Andreas Groll, první mezi prvními
Praha je matka měst a ačkoli je v tuzemsku často terčem nenávisti, posměšků a nadávek mimopražských spoluobčanů, ve světovém měřítku je považována za turisticky extrémně atraktivní místo s nevšední historickou hodnotou. Je jedním z nejunikátnějších hlavních měst Evropy a řadí se po boku Paříže, Říma nebo Londýna k těm nejnavštěvovanějším.
V současnosti není pro turistu problém koupit si v každém druhém obchodě v centru pohled s fotografií Prahy; jenže i tahle naprosto běžná věc musela někde začít. Z dnešního pohledu nejsou fotky Prahy nic neobyčejného, přeci jen jsou jich plné sociální sítě i různé archivy. A právě v tomto kontextu nesmazatelně vstoupil do dějin české fotografie Rakušan Andreas Groll, jehož fotky jsou nejstaršími fotografiemi nejen Prahy, ale také například Plzně a Kutné Hory.
Andreas Groll se narodil 30. listopadu roku 1812 ve Vídni. Zpočátku pracoval jako ústavní sluha v chemickém oddělení vídeňské techniky, nicméně během poměrně krátké doby se dostal ke své budoucí celoživotní vášni, k fotografii. První výraznější Grollovou fotografickou prací je portrétní daguerrotypie z roku 1843. Nutno podotknout, že v té době fotografování nebylo tak dostupným a populárním koníčkem, jako je tomu dnes. Už jen s ohledem na to, že první dochovaná stálá fotografie průkopníka Nicéphoré Niépceho pochází z roku 1826.
Praha, Plzeň, Kutná Hora i zámek Lednice
Andreas Groll stál tedy na samém počátku oboru fotografie a patří k jeho průkopníkům. Na českém území pracoval několikrát, prokazatelně tomu bylo v letech 1856 až 1865 a následně také v 60. letech. Právě v tomto období fotografoval kromě Prahy také Kutnou Horu, Plzeň, Kolín, Rožmberk nebo Lednici, přičemž se často jedná o nejstarší snímky z těchto míst.
Groll se zaměřoval především na fotografie architektonických památek, fotil ale pochopitelně i detailnější fotky předmětů, umělecká díla, průmyslové stavby, scenérie a panoramata. Zadavatelem jeho práce byli tedy často buďto architekti a stavitelé nebo také Ústřední komise pro zajišťování a zachovávání stavebních památek monarchie. To znamená, že fotky Andrease Grolla často sloužily k tomu, aby byl zachován původní stav některých památek během rekonstrukce či v případě oprav případného poškození.
Na českém území fotografoval Groll na mnoha místech. O nejstarších snímcích lze hovořit v případě Kutné Hory, Plzně, zámku Lednice a Prahy. V Praze zachytil kromě panoramat celého města konkrétně také Karlův most, Prašnou bránu, Hradčany, Karolinum nebo katedrálu sv. Víta ještě před dostavbou. Mimo naše území pak fotografoval v Německu, Itálii, Španělsku, Rusku, Egyptě a primárně v domovském Rakousku, kde zachytil například stavbu vídeňské opery během roku 1865 či rekonstrukci vídeňské katedrály.
První fotografie Prahy pochází tedy již z roku 1856, na některých snímcích se však objevuje i datace z roku 1855. V Praze Andreas Groll pořídil na tu dobu neuvěřitelných třicet snímků, v Kutné Hoře třináct, v Plzni tři a v Lednici jeden. V kontrastu s technickou dokonalostí zachycených fotografií, jež tehdy byla na vrcholu možností, se často akcentují Grollovy poznámky na negativech, které jsou psány německy, ale strašlivým fonetickým zápisem.
Vyznamenání od císaře
Andreas Groll se svými fotografiemi dosáhl značného úspěchu. Nejenže vystavoval například na světové výstavě v Paříži v roce 1855 a roku 1857 založil ve Vídni vlastní ateliér, ale obdržel za svou fotografickou činnost také vyznamenání od císaře Františka Josefa I. Byl výjimečný nejen bravurním technickým provedením svých fotografií, ale také tím, že se nezaměřoval na portrétní fotografie, což v té době činila většina fotografů. Důvodem popularity portrétů byla zejména největší jistota výdělku. Portrétní fotografie byly žádané a lidé za ně ochotně platili. Andreas Groll aneb „První fotograf Prahy“ zemřel 20. března roku 1872 v rodné Vídni.