Nacionalista Jan Rys Rozsévač: Sluneční diktátor, kterému nefandili ani nacisté a po válce ho šibenice neminula – G.cz
Vyhledávání

Nacionalista Jan Rys Rozsévač: Sluneční diktátor, kterému nefandili ani nacisté a po válce ho šibenice neminula

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Blíží se květen a s ním i výročí konce druhé světové války. Letos je to přesně 75 let, kdy tento válečný konflikt skončil. Česká televize včera uvedla první část dvoudílného televizního filmu s názvem Anatomie zrady, který se věnuje jedné z nejkontroverznějších postav historie našeho státu Emanuelu Moravcovi. Emanuel Moravec je dnes symbolem kolaborace s nacisty. Kromě něj se ale ve filmu objevuje celá řada dalších skutečných postav té doby a jednou z nich je Jan Rys Rozsévač, český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 27.4.2020, 11:51

Z medika zapáleným nacionalistou

Jan Rozsévač – to bylo jeho vlastní jméno, které posléze z konspiračních důvodů doplnil o Rysa, se narodil 1. listopadu 1901 v Bílsku u Hořic a než se dal na dráhu nacionalistického funkcionáře a také novináře, studoval medicínu. Lékařskou fakultu ale ani po osmi letech nedokončil. Nacionalistiské sklony a obdiv k fašismu se u něj začaly projevovat velmi záhy, stejně tak jako vypjatý antisemitismus. V roce 1936 vstoupil do fašistické organizace Vlajka.

V roce 1938 dokonce vydal knihu Židozednářství – metla lidstva. O rok později pak vyšla jeho kniha Hilsneriáda a TGM. Po podepsání Mnichovské dohody přešla Vlajka do ilegality - v listopadu 1938 byla její činnost zastavena a působila nadále ilegálně pod novým jménem „Maffie nového Československa – Vlajka“, ale to jí nezabránilo v tom, aby i nadále vyvíjela rozvratnou činnost v podobě zastrašování a organizování protižidovských štvanic. Své o tom věděl i Emanuel Moravec, který byl v té době vnímaný jako zastánce názorů Masaryka a také jako ten, kdo má blízko k prezidentu Edvardu Benešovi. A to bylo Rysovi Rozsévačovi trnem v oku. Za své aktivity byl dokonce druhorepublikovými úřady uvězněn a propuštěn byl až krátce před březnovou okupací českých zemí nacistickým Německem.

Jan Rys Rozsévač usiloval o utvoření jednotné fašistické fronty a inicioval vznik Českého nacionálně socialistického tábora. V prvních dvou letech okupace na masových shromážděních lál předválečným politikům, či těm exilovým, v čele s prezidentem Benešem. Jeho Vlajkaři se neštítili udávat a na gestapo posílalo celou řadu „informací“ na Čechy. Mnozí z nich pak za to zaplatili svými životy. Spolupráce s gestapem se rozhodně nezříkal ani sám Rys Rozsévač. A určitě si myslel, že jeho snažení bude nacisty oceněné. Bohužel, opak byl pravdou. Nacisté Vlajku sice podporovali finančně i politicky, ale prezident Emil Hácha a ministerský předseda Alois Eliáš byli důrazně proti jejímu uznání, a to i přestože Vlajka opět mohla vydávat svůj časopis, který žil i z peněz K. H. Franka. Vlajka i nadále fungovala na hraně ilegality se značně nejistou podporou nacistů.

Plánů měl Rys mnoho. Jedním z nich byla snaha o sjednocení českých fašistů. V říjnu 1939 se Vlajka spojila s několika dalšími fašistickými organizacemi, především s ostravskými Fašistickými gardami. Vznikl tak Český nacionálně socialistický tábor, zkráceně ČNST. Stále se ale nejednalo o nic legálního, coby mělo dlouhé trvání. Již v únoru 1940 se tento spolek de facto rozpadl a vlajkaři zůstali zase sami. O Janu Rysovi Rozsévači se tradovalo, že patřil mezi beze sporu charismatické vůdce, v jednom z úvodníků, který vyšel ve Vlajce je dokonce titulovaný jako „sluneční diktátor,“ ale stejně to tak nějak nestačilo a mimo Vlajku jeho budovaný kult osobnosti byl spíš k pousmání. Navíc měl dar vyrábět si značnou spoustu nepřátel a odpůrců. Poštval proti sobě i prezidenta Háchu, kterého nazval „degenerovaným starcem.“ Samozřejmě se tak proti němu postavila celá protektorátní vláda, aktivističtí novináři a nakonec i další české fašistické skupiny. Jo, tohle Rysovi Rozsévačovi vážně šlo. Ano, Vlajka jako hnutí měla sice v roce 1940 přes 13.000 členů a někteří vlivní nacisté ji podporovali, nebylo jich ale tolik a hlavně neměla celkově natolik stabilní pozici a zázemí, aby se udržela na tehdejším pofidérním výsluní. Spolupráce s Vlajkou jako celkem nacisty vlastně nezajímala a využívali jen některé jednotlivce jako práskače.

A co Vlajce určitě nepomohlo byla Rysova nenávist právě vůči Emanuelu Morovcovi, který předvedl na pozadí doby, jak rychle se lze stát z uznávaného a adorovaného legionáře nenáviděným kolaborantem a symbolem pro vlastizradu. Rys na Moravce útočil od samého začátku války, když neustále poukazoval na jeho nedůvěryhodnost, a to ve spojitosti s jeho legionářstvím, ale také na jeho slabost pro mladá, velmi mladá děvčata. Na rovinu – nacistům tohle bylo celkem jedno, využili toho, že se k Moravcovi část jeho souputníků otočila z různých důvodů zády a povolali ho do svých služeb. Moravec byl pro ně mnohem užitečnější, a tak se stal i ministrem školství v protektorátní vládě. Své pozice neváhal využít a v březnu 1942 si na Rysa osobně stěžoval u K. H. Franka. A ten zakročil. Rys šel na onen pomyslný kobereček a z pozice státního tajemníka Úřadu říšského protektora mu Frank sdělil: „V důsledku stálých štvanic proti Moravcovi, který požívá plné důvěry Němců, tohoto snižuje a tím porušuje klid mezi obyvatelstvem, které je určeno k tomu, aby v klidu bez politických zájmů se v pilné práci zasadilo za vítězství Říše, se počínaje 2. dubnem 1942 zastavuje činnost Vlajky na dobu tří měsíců. V případě, že v této době bude Vlajka jakýmkoli způsobem vyvíjet činnost proti Moravcovi, bude Rys Rozsévač poslán do koncentračního tábora.“ A bylo. Rys byl sice otřesen, ale úplně ho to neodradilo. A tak na Moravce na gestapo dál posílal očerňující zprávy. Marně. A tak dlouho se chodí, až se utrhne – v prosinci 1942 došla Frankovi trpělivost a nechal Jana Ryse Rozsévače a také jeho kolegu Josefa Burdu zatknout. Český šovinismus – jak to Frank a jemu blízcí tenkrát viděli – nechtěli nacisté nadále podporovat. Rys a Burda byli odvezení nejprve do Terezína a následně se stěhovali do Dachau, kde zůstali až do konce války. Vlajka tak po jejich zatčení přestala fungovat.

A jak to s tímto ambiciózním člověkem, který ale dost věcí nedomyslel a přemachroval, dopadlo? Celkem předvídatelně. Po skončení druhé světové války byli všichni čelní představitelé Vlajky postaveni před mimořádný lidový soud. Nebylo žádným překvapením, že si Jan Rys Rozsévač vyslechl ortel smrti. Popraven byl v červnu 1946 v pražské pankrácké věznici.

Podobné články

Doporučujeme

Další články