Léto je ideální příležitostí k tomu rozšířit si hudební obzory. Vybrala jsem pro vás pár aktuálních desek, které dle názoru mých ušních bubínků stojí za povšimnutí i poslechnutí.
1. Bill Wyman: Back To Basics
Tenhle hudební génius a ‚táta‘ Rolling Stones se na dlouhých 30 let odmlčel, aby se mohl věnovat zahradničení, odvykání kouření a budování svatostánku pro své první baskytary, aby pak následně v šuplíku hned vedle viagry a kondomů objevil své staré demáče. Oprášil je, přehrál, nadchl se pro ně a svou aktuální sólovou deskou dokazuje, že staré hity jsou dobré hity a srdcoví bluesmani by měli hrát až do posledního dechu.
2. Florence And The Machine: How Big, How Blue, How Beautiful
Britská křehule Florence Welch se opět hluboce zamyslela nad barvou svých vlasů i životem koní ve stáji, aby následně došla k závěru, že největším problémem lidstva je naše vrozená sebedestruktivní stránka. Obvykle nejlépe a nejdůkladněji ničíme to, co nejvíc milujeme. Narozdíl od nejmenovaných českých hudebních spasitelů (Tomáš odpustí) se její písně i texty dají poslouchat.
3. Brandon Flowers: The Desired Effect
Nad pracovní pauzou fenoménu The Killers jsme se už dost naplakali. Jejich frontman Brandon se proto slitoval a po pěti letech vydal vlastní nahrávku. I když se chvílemi ponořil až ke dnu patetických klišé, jeho chytlavé refrény si budete broukat hned po prvním poslechu. O návykovém charismatu nemluvě.
4. Of Monsters And Men: Beneath The Skin
Dost bylo vymýlání mozků jejich hitem Little Talks. Letošní festivalová sezóna se pro islandskou folk-popovou šestici nese ve znamené dalšího uhrančivého veledíla. Lákavá představa fjordů, rozkvetlých luk a milionů příležitostí k mladické nerozvážnosti.
5. FFS: FFS
Taky jste si občas představovali, že by se některé vaše oblíbené kapely spojily dohromady a vytvořily superkapelu? Tak přesně tohle se splnilo fanouškům skotských Franz Ferdinand a amerických Sparks. Dvanáctero písní pod producentským dohledem Johna Congletona vás chytí a nepustí.
6. Sophie Hunger: Supermoon
Tři roky utekly jako voda a švýcarská folk- jazzová múza, která bývá právem často přirovnávána k Bjork nebo Joni Mitchel, je zpátky se svými hořkosladkými baladami. Na hostovačku si vybrala bývalého francouzského fotbalistu a herce Erica Cantonu a nahrávala v Bruselu a San Franciscu.
7. Kowacs: Shades of Black
Odstíny šedi jsou nuda. Vsaďte na odstíny černé v podání zpěvačky, která o sobě tvrdí, že za svou hudební kariéru vděčí bouřlivé pubertě. Debut talentované interpretky, jejíž hlasový projev bývá přirovnáván ke slavnější divě Adele, se dost možná stane jedním z nejočekávanějších alb letošního roku. Skladby na pomezí popu, jazzu a soulu vychází v návaznosti na dříve vydané EP My Love.
8. Smrtislav: Smrtislav
A abychom se necachtali jen v oceánu, smočíme palec i v českém rybníku. Hudební debut muzikantů kolem Tuzexe, jehož jméno je spojeno především s kapelami Sunshine a Vanessa, dokládá, že chytlavé refrény a smysluplné texty mohou být i doménou našinců.
A nakonec ještě trochu vážně-nevážně: proč bychom měli mít rádi hudební tvorbu Daniela Landy?