Na začátek trochu vědy
Víte, jaký je rozdíl mezi cyklónou, tajfunem a hurikánem? Žádný. To zní jako začátek pitomé anekdoty, ale vážně žádný. Všechny vznikají nejdřív jako porucha v proudění vzduchu a stává se z nich, a pozor, to je vědecký termín, tropická deprese. Což je shodou okolností i prodejní slogan zájezdu do Hurghady s polopenzí. Musíte se dívat na všechny ty bohaté lidi s royal inclusive a trpíte tropickou depresí. Nicméně, zpátky k hurikánům. Tropická deprese má proudění vzduchu do sedmnácti metrů za sekundu a může se z ní stát tropická bouře s rychlostí větru do třiatřiceti metrů za sekundu. A z tropické bouře se může stát cyklóna. Nebo hurikán. S tím typickým okem uprostřed a rychlostí větru nad sto sedmnáct kilometrů za hodinu. A teď! V severovýchodním Pacifiku a Atlantiku se těmto velkým bouřím s okem říká hurikány. V severozápadním Pacifiku jsou to tajfuny nebo supertajfuny. A v Indickém oceánu a jižním Pacifiku se jim říká cyklóny.
Tak, teď ještě trochu historie a pak už si řeknem, proč se žádný hurikán nemůže jmenovat Pomsta Dartha Vadera, přestože by to bylo skvělý.
Jak nám sv. Ondřej odnesl psa
Lidská jména začaly dostávat cyklóny poprvé od meteorologa Clementa Wargga už mezi lety 1887 až 1907, ale nějaká jména měly tyhle obří bouře vždycky.
V evropské tradici buď podle míst, kde napáchaly nejvíce škody nebo třeba podle svatých. Tak se vám mohlo stát, že vám sv. Ondřej odnesl psa. Nebo, že vám sv. Anežka odfoukla kohouta. Prosíme, nepřekládejte tuhle větu do angličtiny.
V Japonsku zase měli zvláštní výrazy pro jednotlivé typy bouří a vichrů. Nejslavnější je asi kamikaze, v překladu božský vítr. Supertajfun, který ve středověku dvakrát udeřil přesně ve chvíli, kdy byla na cestě k Japonsku mongolská invazní flotila. Brali božský vítr jako posvátnou sílu, která zachránila Japonsko před nepřátelskou armádou, takže není divu, že si tak říkali sebevražední piloti ke konci druhé světové války.
A když jsme u války, americká armáda, která se s nimi ze Spojenců musela potýkat nejvíce, jim dávala jména podle fonetické abecedy. Klasická Alfa, Bravo, Charlie, Delta, Echo a podobně. Jestli nevíte, co myslíme, tak si běžte poslechnout Bloodhound Gang a Foxtrot-Uniform-Charlie-Kilo you. Tedy, takhle se pojmenovávaly tajfuny ze začátku války. Později začaly hurikány dostávat jména podle manželek a přítelkyň. Což byla tradice, která se chytla a od konce války se do roku 2000 používala jenom ženská jména. Díky tomu vzniklo spoustu šovinistických vtipů, kterým se tady v redakci nikdy nikdo nesmál a nesměje. Nicméně jsme se od války posunuli jako společnost a bylo třeba vytvořit systém, který nebude přirovnávat ženy k hurikánům.
Tak proč se hurikán nemůže jmenovat Sagvan? Nebo Přelouč?
Protože seznamy!
WMO, Světová meteorologická organizace si od roku 1979 sestavuje seznamy jmen, které chce používat v daném období a už řadu let tam točí ženská i mužská jména. I když to vypadá, že planetě je nějaký feminismus úplně u… jižního pólu, protože se zdá, že ty nejničivější hurikány mají vždycky ženská jména. Katrina, Irma, Donna…
Mimochodem, když se objeví nějaký takhle extrémně ničivý a zapamatovatelný hurikán, WMO vyjme jméno ze seznamů. Protože seznamy se točí. Na různých místech planety v různých intervalech a různé seznamy, ale točí se. Zkrátka, pokud Washington zasáhne hurikán Donald, ale nenapáchá příliš škody, může to za pár let zkusit znovu.
A podle poslední demokratické debaty to dokonce vypadá, že to přesně takhle dopadne.
Ale dost o politice, zpátky k hurikánům. Pointa je, že my nemáme do jmen hurikánů co kecat, když se nám tady nedějí. Což je samozřejmě dobře. Ale taky to znamená, že se nikdy nedočkáme vysněného hurikánu Dalibor, který nám slibovali scénáristi Comebacku. A pokud se chcete podívat na seznamy jmen tajfunů pro další roky, skočte do naší galerie. Jsou tam společně s fotkami různých cyklón.