Bohuslav Svoboda je přesvědčen, že kdyby se vládní představitelé věnovali koronaviru již v lednu, kdy on na blížící se problémy upozorňoval, situace mohla být jiná. I on je přesvědčený, že vláda selhala. Přinášíme vám rozhovor s tímto lékařem a politikem, který se aktuálně sám nachází v preventivní domácí karanténě.
Jak přežít karanténu
Poraďte lidem, kteří jsou na tom stejně jako vy, co mají v karanténě dělat, aby jim rychleji uběhla a oni ji ve zdraví – tom fyzickém, ale i tom psychickém, přežili?
Mám veliké štěstí, že jsem v preventivní karanténě a žádné projevy nemoci na sobě v tuto chvíli nepozoruji, takže moje rady směřují v tuto chvíli k těm, kteří jsou na tom stejně jako já. Důležité jsou dvě věci, jak si ten zdánlivě monotónní pobyt doma zpestřit.
Jednak pravidelný režim - spánek, jídlo, pohybová aktivita. Ráno vstát jako do práce, vykoupat se, oholit a po snídani začít s programem. Ať už vlastní prací pokud jde provádět z domova, výukou s dětmi, nebo nějakou společnou rodinnou aktivitou. Druhou věc, kterou velice doporučuji, je najít si nějaký čas sám pro sebe. Přečíst si knížku, na kterou jste dosud neměli čas, pustit si film, který chcete dlouho vidět, nebo třeba jen relaxovat a přemýšlet nad novými projekty nebo výzvami.
Já mám den naplněný povinnostmi spojenými s mým povoláním – ať už je to komunikace s mojí klinikou a on-line rozhodování o provozu, nebo činnost a komunikace související s koronavirem.
Pochopitelně můžete počítat s tím, že žena bude potřebovat převěsit obrazy, děti naučit hrát šachy, takže se spolehněte, že se nudit nebudete.
Jak z domova (z karantény) sledujete dění, které v době celostátní karantény probíhá? Jak sledujete a hlavně jak posuzujete to, co se kolem nás děje? Co vnímáte jako největší problém?
Snažím se celý den sledovat, co se děje, internet, televize i noviny jsou plné informací. Sleduji především situaci v ČR, vývoj onemocnění, problémy v jednotlivých regionech a jejich řešení a samozřejmě posuzuji jednotlivé kroky, které vláda v boji proti koronaviru dělá, konzultuji je se svými kolegy a známými z lékařské praxe i politiky. Za důležité ale považuji sledovat také vývoj v zahraničí, kde má nákaza několikadenní náskok; to mi v podstatě umožňuje hodnotit opatření, která byla zavedena. V současné době vnímám jako největší problém jednoznačně nedostatek ochranných pomůcek pro lékaře, sestry, ale i lidi mimo zdravotnictví. Snažil jsem se na to vládu upozornit už na konci ledna, nechtěli to slyšet. Jako druhý zásadní problém vidím to, že nyní se zvýší nároky na zdravotnickou hospitalizační péči.
Na konci ledna jste upozorňoval Poslaneckou sněmovnu na to, že důsledky koronaviru budou pro Česko velmi závažné, vaše požadavky na sněmovnu, aby se přípravami na příchod viru zabývala, byly neúspěšné. Hovořil jste i podcenění příprav ze strany vlády. Jaké kroky je nyní nutné podniknout, aby se Česká republika ze svízelné situace co možná nejrychleji a s nejméně bolestně dostala?
Velká chyba byla, že vláda již na začátku epidemie nejmenovala krizový štáb, v jehož čele by byl odborník z oboru epidemiologie a hygieny, který by vytvořil tým oborníků lékařských profesí (infektologie, intenzivní péče, pneumologie, ORL, stomatologie, atd.) a manažerů z oblasti ekonomiky, práce s lidskými zdroji, specialisty na komunikaci a odborníky z oblasti armády. Tento tým nyní snad vzniká, a je to jediná cesta, jak být co nejúspěšnější v boji s touto infekcí.
Vláda má jediný úkol – doporučení a opatření doporučená krizovým štábem realizovat.
Veřejnost musí být podrobně o vývoji situace a opatřeních informována šéfem krizového štábu. Vezměme si příklad z úspěšného vývoje infekce na Taiwanu, kde celou situaci řešil a řídil odborník, vedení státu do toho vůbec nezasahovalo, pouze podporovalo.
Krizový štáb na základě vědomostí, informací z ostatních postižených státu musí vytvořit predikci dalšího vývoje a zahájit kroky k řešení situace, která může nastat. My zatím stále řešíme vše zpětně a neřešíme například to, jak, kde a kým budeme infekcí těžce postižené léčit.
Lidé jsou vyzýváni lékaři i epidemiology k tomu, aby nosili roušky a respirátory, do pražské MHD se bez zakrytého nosu a úst nesmí, vhodných prostředků (roušek a respirátorů) je nicméně akutní nedostatek. Šlo tomu i vzhledem k tomu, že s podobnými problémy se potýkají i další evropské země, předejít?
Už jsem to říkal, jsem přesvědčen, že vláda v zajištění ochranných pomůcek selhala. I kdyby tehdy v lednu, kdy jsem na celou věc upozorňoval, ministerstvo zajišťovalo alespoň ochranné pomůcky pro lidi v první linii, mohla být dneska situace úplně jiná a lidé, kteří v rámci svého povolání nepřichází do bezprostředního styku s potenciálně nemocnými, by roušky sháněli mnohem snáz. Tuhle situaci už vláda bohužel prováhala. Na druhou stranu mě ale velice těší, když vidím, jak jsou lidi solidární, vzájemně si roušky šijí, darují je potřebným a tak dále. Znovu ale zdůrazňuji, že jsme v téhle situaci vůbec nemuseli být.
Jak velký problém je nedostatek roušek, respirátorů, dezinfekcí a dalších ochranných pomůcek v nemocnicích, porodnicích, ústavech sociální péče a dalších podobných zařízeních? Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler například hovoří o fatálním nedostatku, který může řadu českých zubařů i vzhledem k jejich věku zdravotně ohrozit.
Problém je to skutečně obrovský. Ty respirátory a roušky prostě chybí a lékaři, sestry a další tak podstupují každý den obrovské riziko. Problém je to samozřejmě i v tom rozměru, že když odejde 10 lidí z oddělení do preventivní karantény, provoz může být prakticky zastaven, což s sebou nese nedostatek péče pro další desítky lidí a zátěž pro okolní zdravotnická zařízení. A to vůbec nehovořím o tom, že to nemusí být jen karanténa, ale onemocnění.
Ve zdravotnictví chybí i další nezbytně nutné prostředky k zastavení šíření epidemie. Které jsou podle vás ty nejpalčivější? Máte nějaké logické vysvětlení, proč k tomu vůbec došlo?
Nejpalčivějším problémem bude určitě dostatek tracheálních kanyl, odsávaček, respirátorů, přístrojů pro mimotělní oběh. To jsou přístroje, jejichž počet v normálním provozu je postačující. Ale v okamžiku, kdy se epidemie rozeběhla a kdy nastal v Itálii medicinský problém, měli jsme začít tuto otázku řešit.
Které zdravotnické provozy a ústavy jsou nyní podle vás - lékaře, gynekologa a porodníka – nejvíce ohrožené?
Nejvíce ohrožená budou bezesporu lůžková oddělení a ambulance praktických lékařů.
Z těch lůžkových to budou oddělení intenzivní péče, infekce, pneumologie, a obecně interny. Samozřejmě problematika chirurgických oborů včetně gynekologie a porodnictví, ORL, stomatologie, tj. veškeré vynucené akutní medicíny, bude rovněž zásadní.
Byl jste také primátorem Prahy. Postupoval byste v Praze stejně, nebo by některá opatření byla jiná? A proč?
I Praha je do značné míry postižena neschopností vlády, protože i tady chybí ochranné pomůcky. Jako primátor bych rozhodně neotálel s rušením modrých zón, jak to dělalo současné vedení, ale jinak nemám pocit, že by kroky koalice vedly výrazně špatným směrem.
Primátor je absolvent naší fakulty a má základní epidemiologické vědomosti.
Co je problém, že Praha nemá žádnou nemocnici jako nemocnici města. To jsem již nestihl jako primátor prosadit a bojoval jsem o to právě z důvodů potřeby řešení akutních medicínských krizí, která velká města mohou postihnout. Neexistuje hlavní město, které by nemělo svou nemocnici. To se může v rozvoji epidemie negativně projevit.
Mají mít z dosavadních kroků občané obavy, že se situace nezvládne a my se dostaneme do stejné situace, jako třeba Itálie?
Pevně věřím, že pokud svěříme další řešení do rukou odborníků, tak tato situace nenastane. Kvalita našeho zdravotnictví a našich expertů k tomu dává všechny předpoklady.
Jste uznávaný gynekolog a porodník. Jak moc jsou ohrožené právě těhotné ženy?
Pravda je, že o těhotenství a koronaviru toho moc nevíme. Z čínských zkušeností vyplývá, že těhotné s infekcí koronavirem pokud byly jinak zdravé, měly normální průběh těhotenství i porodu. Infekce nebyla prokázána v mléku matek. Jaký vliv má virus na vývoj plodu bezpečně nevíme – sledovaných případů je málo, ale zatím se poškození plodu neprokázalo. Faktem je, že pro matky s jiným závažným onemocněním je infekce zatěžující, ale pokud vím, nedošlo k úmrtí v souvislosti s těhotenstvím.
Co by si měli lidé především hlídat? Kdy lékaře opravdu vyhledat a kdy raději zůstat doma?
Vyhýbat se zbytečným kontaktům, pohybovat se na veřejnosti pouze s ochranou pomůckou a žít rodinným životem. V případě teploty, bolesti svalů, dráždivého kašle, dušnosti kontaktovat telefonicky svého praktického lékaře a dále postupovat podle jeho pokynů.
Co byste z karantény vzkázal směrem k občanům České republiky?
Držte se! Nakonec to zvládneme. Bude to nějakou dobu nepříjemné, bude to omezující, ale zvládneme to. Lékaři a sestry v našich špitálech a ordinacích nás v tom nenechají. Rád bych jim všem poděkoval, stejně tak jako ostatním, kteří svou prací nebo dobrovolnou aktivitou pomáhají zvládnout neobvyklou situaci. Záleží ale na každém z nás, dodržujme prosím nařízení vlády, jakkoliv se nám nemusí líbit, jde o dočasná omezení, které nám – až skončí – umožní zase žít normální, společenský život.
P.S. Rouška na obličeji není hanba ani zbabělost. Naopak !!!
Děkujeme za rozhovor!