Don't Worry, Be Happy bezesporu patří mezi ty písničky, které zná úplně každý. Největší hit Bobbyho McFerrina zpěvákovi vynesl nesmrtelnost a několik cen Grammy. O víkendu čerstvě třiasedmdesátiletá jazzová legenda ale song ve skutečnosti nesnáší a na koncertech ho prakticky nehraje. A přitom to všechno začalo mírumilovným učením jednoho indického guru.
Don't Worry, Bobby...
Bobby McFerrin patří k nejslavnějším jazzovým hudebníkům své generace. Řekněme si ale na rovinu – kolik jeho písniček si z fleku vybavíte?
...
Mysleli jsme si to! No ne, nemusíte se kvůli tomu cítit špatně. A vlastně ani McFerrin. Čerstvě třiasedmdesátiletý syn prvního Afroameričana, který zpíval jako člen newyorské Metropolitní opery, má unikátní techniku zpěvu – využívá čtyřoktávového rozsahu svého hlasu a dokáže vytvořit iluzi vícehlasého zpěvu. Svět ho ale zná hlavně jako zpěváka jednoho absolutního hitu, písničky Don't Worry, Be Happy. Takže ne, pokud jste dodnes patřili k nemalé skupince lidí, co se domnívají, že se jedná o dílo Boba Marleyho, nejde o song jamajské ikony, ale právě tady Bobbyho.
On ten svůj originální styl McFerrin využil i při tvorbě svého osudového singlu, to ne, že ne. Písnička je celá tzv. a cappella, což znamená, že při jejím nahrávání nebyly použity žádné hudební násroje. Vše, co slyšíte, je zpěvákův hlas v osmi různých vrstvách. Bobby se ale roky po jejím vydání nechal slyšet, že je to vlastně hrozně jednoduchá skladba, kterou vymyslel ve spěchu, a že ho vlastně mrzí, že právě takový kousek ho proslavil. Dnes ji na koncertech skoro nehraje a párkrát už prohlásil i to, že ho ta odrhovačka strašně štve.
And Be Happy!
Na druhou stranu dává smysl, že se pozitivní song dočkal tak kultovního statusu. McFerrina k napsání textu inspirovalo učení indického náboženského guru Meher Baby. Ten měl řadu stoupenců i v USA, zejména v 60. letech 20. století. „Don't worry, be happy“ je fráze, kterou často používal. No a protože se bavíme o západní společnosti, toto chytlavé motto – elegantní filozofie zhmotněná ve čtyřech slovech, jak prohlásil McFerrin – se dostalo na pohlednice, letáky a plakáty s Bobbyho obličejem.
Tak se k němu a jeho učení ostatně dostal i zpěvák. Když byl na návštěvě v San Franciscu v bytě jazzového dua Tuck & Patti, přečetl si to právě na posteru u nich v obýváku. Písničku napsal, dostala se na soundtrack filmu Koktejl s Tomem Cruisem v hlavní roli a ještě ten rok se stala hitparádovým hitem číslo jedna.
McFerrinovi vynesla hned 3 ceny Grammy – za nejlepší nahrávku roku, nejlepší skladbu roku a nejlepší popový zpěv mezi muži. Objevila se v řadě filmů, seriálů, má různé verze, covery, předělávky. Je to chytlavá a snadno zapamatovatelná melodie rozpoznatelná od první vteřiny. A ať už se to Bobbymu líbí, nebo ne, tak to prostě s ikonickým hitem být musí.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
