Nejdražší Babička v historii: Terezii Brzkovou za ztvárnění moudré stařenky pochválil přímo vnuk Boženy Němcové – G.cz
Vyhledávání

Nejdražší Babička v historii: Terezii Brzkovou za ztvárnění moudré stařenky pochválil přímo vnuk Boženy Němcové

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Babička Boženy Němcové a Kytice Karla Jaromíra Erbena - to jsou dvě knihy, které si většina z nás vybaví na první dobrou jako odpověď na otázku, co patří k základním dílům tuzemské literatury. První jmenovaná publikace poprvé vyšla přesně před 165 lety a v průběhu let se dočkala několika filmových adaptací. Tou nejlepší, nejdražší, ale také nejúspěšnější je snímek z roku 1940 s nezapomenutelnou Terezií Brzkovou v hlavní úloze.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 26.7.2020, 08:58

Babička všech Čechů

Babička Boženy Němcové se kdysi v anketě České televize Kniha mého srdce umístila na druhém místě. Součást povinné literatury zná dobře snad každý z nás. Vzpomínky - leč idealizované, přesto vlastní - slavné české autorky na dětství v Ratibořickém údolí a především milovanou babičku Magdalenu jsou nejen krásným výkresem prostředí na českém venkově, ale také lidových zvyků a tuzemského folklóru. Čtivě psané příběhy tak působí jako jakási kronika toho, jak žili naši předkové.

Dílo, které ani literární historici nejsou schopni zcela jednoznačně žánrově zařadit, začala Němcová psát po smrti syna Hynka roku 1854 a o rok později jej poprvé vydala. Od té doby se dočkalo více než tří stovek českých vydání a bylo přeloženo do více než 20 cizích jazyků. Němcová si tak zajistila nesmrtelnost a, jak se ukázalo o půl století později, dala k ní příležitost i české herečce Terezii Brzkové. Ta totiž babičku hrála jak na divadle, tak ve filmu Františka Čápa z roku 1940, který je sice jednou ze tří filmových adaptací, je ale zároveň tou nejdražší, nejúspěšnější a také nejmilovanější. Brzková svým ztvárněním moudré a dobrotivé stařenky, které bylo zcela založené na knižních ilustracích pocházejících z fantazie Adolfa Kašpara z vydání z roku 1924, nastavila archetyp české babičky.

Osudové volby

Pro Brzkovou, primárně divadelní herečku, byla babička v pětašedesáti teprve druhou filmovou rolí v životě a pro Čápa rozhodně nebyla první volbou. Režisér, který mimochodem na film dostal neskutečný rozpočet 2,1 milionu korun (ve 40. letech), nejprve oslovil Leopoldu Dostálovou, Emu Pechovou či Růženu Naskovou. Všechny odmítly, ale ta poslední mu doporučila kolegyni z divadla Brzkovou, která tehdy byla kritikou opěvována za ztvárnění titulní role babičky v inscenaci Jana Evangelisty Porta. Jak dnes víme, ukázalo se, že to bylo doporučení víc než šťastné.

A stejně tak štěstí zřejmě sehrálo svou roli v obsazování Barunky. Natašu Tanskou totiž "objevil" sám ředitel společnosti Lucerna Film Vilém Brož, a to úplnou náhodou, když dívka na plovárně sbírala autogramy přítomných hvězd. Tanská se po Babičce ještě několikrát na plátně objevila, ve finále ale zvolila kariéru spisovatelky a scenáristky. Za roli Barunky dostala stejný honorář jako Brzkové - 10 tisíc korun.

A ještě pro někoho byla práce na Babičce z roku 1940 důležitá. Ačkoliv při natáčení společných scén se vlastně skoro neviděli, v zákulisí to na place zajiskřilo mezi představitelkou Viktorky Jiřinou Štěpničkovou a jejím ďábelským svůdcem Gustavem Nezvalem. Nezval byl v té době ženatý, ale z malého flirtu přesto vznikl milenecký vztah, který v divadelních kruzích přerostl ve veřejné tajemství. Byla to aféra vášnivá a intenzivní, přesto všichni včetně Štěpničkové počítali s tím, že Nezval se rozvádět nebude. K milence se vlastně ani moc nehlásil, ale že je chlap dokázal, když šlo do tuhého - v momentě, kdy Štěpničková skončila před komunistickým soudem a kolegové z divadla podepsali pamflet, který ji odsuzoval, Nezval byl jedním ze čtyř lidí, kteří podpis připojit odmítli. Další zajímavosti o nejslavnější z filmových Babiček si přečtěte v galerii tady:

Kromě tohoto snímku, který po premiéře v listopadu 1940 pochválil přímo i vnuk Boženy Němcové, vznikla ještě němá verze Babičky, a to už v roce 1921. V černobílém němém filmu They Červenkové získala roli babičky Ludmila Lvová-Innemannová a roli Barunky její dcera Liduška Innemannová. Dalším filmovým zpracováním klasického díla je to ze 70. let, kde Antonín Moskalyk ve dvoudílném a už i barevném počinu jako babičku režíroval Jarmilu Kurandovou a coby Barunku mladinkou Libuši Šafránkovou.

Podobné články

Doporučujeme

Další články