Michelangelovi se do Sixtinské kaple nechtělo. Nakonec vytvořil jedno z nejpozoruhodnějších uměleckých děl renesance – G.cz
Vyhledávání

Michelangelovi se do Sixtinské kaple nechtělo. Nakonec vytvořil jedno z nejpozoruhodnějších uměleckých děl renesance

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Michelangelo, velké jméno renesance, proslul především jako sochař a autor Davida. Minimálně jedno další zásadní dílo ale na kontě rovněž má - a sice opulentní výzdobu Sixtinské kaple, kvůli které vzal na milost malování, jež jinak považoval za nedokonalou formu umění. Boží prst dotýkající se prstu Adamova z jeho Stvoření světa je tak známý, že si jej okamžitě vybaví snad i malé dítě. Michelangelo se se zakázkou hodně trápil, i tak se do Sixtinské kaple vrátil dvacet let po dokončení první práce, aby ještě namaloval brilantní Poslední soud.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 31.10.2020, 12:51

"Domaluju, až se mi bude chtít"

Michelangelo Buonarroti, známější prostě jako Michelangelo, proslul především jako sochař. Jeho nejznámějším dílem je socha Davida, ale i Michelangelova Pieta patří k vrcholným kouskům renesance. Pro jednu zakázku se ale tehdy už zavedený umělec přeci jen uvolil k malování, ačkoliv jej oproti sochařině považoval ze zoufale nedokonalý typ umění. Tou zakázkou byla výzdoba Sixtinské kaple v Apoštolském paláci ve Vatikánu, na niž si jej objednal papež Julius II..

Práce na tisíc metrů čtverečních se Michelangelovi nezdála. Sám měl k církvi a víře velmi rozpolcený vztah. Právě to se ale nakonec ukázalo být výhodou, protože si vzal do hlavy, že jeho výjev musí promlouvat i k někomu, kdo v Boha nevěří, a donutit jej zamyslet se nad existencí Páně. Zároveň jej jako každého malicherného génia lákalo překonávat sám sebe a zdolávat překážky, a tak souhlasil. Záhy se to ukázalo jako opravdu náročný úkol. Michelangelo se zdi Sixtinské kaple rozhodl vyzdobit freskou Stvoření světa vycházející z knihy Genesis, na níž je vyobrazeno přes tři sta postav, konkrétně 334.

Ačkoliv papež dal Michelangelovi původně volnou ruku, měl zároveň k jeho návrhu řadu svých připomínek. Pravidelně jej chodil kontrolovat při práci a k dílu měl poznámky. Dvě tvrdohlavé povahy, umělec a zadavatel, se tak dennodenně hádali o maličkostech. Když se papež Michealngela zeptal, kdy bude hotov, měl mu prý malíř odseknout slovy: "Domaluju, až se mi bude chtít!" Výhodou však bylo, že všemu navzdory byl Julius II. Michelangelovým talentem uchvácen a jeho práci obdivoval. Aby také ne. Michelangelo kapli z velké části maloval sám, v leže na lešení, kdy mu barva ze stropu kapala na obličej a do očí. Vpravdě mučednická práce, jejímž výsledkem je ale jedno z nejpozoruhodnějších děl renesance a dějin výtvarného umění vůbec. Výzdoba byla veřejnosti poprvé odhalena 31. října 1512.

Znovu v Sixtinské

Michelangelo zakázku splnil a mohl být - a asi i byl - sám se sebou spokojený. A stejně tak jeho chlebodárci. O téměř pětadvacet let později se totiž ze sídla papežů ozvali znovu. Tehdejší hlava církve Pavel III. oslovil umělce s nabídkou vymalovat zadní stěnu kaple, která do té doby zela prázdnotou. Michelangelo kývl, a tak mezi lety 1536 a 1543, tentokrát již zcela sám a bez pomocníků, maloval velkolepou fresku s názvem Poslední soud.

V Posledním soudu se Michelangelo inspiroval událostmi předpovídanými v prorockých knihách Bible, zejména ve Zjevením sv. Jana, zároveň jako by se ale skrze obrovské dílo sám vypořádával se světem. Freska zabírá plochu téměř 165 metrů čtverečních a je na ní zachyceno 390 postav. Právem je to považována za vrchol výmalby Sixtinské kaple, Michelangelovy malířské tvorby a zůstává jednou z nejoceňovanějších výtvarných památek vůbec. V době, kdy Michelangelo dílo dokončil, byl zadavatel spokojen, jeho nástupce, Pavel IV., ale nadšení nesdílel. Michelangelo maloval své postavy zásadně nahé a nejinak tomu bylo i na originální fresce Posledního soudu, v jejímž středu vyniká Ježíš Kristus. Papež Pavel IV. nicméně dal jeho i většinu ostatních vyobrazených zakrýt přimalovanou drapérií v roce 1565. Toho už se velký autor naštěstí nedožil - zemřel totiž o rok dříve.

Podobné články

Doporučujeme

Další články