Jak říká Hulk v posledních Avengerech: „These are confusing times!“ Ve světě i u nás se děje tolik věcí, že nemáte šanci všechno sledovat, ale zároveň jste na facebooku, takže na všechno musíte mít názor. Naštěstí Češi našli cestu, jak si pro sebe vyřešit spoustu morálních dilemat v rekordním čase.
Víte, dneska si kdejaký idiot, který nikdy nečetl Orwella, rád postěžuje na to, že žijeme ve společnosti jako z Orwella, protože dneska už člověk ani nemůže napsat pod třídní fotku se dvěma černými dětmi, že by bylo fajn mezi ně hodit ruční granát. „Kde to jako jsme, že nemůžeme vyhrožovat menšinám genocidou? V nacistickým Německu?!“ A často těmto lidem uniká, že v nacistickém Německu rozhodně nebylo zakázáno vyhrožovat menšinám genocidou. Tahle schopnost spojit dvě protichůdné informace v jeden světový pohled si Češi adaptovali celkem úspěšně a nevědomky tím sami pašují do společnosti nebezpečný orwellovský prvek. Starý dobrý doublethink.
Dvojité myšlení
Doublethink je jedna z technik, kterými všemocná Strana v Orwellově románu 1984 kontroluje veřejnost. V podstatě je to schopnost držet v hlavě dvě naprosto protichůdné informace, ale pevně věřit oběma. V knize je už samotná podstata téhle techniky velice symbolicky dost rozporuplná. Doublethink musí být vědomý, protože vyžaduje inteligenci, ale zároveň musí být nevědomý, protože Strana přece nelže. Hezky promítnuté je to na názvech ministerstvech Oceánie. Ministerstvo lásky se věnuje mučení lidí, ministerstvo míru vede války a podobně.
Samozřejmě, že Český doublethink nemá tuhle totalitní důkladnost, protože není nařízený zhora. Lidi si ho tak nějak vyvinuli sami. Což je možná ještě strašidelnější.
Takové ty malé roztomilé rozpory
Úplně typický příklad českého doublethinku je česká averze k bohatým podnikatelům. Víte, ne... Ke všem těm kmotrům. Tuhle nechuť v nich politici živili X let, ODS mluvila o kmotech, socdem mluvila o kmotrech, VéVéčka si na tom kdysi postavily kampaň, tak dlouho lidé nemohli přijít na jméno všem těm zlodějům, co to tady v devadesátkách rozkradli, až z jednoho udělali premiéra. Premiéra, který si neprávem nahrabal dotace a pravděpodobně za nelegální peníze postavil designový hotel s jízárnou a soukromou ZOO.
„Postavil to pro nás! Pro lidi!“ křičí Babišovi voliči. Voliči, které Andrej Babiš utáhl na koblihu a stovku navíc k důchodu, tihle voliči obhajují v pravdě lidovou restauraci Čapí hnízdo, kde si můžete dát svíčkovou za pětikilo. Do toho premiér sedí v telce a nadává na všechny ty špinavé miliardáře, kteří vykořisťují obyčejné lidi a… nikdo z voličů ANO nevidí tu ironii? Vždyť je to absurdní. Je to jako kdyby největší protiimigrační politik nebyl z Česka- oh wait.
OK, Tomio možná není technicky vzato imigrant, ale mezi voliči jeho SPD jsou lidé, kteří volají po BÍLÉM ČESKU a s nadšením mu házejí hlasy. To vyžaduje hodně důkladnou a zodpovědnou verzi doublethinku. Stejně tak ji ale potřebujete k tomu, abyste mohli psát statusy o tom, jak jsme hrdý národ lvů, kteří se nikdy před nikým neskloní a pak ze strachu odmítnout pár sirotků z Blízkého východu. Mluvit o tom, jak jsme nejlepší, jak máme zlaté české ručičky, jak se nenecháme pokořit… a potom X let fňukat, že nám přejmenovali pomazánkové máslo.
Sám Tomio mimochodem využívá doublethink velice často. Pamatujete, jak říkal, že se musí čeští muslimové omluvit za 11. září? Jakože cože? Nutí někdo jeho, aby se omlouval za Pearl Harbor?
Velice typicky se tohle dvojité myšlení projevu v náhledu veřejnosti na celebrity, které se nějak politicky vyjádří. Když s davem někdo souhlasí, můžou se Češi přetrhnout, aby moudře pokývali hlavami a říkali věci jako: „No jo, to jen pan herec. Ten jezdí po světě, viděl věci, ten tomu rozumí. Děkujeme, mistře. Děkujeme za váš názor.“ Když náhodou někdo s davem nesouhlasí, je to: „Ať si hraje ve filmech a nemotá se do něčeho, čemu nerozumí, nula jedna. Menšík byl stejně nejvíc.“
Nikdy nevíš
Je klidně možné, že adaptace dvou rozdílných informací je nějaká podvědomá česká pojistka, jak si věčně krýt záda. „Nemůžu být rasista, když volím Japonce, ty drndo.“ Což je vlastnost, která nás Čechy definuje naprosto. Sice jsme v Evropské unii, ale nadáváme na Brusel jako by to byl někdo zvenku, kdo nám ubližuje. Když někam vyrazí NATO, Amíci jsou tam první, Britové odhodí čaj a vyrazí, Francouzi si zabalí osm set beden vína a jsou v závěsu, Němci jsou rádi, že jim někdo dovolil po čase zase si natáhnout holinky… i Poláci vyrazí s NATO do pouště. Jenom Češi vždycky pošlou chemickou jednotku a štangli uheráku, abychom tam jako byli, ale ne moc, kdyby to byl náhodou průser.
Jsme to dítě, který vždycky dělá machra, ale když je problém, tak slzí a tvrdí, že se chytlo špatný party. A já jsem Čech jako poleno, takže jestli budou pod tímhle článkem negativní komentáře, budu tvrdit, že mě to někdo donutil napsat.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
