Zlato je sice jedním z nejvzácnějších prvků na Zemi, přesto se dá poměrně snadno nalézt v podobě volně přístupných zlatých nugetů. Tím největším, který kdy byl objeven, byl nuget s názvem Welcome stranger a byl nalezen před 155 lety v Austrálii. Ta je jednou z nejbohatších oblastí, co se týče výskytu zlata. V porovnání s hmotností běžněji vyskytujících se nugetů se jednalo o opravdového zlatého giganta a rekordní nález.
Zlatá horečka
Ačkoli je zlato jedním z nejvzácnějších kovů, je zároveň pravděpodobně tím úplně prvním kovem, který člověk nevědomky objevil. Většina kovů se totiž, včetně zlata, musí získávat kutáním v povrchových či hlubinných dolech a k tomu je nejdřív zapotřebí ty doly postavit. Zlato se dá ale získat i jinou metodou. A ne, není řeč o rýžování zlata. Zlaté nugety jsou totiž často „volně ležící“ kousky či kusy zlata na povrchu Země, nejčastěji ve skalách a v korytech řek a potoků.
Přestože se dá zlato nalézt i tímto „snadným“ způsobem, je zároveň jedním z nejvzácnějších prvků na Zemi. Množství zlatých nugetů se rapidně zmenšuje, dnes už se při jeho nalezení víceméně jedná jen o velkou náhodu či o velké štěstí. Koncentrace zlata v zemské kůře dosahuje velice nízkých hodnot, jedná se o pouhé čtyři částice na miliardu. Například vysoce ceněný diamant je naproti tomu pouze jinou formou velice běžného prvku, tedy uhlíku. Průměrná koncentrace uhlíku v zemské kůře je v porovnání se zlatem 50 000× vyšší. Z hlediska množství je tedy zlato vzácnější než diamant. Vzácnost diamantů se odvíjí především od okolností jejich vzniku.
Zlatá horečka v 19. a 20. století byla všudypřítomná, davy lidí omámené vidinou snadného zbohatnutí se nehrnuly jen do Ameriky. Zlaté nugety se také poměrně hojně vyskytovaly (a stále vyskytují) například v oblasti Aljašky nebo Austrálie. A právě v Austrálii byl 5. února roku 1869 učiněn světový a rekordní objev. Byl zde totiž v malém městě Moliagul ve státě Victoria nalezen největší aluviální zlatý nuget všech dob.
A co vlastně znamená aluviální? Aluviální jest naplavený, jedná se tedy o nekonsolidovanou část půdy či sediment, který byl v určité formě naplaven a opracován vodou a následně ponechán mimo vodní prostředí. Tím je vytvořeno aluviální, tedy naplavené, ložisko.
Welcome stranger
Zmíněný nuget, jenž byl roku 1869 nalezen v Austrálii poblíž stromu na jednom z tamějších svahů jako říční naplavenina, byl pojmenován „Welcome stranger“. Jednalo se opravdu o historický nález. Celková váha zlatého nugetu totiž dosahovala neuvěřitelné hodnoty 109,59 kilogramu. V oblasti Aljašky například dosahují zlaté nugety maximální hmotnosti kolem dvou a půl kilogramu, a to se ve srovnání se zbytkem světa i tak jedná o pořádné kusy. Na českém území se na sklonku 19. století podařilo nelézt dva nugety o hmotnosti 1,78 kg a 1,38 kg, přičemž jde o tuzemské rekordmany. Oproti 110kilovému obrovi z Austrálie se tak jedná o naprosté zlomky, přesto vysoce ceněné.
Nuget byl nalezen pouhé 3 cm pod povrchem Johnem Deasonem a Richardem Oatesem. Vzhledem k tomu, že v době objevu neexistovaly žádné váhy, které by byly schopné zvážit tak velký nuget, musel jej kovář na kovadlině rozbít na tři menší kusy. V surové podobě sice Welcome stranger vážil 110 kilogramů, nicméně jeho čistá hmotnost byla 72,02 kilogramu.
Deason s Oatesem a několika dalšími přáteli odcestovali s nugetem do londýnské Banky v Dunolly, kde jim bylo vyplaceno necelých deset tisíc liber. Přestože se jednalo o veliké peníze a Deason s Oatesem ze svého objevu pravděpodobně skákali radostí, z dnešního pohledu se jedná o směšnou částku. Cena nugetu by se v současnosti pohybovala kolem 2,5 milionu liber.
Nuget byl posléze roztaven a následně parníkem Reigate v podobě ingotů převezen z Melbourne do „Banky Anglie“ v Londýně.
Sporné prvenství
Welcome stranger byl opravdu pozoruhodným objevem. Přestože se jedná pravděpodobně o nejslavnější nalezený zlatý nuget, nejedná se o ten úplně největší. Vlastně je to trošku složitější. Největší zlatý nuget všech dob byl nalezen o tři roky později Bernhardtem Holtermannem a před roztavením vážil neuvěřitelných 286 kilogramů. Čistá hmotnost činila 82,11 kilogramů. Nejednalo se ovšem o pravověrný nuget, jehož ryzost by se měla obvykle pohybovat mezi 82 a 97 procenty zlata. Šlo spíše o jakýsi valoun či masu zlata, což je také důvodem, proč v žebříčcích největších nugetů všech dob bývá opomíjen. I tak by ale jeho nález udělal nezměrnou radost jakémukoli hledači zlata, a to především s přihlédnutím k tomu, že rekordem v nejbližší minulosti je nuget o hmotnosti „pouhých“ 5,5 kilogramu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
