fb pixel
Vyhledávání

Hrdinové všedního dne: Nechte děti pracovat samostatně a prokládejte výuku humorem, radí učitelka Jitřenka Králová

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Minulý týden jsme vám představili našeho prvního Hrdinu všedního dne, tedy spíš hrdinku, zdravotní sestru Markétu Šubrovou. Dnes, pro někoho možná překvapivě, přinášíme rozhovor s učitelkou na prvním stupni. Učitelé nejsou nyní ti, kteří v současnosti bojují v oné první linii. Na druhou stranu máme všichni možnost si uvědomit, jak moc jsou důležití, a že někomu něco předat nebo vysvětlit není nic jednoduché. Náš respekt si kantoři opravdu zaslouží. Zvláště pak pokud jsou takoví, jako je Jitřenka Králová, která se snaží vštípit vědomosti neposedné partě druháků. Podle nás učitelé hrdinové jsou, a to hned z mnoha důvodů.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 6.4.2020, 13:13

Ono se říká, že každý z nás rozumí třem věcem - zdravotnicví, protože každý jsme byl alespoň jednou u doktora. Kultuře, neboť divadlo či kino jsme také každý navštívil alespoň jednou. A do třetice pak školství. Proč, to asi nemusíme rozvádět. Povinnou školní docházku u nás zavedla již císařovna Marie Terezie.

A právě na školní škamna máme určitě každý celou řadu vzpomínek. V kladném i záporném slova smyslu. Učitele jsme brali a bereme jako někoho, kdo prostě je, dost často jim dodnes závidíme prázdniny a myslíme si, že je to vlastně "pohoda." Navíc, a sáhněmem si, my rodiče, do svědomí, kdo z nás někdy nebyl přesvědčený o genialitě svého dítěte a za jeho nezdary nevinil právě nešťastného kantora. Ale na rovinu, je to opravdu tak? Nyní jsme díky koronovirové pandemii a tomu, že jsou uzavřené školy, konfrontovaní s tím, že někoho něco naučit, vysvětlit, není nic lehkého (pokud ve vás tedy nedříme skrytý pedagogický talent). Když k tomu ještě přičtete, že kantoři na sebe berou zodpovědnost za cizí ratolesti, které jsou velmi, velmi rozmanité a každé je z domova jinak vedené... A ve třídě jich je obvykle více než 20. Kdo z vás by s učiteli opravdu měnil? Proto jsme toho názoru, že učitelé určitě mezi hrdiny všedních dnů patří. A nemusí být rozhodně jen doba koronavirová.

Ne každá je Hajská

Vše je určitě o lidech a v lidech. A i učitelé jsou "jen" lidi. Ano, někdy si říkáme, že je učitelství přefeminizované, a že takový Igor Hnízdo z Obecné školy by se hodil. Ale když vezmeme v potaz výši učitelských platů, tak se vlastně divit nemůžeme. Pokud se tohle nezmění, budou nadále převládat v učitelských sborech ženy. Ano, mají určitě větší dispozice k tomu, že jsou více emotivní, ale určitě se nedá v každé z nich čekat nechvalně známá kantorka Hajská z televizního seriálu My všichni školou povinní. Je mezi nimi dost těch (věříme, že většina), které svoje povolání dělají i po letech s nadšením a nasazením. Právě s jednou takovou vás nyní seznámíme.

Paní učitelka s romantickým jménem

Na Základní škole Bohumila Hrabala v pražské Libni učí prvňáky a druháky dáma s romantickým jménem Jitřenka Králová. Pokud čekáte křehuli s něžně zasněným pohledem, tak budete rychle vyvedení z omylu. Paní učitelka Jitřenka je energická, sportovní ženská, která si s bandou rozjívených dětí umí hravě poradit. A co je důležité - děti ji milují a respektují. Rodiče ale taky, a to je důležité říct. Potvrdilo se to i teď v této době, kdy se paní učitelka snaží dětem výuku na dálku zpříjemnit, a to i pomocí různých aplikací a jiných technických vymožeností a rodičům pak vše ulehčit tak, aby se děti něco naučily, ale oni zůstali příčetní. S dětmi komunikuje i prostřednictvím dopisů a fotek, na kterých jsou mimo jiné například oslice Beky s oslem Bertíkem, krávy Poly a Elvíra nebo koza Elinka. Proč? Paní učitelka Králová si totiž zdravý rozum udržuje i tím, že má s manželem svoji vlastní farmu. I to je způsob, jak se nezbláznit, co myslíte?

Přečtěte si rozhovor s touto dámou, která je opravdu ženou na svém místě. Jsme si jistí, že malí žáčci na ní budou vzpomínat do konce života. Oprávněně a hlavně - v dobrém.

Paní učitelko, jak dlouho vlastně učíte?

Dobrý den, je to až neuvěřitelné, ale už 34 let!

Bylo učitelství vaším vysněným povoláním?

Asi bylo, protože už v první třídě jsem chtěla být učitelkou. Poznamenala mě moje paní učitelka, kterou jsem na prvním stupni měla.

Ani pro vás nemůže být tato situace obvyklá. Jaké je to vlastně učit na dálku?

Tomu, kdo nestál před dětmi a neučil, se to může zdát skvělé. Prostě zadám práci a pak jen zkontroluji, opravím a mám volno, paráda. Ale chybí mi kontakt s dětmi, jejich dotazy, problémy, povídání si s nimi, nakonec i to jejich lumpačení.

Co vám chybí nejvíc?

Tak na to jsem už asi odpověděla v předešlé otázce. Nicméně má to i klad. Jsem mnohem víc v kontaktu s rodiči i prarodiči.

Můžete poradit rodičům nějaký fígl, jak udržet pozornost malých neposedů? A na co se mají rodiče při domácí výuce hlavně soustředit?

Fígl, kdyby to bylo tak snadné.Určitě bych poradila střídání činností, prokládat výuku humorem, nechat děti pracovat samostatně, jejich tempem, ale zároveň je nenápadně ( pro ně) korigovat. Není důležitá kvantita ale kvalita.

Je rozumné držet doma klasický školní režim, tj. dopoledne se učíme. Nebo není nic proti ničemu dětem rozdělit výuku na dopolední a odpolední vyučování?

Doma bych klasický školní režim nedržela. Vždyť rodina musí fungovat i jinak, nemůže se všechno točit jen kolem učení. Musíte uvařit, vyprat, uklidit, děti zabavit a neposledně i rodič má svou práci, i když pracuje třeba z domova. Tohle by si měla každá rodina nastavit samostatně, jak jim to vyhovuje. Je logické, že se nebudete s dítětem učit večer.

Jak se vám bude po této pauze děti finálně klasifikovat?Klasifikace bude náročná, ale vzhledem k tomu, že tyto děti učím již druhým rokem, tak to zvládnu. Určitě je zde důležitá i spolupráce s rodiči.

Myslíte si, že se s dětmi v letošním školním roce ještě ve třídě uvidíte?

No pochopitelně, už teď si navzájem posíláme fotografie, abychom se ještě poznali a těšíme se na sebe, tedy aspoň já na ně určitě!

Jaký vzkaz byste nyní dětem, ale i rodičům poslala?

Mám vás ráda a těším se na vás všechny! Už mi moooc chybíte a rodičům děkuji za trpělivost a spolupráci, bez toho by to nešlo.

Děkujeme za rozhovor!

Jaké vzpomínky na školu a učitele máte vy, milí čtenáři? Podělíte se s námi?

Podobné články

Doporučujeme

Další články