fb pixel
Vyhledávání

Jak Benito Mussolini nechal popravit svého zetě: Galeazzo Ciano stál za vznikem Osy Berlín-Řím, konce války se však nedožil

Zdroj: Unknown author - Unknown source, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28052589

Být zetěm Benita Mussoliniho přineslo Galeazzu Cianovi před začátkem druhé světové války značné výhody. Byl hrabětem, stal se ministrem tisku a propagandy a posléze i ministrem zahraničních věcí. Stejně jako s Mussolinim souvisel Cianův vzestup, souvisel s ním i jeho následný pád. Na půdě Velké fašistické rady totiž došlo k hlasování, kde se Ciano proti svému tchánovi vymezil. Benito Mussolini na tuto křivdu nikdy nezapomněl a svou pomstu definitivně dokonal v roce 1944.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 18.2.2022, 15:25

Fašistický hrabě

Gian Galeazzo Ciano, hrabě z Cortelazzo a Buccari, byl znám především jako italský diplomat a zeť Benita Mussoliniho, italského diktátora a zakladatele fašismu. Právě s Benitem Mussolinim je Cianův život úzce propojen, neboť právě díky němu zažil vzestup i svůj pád. Ciano se narodil 18. března roku 1903 v Livornu do rodiny admirála Constanza Ciana, který ve 20. letech vstoupil do italské Národní fašistické strany a svému synovi tak víceméně „předurčil“ životní směřování.

Vzhledem k tomu, že Mussolini přesvědčil krále o tom, že je zapotřebí vytvořit nový šlechtický stav, jenž bude oddaný fašistickým ideálům, byl Cianův otec v roce 1925 povýšen na hraběte. Galeazzo Ciano vystudoval filozofickou a právnickou fakultu a dal se na dráhu diplomata, zatím netušíc o tom, že se stejně jako jeho otec i on stane jedou z mnoha větví italského fašistického režimu.

Osudovým dnem se stal 24. duben roku 1930, kdy se Ciano oženil s Eddou Mussolini – v ten okamžik se totiž stal Mussoliniho zetěm a členem jeho rodiny. V tu chvíli začal pochopitelně kariérně stoupat – roku 1935 byl jmenován ministrem tisku a propagandy a v roce 1936 se stal dokonce ministrem zahraničních věcí, s ohledem na jeho studium a kariéru diplomata.

Galeazzo Ciano byl velikým podporovatelem úzkých italsko-německých vztahů a italskou diplomacii směřoval velice napřímo k nacistickému Německu. Byl to právě on, kdo neúnavně přesvědčoval svého tchána o výhodách plynoucích ze spojenectví s Německem. Ciano byl jakousi první příčinou, prvním impulsem, který vedl k vytvoření Osy Berlín-Řím. Pod Cianovým vedením opustila Itálie Společnost národů a připojila se namísto toho k Paktu proti Kominterně.

Následky byly dalekosáhlé – definitivně se ochladily italské vztahy s Francií a Anglií a Itálie se navíc stala jakýmsi psíkem běhajícím za mocným Německem. 22. května 1939 totiž přišla Itálie podpisem Ocelového paktu o možnost vést samostatnou zahraniční politiku – tehdy Cianovi oznámil Joachim von Ribbentrop, že do tří let žádná válka nebude. Toto sdělení bylo pro Itálii při podepisování paktu klíčové, neboť v tu chvíli Italské království nebylo ani v nejmenším připravené na zdlouhavou a náročnou válku.

Ubytování u Adolfa Hitlera

Ve skutečnosti ovšem druhá světová válka vypukla do tří měsíců. Itálie se ze svého závazku o vzájemné pomoci ve válce pokusila vykroutit zasláním přemrštěného seznamu surovin a vojenského materiálu. Mussoliniho ovšem nenechávala klidným hrozba, že se Němci stanou dominanty Evropy, a tak s přihlédnutím k tomu, že je válka již prakticky rozhodnuta (tehdy to tak opravdu mohlo působit), nakonec absolutně nepřipravené Italské království přes odpor generality a krále do války opravdu vstoupilo.

Během války se vztahy mezi Mussolinim a Cianem značně ochladily. Ačkoli Ciano plně podpořil italskou invazi do Řecka, protestoval například proti invazi do Francie. Vše dospělo až k Cianově „odsunutí“ – v roce 1943 Mussolini převzal jeho post a jmenoval jej velvyslancem ve Vatikánu. Ke klíčovému zlomu došlo v noci z 24. na 25. července, kdy v rámci Velké fašistické rady došlo k hlasování. V poměru 19 ku 7 podpořili členové rady rezoluci sesazující Mussoliniho z postu premiéra a vrchního velitele. Tuto rezoluci proti svému tchánovi podpořil i Galeazzo Ciano.

Mussoliniho nástupce Pietro Badoglio ovšem nebyl o nic lepší variantou – Ciano dostal strach, a i s rodinou opustil Řím. Ciano s rodinou odcestoval do Mnichova, kde byl za přísného utajení ubytován ve vile u Oberallmannshausenu u Starnberského jezera. Odtud měli v plánu pokračovat do Španělska, což ovšem Hitler zatrhl, neboť dle něj k tomuto kroku nebyl důvod. Ubytování zřejmě nebylo podle těch nejlepších představ. Hrabě i jeho žena si pravidelně stěžovali na špatné jídlo, přítomnost členů SS a nevlídný personál – často prý dokonce přemýšleli o sebevraždě.

Veronský proces

V tu dobu se zdálo, že je Mussolini již definitivně odepsaný. Tuto zdánlivou situaci však nabourala operace výsadkového praporu a speciálního oddílu SS, která Mussoliniho z vězení osvobodila. Benito Mussolini byl následně převezen do Mnichova, aby se mohl spolu s dalšími fašisty ujmout vlády v nově vytvořené loutkové Republice Saló. Hrabě Ciano zanedlouho svého tchána navštívil a domníval se, že je vše zase v pořádku – Mussolini totiž předstíral dobrosrdečnost.

Vše byla ale jen zástěrka. 13. října roku 1943 rozhodla italská ministerská rada o potrestání těch členů Velké fašistické rady, kteří v rámci onoho klíčového hlasování hlasovali proti Mussolinimu. Do Itálie se nejprve vydala Cianova žena, aby se mohla u svého otce za manžela přimluvit – marně. Galeazzo Ciano byl 19. října vydán z Německa a přepraven do Verony, kde byl zatčen a přepraven do vězení Scalzi spolu s dalšími čtyřmi členy Velké fašistické rady, kteří se provinili stejným způsobem.

Tehdy se Mussolini nechal slyšet naprosto jasně. „Pro mě je Galeazzo již mrtvý,“ prohlásil, přičemž nepomohly ani neúnavné prosby jeho dcery Eddy. Dne 11. ledna 1944 byl Galeazzo Ciano odsouzen za zradu k trestu smrti a popraven ranou do týlu. Edda Cianová uprchla za svými dětmi do Švýcarska, kde žila až do konce války.

Zdroje: Česká televize, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články