Tento týden uplynulo 64 let od nejtragičtější železniční nehody na našem území. K čelnímu střetu dvou osobních vlaků došlo 14. listopadu 1960 ve večerních hodinách ve Stéblové u Pardubic, při němž zahynulo 118 lidí a zhruba stejný počet osob byl zraněn. Příčiny této vlakové katastrofy zůstávají dodnes nejasné.
Čelní srážka způsobila katastrofu
Ve velmi husté mlze se na stejné koleji naproti sobě objevily dva vlaky. Strojvedoucí obou souprav zpozorovali nebezpečí tak pozdě, že již nemohli tragédii odvrátit. První vlak číslo 608, vypravený z Liberce přes Hradec Králové do Pardubic, byl veden parní lokomotivou řady 354 a skládal se z dvanácti vozů. Druhý vlak, označený číslem 653, měl šest vozů s motorovými jednotkami M 131 na obou koncích a vyrazil z Pardubic směrem na Hradec Králové, kam už do cíle nedorazil.
Srážka se odehrála přibližně 1 500 metrů od stanice Stéblová, kde se vlaky za běžných okolností křižovaly, protože byly k dispozici pouze tři koleje. Na rozdíl od zbytku trati, která byla jednokolejná. Proč ale vlaky ten večer projely mimo tuto stanici? Vlak 608 odjel z Hradce Králové se zpožděním a dorazil do Stéblové v 17:40, kde zastavil na první koleji. Druhá kolej byla rezervována pro vlak 653. Podle všeho byly návěstidla správně nastavená, se signalizací „Stůj“ ve směru na Hradec Králové, přesto se vlak 608 po krátké chvíli rozjel svým směrem. Dosud není jasné, co přesně se přihodilo. Předpokládá se, že průvodčí omylem vydal světelný signál k odjezdu, na který strojvedoucí zareagoval. Vlak tak vyrazil vstříc tragédii, a to bez vědomí strojvedoucího.
Výpravčí ve stanici Stéblová se pokoušeli zastavit vlak všemi dostupnými prostředky. Pískali, vysílali světelné signály, obvolávali stanoviště podél trati a snažili se varovat celou posádku. Výhybkář dokonce nasedl na kolo a pokusil se vlak dojet, ale nic z toho nepomohlo. Oba vlaky se blížily rychlostí asi 60 kilometrů za hodinu, a kvůli tmě a husté mlze spatřili strojvůdci protijedoucí vlak až v poslední chvíli, kdy již neštěstí nešlo odvrátit. Od srážky je dělily jen asi čtyři vteřiny, což byl zoufale krátký čas na reakci. Náraz byl slyšet až kilometr daleko.
Parní lokomotiva smetla motorový vůz, který při nárazu doslova roztrhala jako papír. Strojvůdce vlaku 653 zemřel na místě. První vůz motorového vlaku byl vyzdvižen do vzduchu a zachytil se o kotel parní lokomotivy, zatímco druhý vůz pokračoval v jízdě. Ten se nakonec převrátil. Ostatní vozy byly natolik zničené, že nebylo možné je později jednoznačně identifikovat. Parní lokomotiva náraz přečkala relativně dobře, a strojvůdce i topič z ní vyvázli bez zranění. Nejhůře dopadly první tři vozy osobního vlaku. Situace se však dále zhoršovala. Posádka parní lokomotivy se pokusila zabránit dalším škodám a rozhodla se vysypat žhavé uhlí z topeniště. Nafta unikající z nádrží motorového vozu však rychle vzplála a požár rychle zachvátil okolí, čímž vystavil přeživší nové smrtelné hrozbě.
Kolem 18. hodiny začaly první záchranné operace, při nichž se okamžitě ukázalo, že rozměry katastrofy vyžadují posily. Na místo neštěstí bylo proto povoláno vojsko, aby pomohlo s vyproštěním obětí a záchranou přeživších. Do osmé hodiny večerní byli z trosek vytaženi téměř všichni, kdo přežili, a záchranáři se poté zaměřili na další odklízecí práce. Tragédie si vyžádala životy 118 lidí. Dalších 110 osob bylo zraněno, což činí tuto nehodu jednou z nejhorších v historii české železnice. Přes obrovský rozsah neštěstí byly trosky odstraněny za méně než 48 hodin a trať se podařilo relativně rychle uvést do provozuschopného stavu.
Média tehdejšího Československa o katastrofě informovala velmi stručně. V deníku Rudé právo vyšla jen krátká zpráva, která uvedla základní fakta o události. Především byl definován počet obětí, ale žádné podrobnosti o průběhu či příčinách nehody se nedozvěděli. Komunistický režim kladl důraz na stabilitu a bezpečnost dopravního systému, takže podrobnější informace byly potlačeny tvrdou cenzurou.
V únoru 1961 došlo k soudnímu řízení, v němž byly vyšetřovány okolnosti nehody a identifikováni odpovědní aktéři. Tresty odnětí svobody byli nakonec potrestáni strojvedoucí, topič a průvodčí vlaku, který se vydal na trať bez povolení ze strany nádražní stanice. Soud rozhodl, že hlavní příčinou havárie bylo porušení předpisů pro odbavení vlaku ze stanice. Stále však zůstává nejasné, co přesně vedlo strojvedoucího k tomu, aby ignoroval návěstidlo, které signalizovalo zákaz odjezdu. Dodnes není zcela objasněno, zda šlo o omyl, nedorozumění nebo jiný faktor, který mohl přispět k tragédii.
Zdroje informací:
https://www.cd.cz/100-let-spolu/beh-casu/-31034/
https://www.pozary.cz/clanek/36122-1960-zeleznicni-nehoda-u-steblove-si-vyzadala-118-zivotu-dalsich-110-osob-bylo-zraneno/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/steblova-zeleznicni-nehoda-havarie-1960_2111140908_ban
Podobné články
Doporučujeme
