Nesmrtelná loď, která uměla postrašit
Když se řekne Tirpitz, všem znalcům druhé světové války se automaticky vybaví bitevní loď, která měla ve své době pověst nepotopitelného plavidla. Němci tuto loď přezdívali jako „osamělou královnu severu“ a poprvé vyplula na vodu 1. dubna 1939. I když se v podstatě nikdy aktivně na rozdíl od Bismarcku nezúčastnila žádných aktivních bojových operací a ani nikdy nenarušila spojenecké námořní zásobování, tak je považována za nejmodernější plavidlo své doby s neuvěřitelnými bojovými charakteristikami.
Vážila neuvěřitelných 42 900 tun a měřila neskutečných 251 metrů. Při plné rychlosti plula po moři rychlostí až 30 uzlů. Nesmíme však zapomínat na to, že posádka potřebovala zhruba 80 minut k tomu, aby bylo dost páry na rozpohybování lodi. Loď byla vyzbrojena osmi 380mm SK C/34 l/52 děly primární výzbroje, která byla umístěna ve čtyřech dělových věžích. Na lodi bylo navíc 12 menších děl a 32 kanónů. Tirpitz navíc disponoval osmi torpédomety, šesti průzkumnými letouny i armádou 2 400 mužů. Hlavní pancéřový pás, kryjící boky lodi, měl tloušťku 32 centimetrů, a na některých místech to bylo dokonce 40 cm. Vrchní pancéřová paluba disponovala tloušťkou 5 centimetrů a hlavní pancéřová paluba, která kryla nejdůležitější části lodi, měla dokonce okolo 10 centimetrů. Tirpitz se navíc mohl pochlubit na svou dobu velmi moderní technikou. Na lodi byl například hned od začátku radar, který se během války postupně modernizoval. O Tirpitzu si můžete přečíst také to, že dokázal při střeleckých zkouškách sestřelit cílovou loď Hessen devětkrát na vzdálenost neuvěřitelných 25 kilometrů.
S přezdívkou „osamělá královna severu“ se sesterská loď legendárního Bismarcku mohla pochlubit o 3,1 metru větší délkou lodi. Navíc měla i silnější motory a dosahovala vyšší rychlosti. Na rozdíl od Bismarcku však Tirpitz nikdy nepotopil žádnou nepřátelskou vojenskou loď, avšak na druhou stranu dokázal palbou sekundárních děl zneškodnit britskou ponorku X5 nebo sovětskou nákladní loď z konvoje PQ12. Tirpitz navíc dokázal sestřelit hned 39 nepřátelských letadel. Není se však čemu divit, když byl nejčastějším cílem leteckých útoků v rámci lodí.
Stavba Tirpitzu započala v říjnu roku 1936 a už 1. dubna roku 1939 byla loď spuštěna v loděnicích ve Wilhelmshavenu do vody. Následující dokončovací práce trvaly až do začátku roku 1941, nicméně už během nich se ji piloti RAF hned několikrát pokusili napadnout a zničit. Žádná z jejich bomb však tehdy nezasáhla loď, nicméně škody akorát zpomalily dokončení výstavby lodi. Po plavebních zkouškách v Kielu a Baltském moři byl Tirpitz přemístěn do Norska. I zde se stala obávaná nacistická loď terčem RAF, ale ani další série náletů nedokázala Tirpitz zneškodnit. Za vše mohlo například špatné počasí nebo kouřová clona, která znemožnila zacílit cíl.
První, komu se podařilo Tirpitz poškodit, byla miniponorka X7, která se dostala k blízkosti lodi, kde umístila nálož. Exploze dokázala plavidlo poškodit takovým způsobem, že vyřadila z provozu dělové věže, turbínu a některá elektrická zařízení. Následné opravy lodě trvaly zhruba půl roku. Na jaře 1944 čelil Tirpitz dalším nástrahám ze strany RAF, avšak i ty loď ustála. 15. září 1944 loď pro změnu napadly bombardéry Lancaster, přičemž jedna z bomb poničila pancíř chránící podpalubí. Tirpitz to sice nepotopilo, ale nebyl schopný plavby.
Osudným dnem bylo pro nacistické námořnictvo datum 12. listopadu, když na Tirpitz zaútočilo hned 29 bombardérů Lancaster. Bombardování z výšky 4 tisíce metrů dopadlo úspěšně. Po přímém zásahu se v lodi vytvořila díra o průměru 30 metrů, což způsobilo zaplavení vnitřních prostorů lodi a následné převrácení dnem vzhůru.
I když to vypadá, že loď byla zbytečná, tak tomu tak nebylo, protože britské námořnictvo kvůli ní muselo být v neustálém pozoru.
Znalci počítačových her si tuto loď určitě pamatují z videoher jako Call of Duty nebo Hidden & Dangerous 2.