Kulturní šok je slabý výraz

Představte si, že vyrostete na ostrově a nikdy se z něj nemůžete podívat, vlastně ani nemáte tušení, že existuje něco mimo váš ostrov. A pojďme ještě dál, možná vás ani nikdy nenapadlo přemýšlet, co je na druhé straně ostrova. Od svého dětství se jen poflakujete v okolí své vesnice, všichni lidé, které znáte jsou buď lovci nebo zemědělci. Proč každé ráno vychází slunko a kde se berou blesky, vám starší vysvětlují Božími zásahy. Všichni lidé, které jste kdy viděli, jsou černí.

A pak, zničehonic, se váš život totálně převrátí naruby. Vy o tom samozřejmě nemáte tušení, ale váš ostrov leží v Oceánii, uprostřed Pacifiku. A zrovna tahle oblast je strategicky důležitá pro síly, které si ani nedokážete představit. Píše se rok 1942 a v rychlém sledu za sebou se na ostrov dostanou nejdřív vojáci Japonského císařství a hned po nich námořnictvo Spojených států. Jedni mají olivovou kůži a šikmé oči, druzí jsou bílí jako stěny a všichni dělají naprosto nepochopitelné věci. Shazují si jídlo z oblohy, mají ohromné lodě z materiálu, který není podobný ničemu, co jste kdy předtím viděli, dokážou se vraždit na dálku, domy staví během několika hodin a jídlo mají v lesklých pixlách, kde vydrží čerstvé celé roky.

Co si asi pomyslíte?

mohlo by vás zajímat

Strašlivý úděl posádky křižníku Indianapolis: atomová bomba, torpéda a žraloci

Naštěstí tohle není případ Columbus vs. domorodí Američané, takže nemusíme kopat pět set let starým nánosem legend o tom, jak Aztékové viděli v Američanech své bohy. To totiž může, ale dost dobře taky nemusí, být pravda. My víme, že obyvatelé Melanésie neviděli Američany jako bohy. Ale bylo jim velice zřejmé, že něco ti bílí hoši musí dělat dobře, když mají k dispozici tolik úžasných věciček.

Rituály, rasismus a zboží

Kultura, folklór, náboženství, ve všech těchto konceptech hledáme odpovědi na složité otázky světa. A podobně to měly i kmeny v Melanésii. Moderní armády 2. světové války používaly místní domorodce jako průvodce a příležitostné dělníky a za to jim platily věcmi, které mílovými kroky překonávaly cokoli, co by si kmen dokázal vyrobit sám.

Pro další vývoj téhle situace musíte pochopit jednu antropologickou drobnost, tyhle kmeny dost často fungovaly na velice primitivním materialismu. Dost podobně jako my. Kdo má nejvíc nejhustších věcí, je „big man“, kdo má prd, je „rubbish man“. Když máte takhle nastavenou kulturu po celé generace a najednou se objeví tisíce lidí, z nichž každý je milionkrát bohatší než největší big man na ostrově, kulturou to otřese.

Některé kmeny přišly s vlastním vysvětlením. Podle jejich víry nebyla letadla jen technologickým pokrokem, ale darem od bohů nebo duchů předků. A bílí tyto dary dostali buď omylem, nebo si je neprávem vzali. Tyhle „kulty“ veřily tomu, že když napodobí rituální počínání bílých vojáků, taky dostanou z nebes jídlo, zbraně a materiál, tedy zboží, anglicky cargo. A těmi rituály jsou pochopitelně myšleny všechny věci, které americká armáda dělala, takže některé oceánské cargo kulty dodnes vysekávají ranveje do pralesa a s červeně nabarvenými klacky signalizují neexistujícím letadlům, že mohou přistát. Vytváří vlastní letadla ze dřeva, ladí rádia z klád a stébel a poslouchají sluchátka z kokosových ořechů. Malují si na sebe výložky US Army a pochodují s dřevěnými puškami.

GALERIE Cargo kulty

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

To je ale jen jeden příklad za všechny, cargo kultů po celém světě existuje několik a v historii lidstva jsou zdokumentovány desítky. Na ostrově Vanuatu konkrétně uctívají duchy „Johna Fruma“ a „Tonyho Navyho“, kteří jim mají dopřát blahobyt. V některých verzích bývá celý výklad podivně rasový. Například se věří, že až se vrátí letadla s duchy předků, všichni černí se promění v bílé a naopak. V těchto náboženských větvích, které vznikají kulturním šokem se navíc často mísí dvě nesourodá náboženství bez jakéhokoli původního backgroundu. Podobně jako severoameričtí indiáni měli svůj Tanec duchů, který říkal, že se Ježíš vrátí spasit je, oceánští domorodci zvedají nad hroby svých mrtvých kříže, aniž by měli tušení, co ten symbol doopravdy znamená.

Je taky důležité zmínit, že celé tohle téma je taky z kulturního hlediska extrémně citlivé. V posledních letech se čím dál tím častěji zmiňuje, že vědecká i laická fascinace cargo kulty je ze své podstaty rasistická a stejně tak výraz samotný je nepřesný a urážlivý. To, co jsme vám přednesli je jenom nejběžnější teorie, existují desítky různých antropologických výkladů daného jevu…

Jak říkáme, další malá tragikomická epizoda na mozaice lidstva.