Znásilnění a mozkový nádor

„Co teda jako bude, he?“ Těmito slovy začíná každá ze tří částí jedné z nejslavnějších knih 20. století, kterou na začátku 60. let napsal spisovatel Anthony Burgess za pouhé tři týdny, aby si, jak později přiznal, snadno a rychle přivydělal. Burgesse k sepsání legendárního románu o dystopické představě blízké budoucnosti, kdy se násilná mládež vymkne kontrole, podnítilo několik silných osobních zážitků. Pravděpodobně největší vliv na něj měla tragická událost, která se stala jeho mladé manželce za druhé světové války.

Po cestě domů ji ve tmě na ulici přepadli a znásilnili tři opilí dezertéři z americké armády. Lynne Burgess byla tímto silně traumatickým zážitkem do konce života poznamenaná a vůbec jí nepřidalo, že krátce po otřesném setkání potratila. Anthonymu Burgessovi, který v té době sloužil na Gibraltaru, nebylo ani na opakovanou žádost povoleno vrátit se do Británie a o ženu se postarat.

mohlo by vás zajímat

Spielbergovo sci-fi A.I. Umělá inteligence chtěl točit už Kubrick: Hlavní roli měl ztvárnit skutečný robot

Dalším silným životním momentem, který zapříčinil vznik Mechanického pomeranče a udál se v roce 1959, byl okamžik, kdy se Burgess po několika letech strávených v britských koloniích v Asii konečně vrátil do vlasti. Země, kterou na začátku 50. let opustil, se během několika málo let kompletně změnila – největší proměnu pak v Burgessových očích prodělala britská mládež, jež se vlivem rocknrollové hudby a americké kultury rozhodla rebelovat a noviny plnily články o různých válkách gangů v anglických městech, na což nebyl Burgess vůbec připraven.

Během této doby se pak přihodila ještě jedna událost – během vyučování spisovatel zničehonic zkolaboval a byl okamžitě převezen do nemocnice, kde mu lékaři diagnostikovali neoperovatelný mozkový nádor. Verdikt byl krutý – zbýval mu přinejlepším rok života. Aby finančně zajistil svou manželku, pustil se Burgess do spisovatelského maratonu, kdy během pouhého roku napsal celou řadu knih: ze svého tempa nepolevil ani poté, co doktoři zjistili, že udělali chybu. Nové vyšetření ve spisovatelově mozku neobjevilo žádný nádor. Znovuzrozený Burgess se následně vydal na dovolenou do Sovětského svazu, kde mu ruština a všudypřítomný státní dohled poskytly poslední potřebnou inspiraci před napsáním jeho nejslavnějšího díla.

Kapitola sem, kapitola tam

V roce 1962 tak Burgess za pouhé tři týdny sepsal svůj nejslavnější román, který pojednává o násilné budoucnosti a limitech lidské vůle. Hlavním hrdinou románu je pak Alex, vůdčí člen futuristického gangu, inspirovaného soudobými pochybnými skupinkami, které terorizovaly obyčejné britské občany. Asi nejosobněji se pak Burgess vyrovnal se znásilněním vlastní manželky, kdy v jedné kapitole Alex s kumpány znásilní ženu přímo před očima jejího mladého manžela-spisovatele.

Celý román je napsán podivnou směsicí angličtiny a ruštiny, která je v budoucnu používaná jako slang – pozůstatek Burgessovy návštěvy Leningradu. I do struktury knihy zakomponoval spisovatel určitou symboliku; román je rozdělen do 21 kapitol, což odkazuje na věkovou hranici dospělosti. A právě poslední 21. kapitola se stala hlavním kamenem úrazu celého románu.

GALERIE Mechanický pomeranč - filmové zajímavosti

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Americký vydavatel totiž odmítl poslední kapitolu, která je v podstatě považována za happy end, vydat s tím, že američtí čtenáři by ji nikdy nepřijali. Burgess, kterému na románu příliš nezáleželo, tak raději ustoupil, než aby riskoval výpadek finančních příjmů. Když se pak Stanley Kubrick pustil do legendární filmové adaptace, neměl jako čtenář zkrácené americké verze žádné tušení, že 21. kapitola existuje.

Kultovní film, jenž je považován za nejlepší počin legendárního režiséra, tak končí jinde než kniha – což je také jedním z důvodů, proč samotný Burgess film považoval za odpornou oslavu násilí, která nezachycuje atmosféru a myšlenky románu. Ostatně, až do konce života ho vytáčelo, že si jej čtenáři asociují pouze s jednou jedinou knihou, kterou navíc napsal pouze pro peníze. Nevědomky tak ale stvořil jedno z nejzajímavějších literárních děl moderní doby.