Čtyřikrát zvolen

Tomáš Garrigue Masaryk je spolu s Gustávem Husákem jediným československým prezidentem, který byl zvolen rovnou čtyřikrát. Vprvní prezidentské volbě v roce 1918 byl Masaryk zvolen tzv. aklamací – stenozáznam doslova říká, že přítomní poslanci prvního československého prezidenta zvolili nadšeným tleskáním a radostnými výkřiky. Po přijetí nové ústavy v roce 1920 došlo k druhé volbě, kdy se již Masaryk musel postavit protikandidátovi, kterým byl historik August Naegle, kterého nominovali němečtí poslanci. I tak byl „prezident osvoboditel“ i napodruhé přesvědčivě zvolen.

O 7 let později pak jeho hlavní soupeř Antonín Švehla den před volbou odstoupil, takže se TGM musel poprat jen s nevýrazným komunistou Václavem Šturcem, který ale proti milovanému otci národa neměl žádnou šanci. Navzdory chatrnému zdraví a vysokému věku se Masaryk rozhodl kandidovat ještě jednou, a to v roce 1934. Na Masaryka se totiž dle ústavy z roku 1920 nevztahoval limit dvou funkčních období. Mnozí ale došli k názoru, že by bylo lepší, kdyby ke čtvrté kandidatuře vůbec nedošlo.

mohlo by vás zajímat

Nechtěli Havla ani Klausovu ekonomickou reformu: 17. července 1992 Slováci vyhlásili svou svrchovanost a začal rozpad Československa

Přestože sám Masaryk i část jeho podporovatelů původně chtěl navrhnout jako svého nástupce Edvarda Beneše (o kterém uvažoval již v roce 1927), byla reálná šance, že by poslanci a senátoři nemuseli dlouholetého ministra zahraničí zvolit. Ve vypjaté politické situaci způsobené jak zvyšující se popularitou komunistů, tak nedávným Hitlerovým nástupem k moci, byla tedy prosazena již čtvrtá kandidatura čtyřiaosmdesátiletého Masaryka, který si i přes pokročilý věk jako faktický otec národa zachovával obrovskou popularitu. Toho přitom pouhý měsíc před volbou postihla mozková příhoda, která jej značně oslabila. Prezident ochrnul na celou pravou půli těla, v důsledku čehož nemohl používat pravou ruku. Jako by toho nebylo málo, Masarykův již tak slabý zrak téměř úplně vypověděl svou funkci. Mimochodem, o prezidentově katastrofickém zdravotním stavu nebyl lid informován – prezidentova kancelář všechny spekulace odmítla s tím, že Masaryk pouze prodělal „jarní chřipku“. Zdá se, že tutlání skutečného zdravotního stavu prezidenta republiky je u nás v podstatě tradicí, která přetrvává až do dnešních časů.

Komunisté chtěli Lenina

Samotná volba proběhla 24. května 1934 ve Vladislavském sále Pražského hradu. Jediným protikandidátem stárnoucího prezidenta bylo „zlé dítě československé politiky“ a předseda komunistů Klement Gottwald. Ten se samotné volby nezúčastnil – oficiální výmluva zněla, že je nemocný. Přesto o sobě dal vědět alespoň prostřednictvím svých rudých poslanců, kteří několikrát narušili schůzi obou sněmoven fanatickým skandováním: „Ne Masaryk, ale Lenin! Ať žije diktatura proletariátu! Ať žije Stalin!“ Celé je to celkem úsměvné, když vezmeme v potaz, že Vladimír Iljič Lenin tou dobou už 10 let ležel nabalzamovaný ve skleněné rakvi. Nakonec byl tedy i přes komunistické vyrušování TGM zvolen 327 ze 418 odevzdaných platných hlasů – část protičeské opozice ze strany německé a slovenské menšiny raději odevzdala tzv. protestní bílé lístky.

GALERIE TGM zvolen v roce 1934

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Když pak došlo na složení prezidentského slibu, nezbylo poloslepému Masarykovi nic jiného než jej odrecitovat z paměti. Nemocný prezident ovšem kvůli mrtvicí oslabené paměti zapomněl slova, takže mu spolupracovníci museli vydatně napovídat, což je slyšet i na dochovaném zvukovém záznamu. Přestože byl Masaryk zvolen na 7 let, všem bylo jasné, že nemá sílu svůj mandát dokončit. Pouhý rok a půl po zvolení TGM abdikoval a v roce 1937 zemřel.