Američané provedli během druhé světové války celkem tři nálety na Prahu. K tomu nejtragičtějšímu a nejvíce kontroverznímu došlo 14. února 1945, o život tehdy přišlo přes 700 lidí. Podle všeho se mělo jednat o velký válečný omyl.
Nečekaný nálet
K nešťastnému útoku, který dodnes budí kontroverze, došlo na Popeleční středu. Ze všech tří amerických náletů na Prahu si vyžádal nejvíce obětí, americké bombardéry totiž zastihly obyvatele Prahy naprosto nepřipravené. I kdyby se podařilo odhalit plány útoku, nic by se nezměnilo. Na Prahu se ten den útočit nemělo, byl to jeden velký omyl. Poplach byl vyhlášen pouhých pět minut před dopadem prvních bomb.
Toho dne byli Američané připraveni k mohutnému útoku. Z Velké Británie, kde měli základnu, vyslali na území nacistického Německa 1377 bombardérů a 962 stíhacích letounů. Stroje letěly celkem ve čtyřech svazcích, přičemž ten nejsilnější mířil na Drážďany. Čítal 461 bombardérů, které byly pod ochranou 316 stíhacích letounů. Stroje měly dokonat dílo zkázy, na Drážďany už byl totiž veden zničující útok během předchozí noci.
Ne všechny letouny však dorazily nad Drážďany, některé se oddělily a letěly úplně jinam. Na Prahu. Z amerických zdrojů vyplývá, že na Prahu zaútočilo 62 bombardérů. Jednalo se o letouny B-17 Flying Fortress, které vysypaly na město asi 152 tun pum. Nálet trval jen pár minut, uvádí se, že od 12:25 do 12:34, následky však byly tragické.
Z vojensky významných cílů byly zasaženy jen dvě nádraží. Konkrétně Smíchovské a Vršovické, obě však jen lehce. Pumy konaly dílo zkázy především v hustě zalidněné části města. K největším škodám došlo kolem Palackého mostu, silně poškozeno bylo i Nové Město, Vinohrady a Nusle.
Zničená Praha
Celkem bylo bombardováním zasaženo přes 2500 domů, z toho 68 bylo zničeno úplně. Nepadaly však jen domy, ale i historické památky. Pumy silně poškodily benediktinský Emauzský klášter z roku 1347 a Vinohradskou synagogu, která pak musela být stržena.
Ze všeho nejhrůznější byl počet obětí. Bilance několikaminutového útoku je hodně krvavá: 701 mrtvých a 1184 zraněných. Ostatky 23 osob, které zahynuly s největší pravděpodobností při tomto náletu, byly nalezeny až v roce 1971 ve sklepení domu na Vinohradské třídě.
Krutý omyl?
Američtí vojenští historikové provedli analýzu toho, co se v tragický den odehrálo. Podle jejich zjištění šlo o navigační omyl, který je možné přičíst na vrub několika faktorům, primárně pak nepříznivému počasí. Ten den vál silný vítr a panovala hustá oblačnost, což způsobilo odchýlení z kurzu. Když se viditelnost zlepšila, měl navigátor určit směr podle orientačních bodů na zemi, tj. podle rozložení velkých měst, železničních tratí, vodních toků a podobně. Navigátor si podle všeho myslel, že jsou nad německým městem Zwickau, přitom byli už nad Plzní. Záměna Prahy za Drážďany přitom stále zůstává záhadou. Saské město už totiž bylo poničené předchozím náletem, kdežto matička Praha byla v době jejich příletu bombami netknutá. Objevují se tak i spekulace, že to nebyl omyl, ale záměr.
A kdy došlo k dalším dvěma americkém náletům na Prahu? První se pojí s datem 15. listopadu 1944, tehdy se však nejednalo o organizovaný útok, ale dílo náhody, i když kdo ví. Osamocený letoun shodil dvanáct pum na elektrárnu v Holešovicích, které zabily čtyři osoby. Pak následoval popisovaný nálet na Valentýna a potřetí přiletěly nad Prahu americké bombardéry 25. března 1945, kdy byl veden koncentrovaný útok na zbrojní závody ČKD. Tento třetí nálet byl jediný plánovaný, zemřelo při něm přes 500 lidí.
A zde si můžete přečíst o tom, že Miroslav Zikmund slaví stovku: Kde vzali s Hanzelkou peníze na své cesty a proč dostali zákaz cestovat?
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
