MUDr. Břetislav Lyčka pomáhal při operaci Anthropoid. Sám zvolil raději smrt, než nacistické mučení – G.cz
Vyhledávání

MUDr. Břetislav Lyčka pomáhal při operaci Anthropoid. Sám zvolil raději smrt, než nacistické mučení

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

V pražském Karlíně, nedaleko Invalidovny, se nachází půvabné náměstí, kterému vévodí secesní budova zdejší školy. Do školních lavic tam poprvé zasedly děti již v roce 1906. Náměstí se dnes jmenuje Lyčkovo a je pojmenované po lékaři Břetislavu Lyčkovi, který byl za druhé světové války aktivním odbojářem a v roce 1942 byl i on součástí rozsáhlé operace Anthropoid, největší diverzní akce na území protektorátu Čechy a Morava, jejímž cílem bylo zabití tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nebál se pomáhat parašutistům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi se splněním jejich úkolu a i on za svoji statečnost zaplatil životem.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 5.6.2020, 11:00

Náměstí se nejprve jmenovalo Riegerovo, a to od počátku dvacátého století až do roku 1940. Pak bylo přejmenované na Erbenovo, aby se k původnímu označení v roce 1945 ještě jednou vrátilo. Jméno po statečném lékaři pak dostalo v roce 1948. Kdo ale MUDr. Břetislav Lyčka byl a jaká byla jeho role při operaci Anthropoid?

Sokol i odbojář

Karlínský lékař a člen Sokola Nusle (později Sokola Karlín), velmi aktivní v sokolské odbojové organizaci Jindra. Některé porady o operaci Anthropoid se od začátku roku 1942 konaly u něho v bytě a ordinaci v Sokolovské ulici 41/7. V den útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942, ke kterému došlo v pražské Libni, a při kterém byl nenáviděný nacista zraněn a na následky atentátu 4. června téhož roku i zemřel, ošetřil poraněného Jana Kubiše ve vysočanském bytě odbojáře a vysokého představitele Sokola Jaroslava Piskáčka. Po zradě parašutistů Viliama Gerika a Karla Čurdy začalo zatýkání. A ani tento lékař neunikl pozornosti gestapa, které po něm začalo pátrat a na jeho hlavu byla dokonce vypsána odměna 50 tisíc korun.

Pozornosti gestapa neunikl

Lyčka tedy prchl 14. července do Ouběnic ve Středočeském kraji. Cestoval na občanský průkaz řidiče a průvodčího pražské tramvaje Františka Münzbergera, který ho přechodně ukrýval v kotelně v ulici Prvního pluku v Karlíně. V Ouběnicích se ukryl v domě truhláře Ludvíka Vaňka a jeho ženy Josefy. Protože nemohl průkaz vrátit, požádal učitele a dalšího sokolského odbojáře Františka Kotrbu z Dubče u Běchovic, aby tak učinil místo něj. V bytě Františka Münzbergera už ale na doktorovu spojku čekalo gestapo, které mezitím zatklo statečného tramvajáka přímo v zaměstnání, při řízení tramvaje. Stejný den byla zatčena i jeho žena Anastázie a později i obě dcery Miloslava a Helena, kterým bylo 18 a 19 let. Všichni byli vězněni nejprve v Praze, pak v Terezíně a v říjnu transportováni do Mauthausenu, kde byli o dva dny později všichni čtyři zastřeleni.

Teprve po rozsáhlém mučení František Kotrba svolil, že vyláká dr. Lyčku z úkrytu. Gestapu se ale rozhodně vzdát nechtěl, plán měl jiný. Když 21. července 1942 Vaňkův dům v Ouběnicích gestapo obklíčilo, vešel Kotrba dovnitř. Tam již čekal Lyčka. Právě jeho zbraní ve sklepení domu oba muži spáchali sebevraždu. Do rukou nacistů tak nepadli, což se nedá říct o těch dalších, který Lyčkovi pomáhali.

Pomáhala i herečka Letenská

Manželé Vaňkovi byli zatčeni, Vaněk odeslán do Mauthausenu a tam 24. října 1942 zastřelen. Jeho paní byla v pátém měsíci těhotenství, takže ji drželi ve vězení do porodu syna v listopadu 1942 a až poté ji transportovali do Mauthausenu. 26. ledna 1943 skončila život v tamní plynové komoře. Zatčena a zastřelena byla i manželka učitele Kotrby Marie.

Manželka doktora Lyčky Františka odešla v den útěku svého manžela k přátelům, ke známé herečce Anně Letenské a jejímu manželovi Ing. arch. Vladislavu Čalounovi do bytu v Soukenické ulici. Paní Lyčková zde strávila jednu noc před svým plánovaným útěkem na Moravu. Tento plán ale někdo a dosud se neví kdo, vyzradil gestapu, a tak byla 15. července zatčena ve vestibulu Hlavního nádraží v Praze. Byla zavřena v pankrácké věznici v cele číslo 209. Poté, co ji gestapo označilo za již nepotřebnou, byla 15. září převezena do Terezína a 22. října do Mauthausenu. 24. října 1942 v 10 hodin skončila i ona v popravčí místnosti.

Herečka Anna Letenská nebyla kvůli natáčení komedie Přijdu hned zatčena okamžitě, ale musela se denně hlásit v Petschkově paláci. Zatkli ji ráno 3. září 1942, den po natočení posledního záběru. Odpoledne byla uvězněna na Pankráci a již 5. září putovala do Terezína a 22. října do Mauthausenu, kde byla stejně jako její přítelkyně o dva dny později popravena.

Den 24. října 1942 se jako datum popravy neopakuje náhodou. Jedná se o jeden z nejkrutějších dnů, které se k Anthropoidu váží. Právě ten den na popravišti v koncentračním táboře Mauthausen v Horním Rakousku nedaleko od Lince skončilo 257 pomocníků Anthropoidu a rodinných příslušníků…

Lékař Břetislav Lyčka ale nebyl jediným lékařem, který se za druhé světové války aktivně účastnil protifašistického odboje. Právě statečnosti lékařů se chce věnovat i expozice v muzeu, které chystá Česká lékařská komora v Domě českých lékařů, který právě buduje v Praze - Vysočanech.

Podobné články

Doporučujeme

Další články