komunita konzervativních občanů, kteří proti mladým „zoot-suiterům“ protestovali. Takzvané „pachucos“ (ženy, které se oblékaly do volného oblečení jako zoot-suiteři) si konzervativní občané spojovali nejen s kulturní vzpourou, ale také s kriminalitou a gangsterstvím.
Doutnající rasové napětí
„Zoot suit“ nepokoje byly pochopitelně jen jakousi zástěrkou, ve skutečnosti šlo o vyvrcholení doutnajícího rasového napětí v Los Angeles na pozadí probíhající druhé světové války. Proč se spouštěčem nepokojů však stalo něco tak malicherného, jako je móda? V dané době bylo vše úzce provázáno s druhou světovou válkou, během níž vzrostly negativní názory proti tomuto módnímu stylu.
Během probíhajícího válčení totiž na začátku roku 1942 došlo k přidělování vlny, což vedlo k zákazu výroby zoot obleků a jejich nošení bylo považováno za nevlastenecké. Zejména losangeleská média se věnovala zobrazování „zoot-suiterů“ jako nebezpečných, zvláště po vraždě u Sleepy Lagoon v roce 1942. V tomto případě byly totiž zatčeny stovky mexicko-amerických mladíků, z nichž bylo 22 také odsouzeno – jednalo se o rozhodnutí, které bylo později zrušeno a je považováno za velký justiční omyl.
30. května roku 1943 pak došlo k verbální konfrontaci mezi skupinou amerických námořníků a skupinou zoot-suiterů – situace skončila rvačkou, ve které byl zbit jeden z námořníků. Zmiňovaného 3. června pak došlo k odvetné akci, kdy asi 50 námořníků opustilo místní záložní zbrojnici amerického námořnictva, vyzbrojeni provizorními zbraněmi, a vydali se do města, kde se zaměřovali na zoot-suitery neboli pachucos, dokonce i na ty ve věku dvanácti až třinácti let.
Následující noc vtrhli námořníci přímo do mexicko-amerických komunit ve městě. Navštěvovali bary, kavárny i divadla, kde vyhlíželi oběti a útočili na ně. K násilí se posléze připojil i vojenský personál a civilisté z města, někteří dokonce cestovali do Los Angeles z jiných míst, aby se mohli rovněž zúčastnit.
Zaujaté policejní oddělení
Zpravodajská média tehdy zpravidla o situaci informovala jako o hrdinech bojujících proti mexické vlně zločinu, ve skutečnosti však byly mnohé z útoků rasově motivovány – útočníci se mnohdy zaměřili na Latinoameričany, Afroameričany a další menšiny, a to i když na sobě neměli zoot obleky. Policie mezitím zvládla zatknout stovky mladých mexických Američanů, z nichž mnozí byli sami napadeni, a to ve srovnání s poměrně malým počtem zatčených námořníků či civilistů zapojených do nepokojů.
Nepokoje spojené se zoot obleky definitivně skončily po 8. červnu, kdy vojenští představitelé zakázali veškerému vojenskému personálu vstup do Los Angeles a vyzvali vojenskou policii, aby hlídkovala ve městě. Městská rada L. A. následně přijala usnesení zakazující nošení zoot obleků v ulicích města. Během nepokojů nebyl nikdo zabit, přestože bylo mnoho lidí zraněno. Guvernér Earl Warren následně pověřil nezávislý občanský výbor vyšetřováním příčiny celé události. Výbor dospěl k jasným závěrům – ačkoli se na celé situaci podepsalo několik faktorů, hlavní příčinou byl rasismus, umocněný pobuřujícím mediálním informováním a zaujatou reakcí policejního oddělení v Los Angeles.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
