Jistě, pane kandidáte
„Přestože já o tuto funkci neusiluji, zavázal jsem se věrně sloužit své vlasti a kdyby mě snad moji přátelé přesvědčili, že právě tímto způsobem jí mohu sloužit nejlépe, potom bych ovšem tuto obrovskou odpovědnost musel se zdráhavostí přijmout, ať už jsou má soukromá přání jakákoliv,“ diktuje Sir Humphrey ministru Hackerovi tu správnou kandidátskou rétoriku a čeští decision makeři jako by ho poslouchali za dveřmi.
Kandidaturu na prezidenta už „nevyloučili“ zkušení političtí matadoři Vladimír Dlouhý, Michael Kocáb nebo Jiří Drahoš, ale také Josef Středula, Dominik Hašek, Jiří Ovčáček, Václav Klaus mladší, Petr Pavel či Tomáš Zima. Skupinu „nevylučujících“ dále obohatily tři ženy - Miroslava Němcová, Věra Jourová a Lenka Bradáčová. A právě poslední jmenovaná zatím vyniká v disciplíně s názvem nenápadnost. Ale nelze si nevšimnout, že poslední dobou sbírá body, kde se dá. To naopak Dana Drábová ranila natěšené publikum beznadějným vyjádřením, že je „v jádru proti“./
V oblíbené reality show Česko hledá prezidenta se však zpravidla kampaň dělá čímkoliv jiným než vyhlášením kampaně. Z tohoto pohledu je třeba vyjádřit jistou rozpačitost nad počínáním dvou neúspěšných kandidátů z roku 2018. Vloni na podzim zcela v rozporu s tuzemskými zvyklostmi natvrdo potvrdil kandidaturu nejprve Marek Hilšer a den po něm Pavel Fischer (asi aby se to zase rýmovalo jako minule). Uvidíme, jestli se tím v očích české veřejnosti spíš nevyautovali.
Když Slováci, tak my taky?
Naproti tomu pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová si zatím vede mazaně. Kandidaturu moc neřeší, ale zato se každou chvíli chlubí v médiích dalšími a dalšími justičními trofejemi. O stoupající moci, klesající odpovědnosti a rostoucích politických ambicích státních zástupců se u nás mluví už dlouho. Žena přezdívaná „Cattani v sukních“ však v tomto ohledu zastiňuje všechny své kolegy. Zlí jazykové to vysvětlují tím, že má až podezřele velké štěstí na mediálně vděčné kauzy. Posuďte sami – hejtman, soudce, těžební společnost, manažeři nemocnic, státních podniků i stavebních společností... Myslíte, že je to málo? A to ještě uvidíme, co přinese dosud příliš nevyzkoušená trestní odpovědnost právnických osob.
Lenka Bradáčová je vrchní státní zástupkyní už téměř osm let. V kuloárech se proto proslýchá, že již přesluhuje, a usiluje tak o kariérní postup či vstup do politiky. O jejích hradních ambicích nejhlasitěji spekuloval týdeník Euro. Podle něj již Bradáčová konzultovala možnosti s některými známými osobnostmi, kteří měli blízko k Václavu Havlovi a kteří by se mohli případně stát i součástí jejího prezidentského týmu.
Nutno poznamenat, že Bradáčová by na hlavu státu popularitu měla, vždyť v anketách o nejvlivnějších ženách Česka pravidelně vítězí! Do karet jí hraje také úspěšný příběh slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která ženám ve střední Evropě jako první proklestila cestu do nejvyšší ústavní funkce. A do třetice Bradáčová nedávno potvrdila, že dokáže vidět za roh. Když Davidu Rathovi ve vězení odepřela jeho vlastní zdravotní matraci a džíny, které nosil místo vězeňského mundůru, vyvolalo to veřejné pobouření. Jen protřelý žalobce by přece mohl případně odhalit, že v matraci byl zašitý pilník a džíny už byly součástí civilního oblečení připraveného na útěk...
Vždy připraven!
Otázka, proč prezidentští kandidáti již nyní sbírají body, když rok 2023 je ještě daleko, má prostou odpověď: Vše může být daleko rychlejší, než se zdá. Pokud by Miloš Zeman předčasně odstoupil z funkce, najednou by kandidáti měli podstatně kratší dobu na nasbírání potřebného množství podpisů. A podpisy se sbírají dost blbě, když musíte souběžně plnit lovecký salonek...
Na závěr je třeba Bradáčové přiznat i kvality v oblasti, kterou tento článek začíná - v předvolební rétorice. Její odpovědi na spekulace o prezidentské kandidatuře by sir Humphrey oznámkoval jedničkou: „Ony úvahy, jak říkáte, mě mohou těšit. To je ale vše, co vám mohu z pozice vrchní státní zástupkyně na otázku odpovědět.“