Největší diamant světa Cullinan vážil přes půl kila. Z Johannesburgu do Londýna byl poslán doporučeným dopisem v obyčejné krabici – G.cz
Vyhledávání

Největší diamant světa Cullinan vážil přes půl kila. Z Johannesburgu do Londýna byl poslán doporučeným dopisem v obyčejné krabici

Zdroj: Neznámý autor - Plate I, The Cullinan (1908)., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=49459736

Diamant je prakticky odjakživa synonymem pro něco cenného, pro bohatství, pro vzácnost. Není se čemu divit; diamant patří mezi nejtvrdší látky vůbec a v zemském plášti se může tvořit i miliardy let. K ceně nerostu přidává také následný proces, jímž musí surový vytěžený diamant projít, aby nabral podobu, kterou si kupci žádají. Doposud největší diamant byl nalezen 26. ledna roku 1905 v jednom z jihoafrických dolů. Vážil neuvěřitelných 3 106,75 karátů a byl pojmenován podle majitele dolu. Odštěpky Cullinanu, krále diamantů, v současnosti zdobí britské korunovační klenoty.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 26.1.2021, 13:36

Diamanty a karáty

Diamanty jsou metou materialistického pojetí lidského života, a to již od pradávna. Diamanty se v průběhu let staly spolehlivou investicí, ceněným objektem dražeb, chloubou korunovačních klenotů po celém světě i cílem mnoha loupeží, z nichž některé byly dokonce úspěšně zfilmované. Jedná se o extrémně tvrdé nerosty, jejichž váha se udává v karátech a jejichž cena roste v závislosti na několika aspektech. Cena se samozřejmě často formuje hlavně tím, kdo je kolik ochoten za diamant nabídnout, ovšem pro stanovení nějakého základního cenového odhadu se musí k něčemu přihlížet.

A co jsou to vlastně ty karáty, podle nichž se také určuje finální cena?

Zde je potřeba upozornit na existenci karátu (kt) a karátu (ct). Karát (kt) je jednotkou ryzosti a je určen jen a pouze pro zlato. Ryzost čistého zlata je stanovena na 24 kt. Naproti tomu karát (ct) je jednotkou hmotnosti a používá se k posuzování drahokamů či perel. V současnosti se používá metrický karát, který je přesně roven hmotnosti 0,2 g. Jednotka karátu je historicky odvozena od hmotnosti semene svatojánského chleba.

Proč zrovna semeno chleba? Odpověď je poměrně jednoduchá. Velikost i váha těchto semen byla všude víceméně totožná, semena chleba byla navíc běžně dostupná. V případě, že byste tedy při procházce sopkou měli štěstí a narazili na diamant o hmotnosti pěti tisíc karátů, dívali byste se na kilový diamant. Surové a nebroušené diamanty se ovšem váží na gramy či kilogramy.

Objev Cullinanu

Pořídit si pravý diamant, většinou v podobě nejoblíbenějšího výbrusu zvaného briliant, není vůbec levná záležitost. I diamanty o velikosti hlavičky špendlíku vyjdou na stovky tisíc korun. Kupříkladu cena diamantu o hmotnosti jednoho karátu se pohybuje kolem půl milionu korun; pochopitelně záleží nejen na váze, ale také na barvě, brusu a čistotě. Jednou za desítky či stovky let se však těžařským společnostem poštěstí a z útrob povrchových lomů či hloubkových dolů vykutají opravdu skvost.

Psal se 26. leden roku 1905, když byl v jihoafrickém dole Premiér učiněn historický a světový nález. Povedlo se totiž nalézt diamant o váze 3 106,75 karátů, tedy 621,35 gramů. Diamantový obr byl pojmenován Cullinan podle majitele dolu sira Thomase Cullinana.

Okolnosti vzniku diamantu nelze s naprostou přesností určit, nicméně se předpokládá, že Cullinan vznikl v hloubce okolo šesti set kilometrů a k zemskému povrchu se dostal před 1,18 miliardou let. V dole nazvaném Premiér byl diamant objeven v hloubce 5,5 metru důlním manažerem Frederickem Wellsem. Velikostně připomínal větší grapefruit.

Kámen byl po objevení vystaven v Johannesburgu, kde si ho na vlastní oči prohlédlo téměř deset tisíc lidí. Po krátké době byl Cullinan přesunut k vystavení do Londýna, kde se měl také prodat. Jak ale dopravit největší diamant světa z Jihoafrické republiky až do Londýna? V naprosto obyčejné krabici doporučeným dopisem. Současně s Cullinanem v krabici byl ale do Londýna vypraven i parník s falešným kamenem, který byl střežen několika detektivy a měl přilákat potenciální loupežníky, piráty a zloděje.

Diamant na omdlení

V Londýně byl kámen vystaven po dobu dvou let, přičemž se jej navzdory velkému zájmu potenciálních kupců nepodařilo prodat. Nakonec jej za jeden milion dolarů zakoupila vláda jihoafrického státu a britské kolonie Transvaal, která diamant následně darovala anglickému králi Eduardu VII.

Král Eduard nechal kámen svěřit amsterodamskému brusiči Josephu Asscherovi, který se o něj měl postarat, jak nejlépe dovedl. Asscher obrovský diamant dlouhé měsíce studoval, než se odhodlal přistoupit k dělení a broušení. Věhlasného brusiče zalil pot a strach, když první pokus o rozdělení skončil neúspěchem, jelikož se přichystané ostří o drahokam zlomilo. Druhý pokus se ale již naštěstí zdařil a Cullinan byl úspěšně rozdělen. Jeden ze svědků, kteří v továrně přihlíželi dělení největšího diamantu světa, vypověděl, že mistr brusič po úspěšném rozdělení Cullinanu úlevou omdlel.

Celý nerost se nakonec rozdělil na 9 velkých broušených kamenů, 96 menších a několik nezpracovaných kousků. Ten největší z devíti kamenů dostal jméno Velká hvězda Afriky. Váží 530,20 karátů a spolu s dalšími osmi zdobí britské korunovační klenoty. A co těch dalších 96 kamínků a několik malých neleštěných kusů? Stejně jako těch devět největších jsou i tyto zlomky Cullinanu v osobním vlastnictví královny Alžběty II., která je zdědila po královně Marii. Potenciální zájemci si tedy mohou nechat zajít chuť.

Podobné články

Doporučujeme

Další články