Nejhorší zločin války ve Vietnamu: Při masakru v My Lai neušetřili američtí vojáci ani bezbranné děti

16. března 1968 se stal přelomovým dnem ve válce ve Vietnamu. Příslušníci americké námořní pěchoty 23. pěší divize Americal vyvraždili během dvouhodinového běsnění kolem pěti seti neozbrojených vesničanů, včetně více než 170 dětí. Tento nelidský masakr se stal nejhorším válečným zločinem, kterého se američtí vojáci ve Vietnamu dopustili. Incident po svém zveřejnění o rok později vyvolal světový ohlas a zděšení, což způsobilo prudký růst opozice vůči zapojení Spojených států do války ve Vietnamu.

Upadající morálka

Koncem šedesátých let morálka amerických vojáků ve válce ve Vietnamu postupně klesala. Velení se tedy muselo uchýlit k mnohem rychlejšímu střídání mužstva i důstojníků, aby nebyli ve indočínském pekle příliš dlouho. Tím se stalo, že důstojnické hodnosti dostávali i lidé, kteří by na ně na začátku války nemohli ani pomyslet. Jedním z takových byl i velitel pěší čety William Calley ml. - budoucí hlavní aktér mylaiského masakru.

Americká armáda utrpěla na začátku roku 1968 velké ztráty. Pouhé dva dny před mylaiským incidentem přišla 23. pěší divize Americal, tvořená převážně velmi mladými branci, o 40 mužů včetně oblíbeného četaře George Coxe. Vojáci si svou frustraci okamžitě vybili zastřelením vietnamské ženy pracující na poli. To nejhorší však mělo teprve přijít.

V předvečer útoku, řekl kapitán Ernest Medina svým mužům, že téměř všichni civilní obyvatelé osad v oblasti Song My, pod kterou spadala i vesnice My Lai, by měli odejít ráno na trh a každý, kdo v osadě zůstane, je pravděpodobně členem Vietkongu, a má být zlikvidován. Někteří z vojáků dokonce vypověděli, že Medina rozkázal zničit ve vesnici "vše co chodí, plazí se a nebo roste."

Chladnokrevný masakr

V den útoku se vojáci dostali do vesnice My Lai v osm hodin ráno a začalo chladnokrevné zabíjení. Velitel pěší čety William Calley ml. na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Někteří jeho vojáci však tento rozkaz neuposlechli. Další ale začali nemilosrdně pálit a házet granáty po všech Vietnamcích, které potkali. Mnohé vesničany povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno. Celkem za oběť padlo až 504 civilistů, včetně 170 žen a dětí. Kapitán Medina proti počínání pěšáků nezasáhl, dokonce se k vraždění připojil.

Až po dvou hodinách vražedného běsnění do situace zasáhl jeden z pilotů vrtulníků Hugh Thompson. Ten si všiml těl civilistů a snažil se situaci prozkoumat. Když zjistil, že pěšáci masakrují neozbrojené civilisty, přistál s vrtulníkem, aby vojáky oddělil od bunkru, kde se skrývaly poslední zbytky přeživších. Thompson spustil z vrtulníku několik varovných výstřelů, aby pěšáky zahnal. To se mu podařilo a následně se z vesnice podařilo evakuovat 11 posledních civilistů.

Zajímavé je, že zpočátku vyšetřování byli tři američtí vojáci, kteří se pokoušeli masakr zastavit a zachránit ukryté civilisty, zadržováni a dokonce byli následně odsouzeni jako zrádci několika americkými kongresmany. Teprve po třech desítkách let byli vyznamenáni (jeden posmrtně) americkou armádou za ochranu civilistů ve válečné zóně.

Masakr v My Lai a snímky bezvládných těl obyvatel vesnice se staly jedním z nejznámějších obrazů války ve Vietnamu, který ukazoval americká vojska v tom nejhorším světle. Děsivá událost rozšířila rozhořčení z tohoto konfliktu po celém světě a snížila podporu amerických vojsk ve Vietnamu.

A tady čtěte o hrůzných pokusech, které dělal Josef Mengele.


Komentáře

Doporučeno pro vás