Holky težší to maj

Když se řekne bezdomovec, většina z nás si zřejmě vybaví fousatého, nevábně vonícího a zřejmě i trochu podnapilého muže, který se buď válí na zastávce MHD, nebo tahá z kolemjdoucích peníze. Na ulici ale stejnou měrou končí i ženy, pro které je život "tam venku" v mnoha ohledech náročnější a nebezpečnější. Zachytit tuto tvář bezdomovectí se pokusil režisér dokumentární série Bez domova Filip Štoček.

Ta má už druhou řadu, která je věnována právě zejména ženám. "První série byla skoro celá o chlapech. Nechtěl jsem, aby divák žil v přesvědčení, že se bezdomovectí týká jenom mužů," vysvětluje Štoček. Při výběru konkrétních respondetek spolupracoval s organizací Jako doma, která se stará o dámy bez domova. "Hrozně mile mě překvapil fakt, že ani jedna s těch žen, které mi vystupovaly v dokumentu, neměly problém mluvit o svém životě. Například paní Helenka už měla spoustu zkušeností s účinkování m v dokumentu," vzpomíná režisér na natáčení.

GALERIE Ženy bez domova

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Ostatně, podobné dokumenty a pořady mohou být pro homeless ženy záchranou. Právě určitá jejich "neviditelnost" a odříznutí od zbytku společnosti je podle Štočka jedním z jejich největších problémů. "Nejčastěji to totiž vypadá tak, že žena bez domova hlídá stan nebo tak něco a její chlap chodí po službách jako třeba Armáda spásy," vysvětluje. Ženy tak mají jen velmi málo informací o tom, co jim kdo a kde může poskytnout, případně jak jim pomoci z nelehké životní situace.

Druhou největší komplikací je pak pochopitelně násilí, které je například ve formě partnerského týrání paradoxně také často důvodem, proč se ženy v první řadě na ulici dostanou. Je běžné, že má bezdomovkyně partnera, který ji chrání, samozřejmě výměnou za něco, většinou za sex. Také je třeba zmínit, že homeless ženy to mají náročnější i z hygienického hlediska, zejména kvůli menstruaci, a nemají tak dostupnou možnost chránit se před pohlavními nemocemi či neplánovaným těhotenstvím.

Cesta ven je klikatá

Ženské bezdomovectví je zejména v posledních letech víc a víc diskutované téma, a to i proto, že vznikla řada zajímavých projektů, jak dívkám z ulice pomoci zpět do normálního života. Jako jeden za všechny jmenujme Kuchařky bez domova, které nejprve fungovaly jako pop up na nejrůznějších kulturních akcích a dnes mají již pár let vlastní kamenné bistro na pražském Smíchově.

Cesta ven ze srabu ale není vůbec lehká, a to pro bezdomovce bez ohledu na pohlaví. Právě o tom by měla být další série Štočkova pořadu. "Když se bavím s lidmi, kteří o ulici vědí prd, zjišťuji, že mají hodně naivní názor na bezdomovectví. Když pominu holý nesmysl, že je to dobrovolná volba, tak třeba když někdo řekne: "Všude je dost práce, proč prostě nejdou makat," to ve mně zašplouchá nitroglycerin," uzavírá dokumentarista.

A tady si přečtěte, jak můžete bezdomovcům pomoci v krutých mrazech koupí tzv. Nocleženky.