Nedaleko Birminghamu, v samém srdci zamlžené Anglie, se našlo tělo záhadné dívky. Dodnes nikdo neví, co byla nebohá holka zač… ani jestli byla tak docela nebohá. Za necelých osmdesát let od její smrti už se spekulovalo o tom, že byla čarodějnice i nacistická špionka.
Strašidelná omeleta
Psal se duben 1943 a kromě obyčejného deště, na který jsou Britové víc než zvyklí, pršely na Anglii i německé bomby. Situace byla zoufalá a jídla bylo málo, takže toho pošmourného víkendového odpoledne se čtyři náctiletí hoši dohodli, že vyrazí do nedalekého lesíka kouknout po ptačích hnízdech s tím, že si najdou nějaká vajíčka pro zpestření stravy. Cíl jejich výpravy? Hagley Woods. Temný a starý les.
Po pár hodinách hledání konečně jeden z nich zahlédl něco bílého uvnitř vykotlaného stromu. Jak už asi tušíte, vajíčka to nebyla. Byla to lidská lebka. Hoši s řevem utíkali domů, ale stihli si přísahat, že o tom nikde neřeknou, protože v lese neměli co dělat. Nejmladší z nich nicméně den nato vysypal historku svému otci a kluci dovedli policii na místo nálezu. Pátrání po identitě oběti i jejím vrahovi začalo.
Kdo uložil Bellu do stromu?
Policii se podařilo vyndat kostru ven ze stromu a provést ohledání toho, co zbylo z těla. Našlo se několik kusů velice běžného a nezajímavého oblečení a žádné narušení kostí jako takových. Forenzní specialista tehdy určil, že dívka zemřela pravděpodobně na udušení, což korespondovalo s kusem tkaniny, který byl nalezen u těla. Tím pravděpodobně dívku někdo zadusil. Sebevražda nebo nehoda byla vyloučena už proto, že někdo musel vědomě a za použití značné síly mrtvé tělo dostat dovnitř jilmu.
Ten byl zajímavý také tím, že nebyl extra vzrostlý a biologové později řekli, že to vypadá jako by byl tenhle konkrétní strom uprostřed hlubokého lesa pravidelně udržován a zkracován. Podařilo se určit jenom přibližné datum smrti na dobu osmnácti měsíců před nálezem. Záhadné tělo čekalo na nějaké objevitele rok a půl.
Jenomže nikdo nikoho nepostrádal, její věci nikdo nepoznával a policie byla v koncích. Nejpravděpodobnější pracovní teorie byla, že dívka z obavy před německými bombami utekla do lesa, kde ji někdo nejspíš znásilnil, uškrtil a její tělo schoval do kmene jilmu…, a protože se předpokládalo, že dívka zemřela při náletu, nikdo nevyhlásil pátrání. Při německých náletech umírala spousta lidí.
Policie se začala postupně smiřovat s tím, že nic nemá, případ chladl, navíc nebyl nijak horký od první chvíle. A pak se objevil první nápis. Na stěně opuštěného skladiště našel náhodný chodec barvou napsaný nápis: WHO PUT BELLA IN THE WYCH ELM? Tedy: Kdo uložil Bellu do čarodějnického jilmu? A o pár týdnů později se na druhé straně města objevil další nápis – WHO PUT BELLA DOWN THE WYCH ELM – HAGLEY WOODS? Kdo uložil Bellu do čarodějnického jilmu v Hagley Woods?
Styl písma byl stejný na obou nápisech, navíc se na obou nápisech neznámý vandal dopustil stejné gramatické chyby. Wytch místo witch. Někdo chtěl, aby policie našla vraha. Někdo, kdo znal oběť.
Satanisté!
Pojďme se teď na chvilku podívat na ten čarodějnický jilm. Ví se, že v oblasti Hagley Woods ve středověku fungovalo něco, co je v dobových zdrojích označeno jako čarodějnický coven. Ale taky víme, jak to s těmi čarodějnicemi ve středověku bylo, možná že spolu prostě chodily na maliny dvě holky, z nichž jedna náhodou uměla počítat a na tu druhou práskl manžel, že si užívá sex.
Faktem ale je, že v některých rurálních tradicích se říkalo, že když zabijete čarodějnici, máte ji uložit do jilmu nebo pod jilm, protože ten zabrání duši čarodějnice, aby se převtělila do kočky a utekla. Tenhle princip chytání duší do stromu prý původně vzešel z pohanských tradic.
Takže! Někteří kriminalisté, ale hlavně amatérští vyšetřovatelé, kteří se případem zabývali od té doby, pevně věří, že šlo o rituální vraždu. Buď křesťanští fanatici pojali na nebohou neznámou podezření a pak ji oddělali za čarodějnictví jako ve středověku… nebo šlo naopak o uctívače pohanských tradic a holku zabili druid style.
V jednu chvíli tohle byla alternativa, kterou se zabývali policisté pracující na případu. Policisté později vzpomínali, že lidé z Hagley byli vždycky podivní a nechtěli se o případu bavit. Hagley patří mezi ta městečka, která stála na tom místě dávno před prvním písemným záznamem, v okolí se nacházejí zvláštní menhiry… No prostě strašidelné město.
Dneska už to tak na nikoho působit nebude, protože Birmingham někdejší vesničku pomalu polyká, ale ještě ve čtyřicátých letech to bylo zvláštní místo. Navíc se kolem případu začaly dít podivné věci. Tak zaprvé, místní policii se prý podařilo vypátrat muže, který nechával nápisy po městě, ale z výslechu zjistila, že to byl jenom vtipálek a jméno si vymyslel. Protokol na nic z toho ale není.
A co je nejdivnější, policii se ztratila Bella. Její kosti… fuč. Nicméně to spíš nahrává té druhé teorii.
Baurele. Clara Baurele.
Víte, že poslední člověk, který byl popraven v londýnském Toweru, byl Čech? Ano, jmenoval se Josef Jakobs a přesněji řečeno to byl český Němec. Dokonce takový Němec, že se z něj stal důstojník u gestapa. Poměrně vysoká šajba dokonce. Jakobs měl od nacistů za úkol vytvořit skupinku špionů, kteří budou v Británii zjišťovat, na která místa je nejlepší posílat nálety.
A jako jednoho ze zakládajících členů grupy si vybral svou někdejší přítelkyni, belgickou herečku Claru Baurele, která v Birminghamu žila ve třicátých letech a měla perfektně zmáklý místní akcent. Jejím úkolem bylo nechat se vyhodit z letadla nad lesem v oblasti, začlenit se do společnosti a najít způsob, jak kontaktovat svého velícího důstojníka a bývalého milence Josefa Jakobse. Ten totiž vyrazil do Británie předem.
Jenomže Němci byli ve špionážních hrách mnohem horší, než si sami mysleli. Jakobs byl chycen, vyslýchán MI5 a nakonec právě popraven v Toweru. Před svou smrtí ale stihl o Claře všechno vyklopit a dodal, že se nikdy neozvala, takže byla považována za mrtvou.
Jedna z teorií tedy je, že tajemná Bella byla ve skutečnosti Clara, kterou v lese sundala britská kontrarozvědka, a proto pak začaly mizet spisy a důkazy.
A pak je tady poslední zvláštní věc. V roce 1953 dostaly místní noviny anonymní dopis podepsaný jménem Anna. Byl to jenom krátký vzkaz, který tvrdil, že „kauza nikdy nebude vyřešena“, protože jediný člověk, který znal identitu oběti, zemřel v blázinci před jedenácti lety, tedy v roce 1942, že případ nemá nic společného s černou magií a že Bella byla z Nizozemska. Měla se prý nelegálně dostat do Británie v roce ‘41.
Autor dopisu nebyl nikdy vypátrán.
Kdo uložil Bellu do čarodějného jilmu?
Smutnou skutečností je, že pravdu už se nejspíš nikdy nedovíme. Před pár lety se mimochodem našlo v Berlíně tělo, které odpovídá přesně Claře Baurele, ale nikoli mrtvé Belle, takže možná i ta špionská verze je chybná. Možná, že byla Bella skutečně zlá čarodějnice, před níž někdo zachránil vesnici.
Ale nejspíš to byla jen nešťastná dívka, kterou nějaký sprostý vrah obral a uškrtil v lese, a která se nikdy nedočkala spravedlnosti. Nejsme ale jediní, kterým to připadá nespravedlivé. Místní policie totiž nikdy případ neuzavřela a technicky vzato zůstává aktivní dodnes, přestože vrah je nejspíš dávno po smrti.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
