Komerční přestávku uváděla nesmrtelná animovaná postava, pan Vajíčko. I když, komerční přestávka není úplně přesný termín – televize reklamu nasadila kdykoliv, kdy nebylo co vysílat. I když, upřímně, raději bychom se dívali na poučnou reportáž o důležitosti socialismu při chovu ovcí ve východoslovenských družstvech, než dobrovolně sledovali následující reklamy na výdobytky socialistického hospodářství.
1. Mléko
Hned první reklama je pravděpodobně ta nejdivnější věc, jaká kdy na našem území vznikla. Mládež poskakující do rytmu podivné nemelodické syntezátorové „hudby“ vypadá, jako by si před natáčením vzala LSD. A to rovnou A4. Jasně, chápeme, mléko je důležité a zdravé, ale po zhlédnutí této reklamy u diváka propukne leda tak alergie na laktózu.
2. Zelí
Zatímco na Západě mládež sledovala v televizi reklamy na MTV, v Československu bylo vrcholem reklamního průmyslu zelí. Ano, kyselá kapusta. A teď si vemte, že někdo tu dobu chce zpátky.
3. Žvýkačka Rekord
Vysvětlí nám někdo, čím se socialističtí markeťáci sjížděli, když vymýšleli tyhle šílenosti? Proč tam všechno tak nepříjemně píská a kvičí? A aby toho nebylo málo, scenárista téhle hrůzy se zřejmě pokoušel o provokativní narážku na tehdejší dopingovou praxi většiny sportovců.
4. Oblečení Climatex
Zdá se, že tehdejší reklamní agenti znali v zásadě jen dva způsoby, jak natočit reklamu – otravné zvuky a neustálé opakování názvu produktu. Reklama na Climatex v sobě snoubí oba tyto postupy. Přidejte k tomu předpotopní zrychlené záběry a máte krásný důkaz toho, že komunismus je zločinná ideologie.
5. Jablka
Co je, do háje, tohle? Vzdychání jak ze špatného východoněmeckého porna, saxofon jak od George Michaela a vyklube se z toho reklama na jablka? Máme jedinou otázku. Proč? PROČ?
6. Punčochy Pavone
Chápeme neustálé opakování názvu. Chápeme přiblblou reklamní znělku. Ale proč se tam všichni tváří tak úchylně? Nedostatek pornografického materiálu zřejmě lezl populaci na mozek. Jinak si tohle nedokážeme vysvětlit.
7. Pizza v prášku
Komunismus – ideologie budoucnosti vám představuje pizzu v prášku. Pomineme-li, že se zřejmě jednalo o gastronomický ekvivalent gulagu, je vyloženě alarmující, jak málo snahy měli tvůrci této reklamy při její tvorbě. Každé ochotnické divadlo má lepší papundeklové kulisy než tahle reklama na pizzu v prášku, která nejspíš taky chutnala jako papundekl.
Takže, až budete příště nadávat na otravné reklamy na prodejce elektroniky, tak si prosím vzpomeňte, že za socialismu to bylo mnohem, mnohem horší. I když – v době, kdy československému filmu kraloval Vojtěch Trapl, bychom nic jiného ani nečekali.
A právě tady si můžete přečíst portrét tohoto normalizačního Spielberga, jehož filmy musíte vidět, pokud sami sebe nenávidíte.