Mafián i policista v jedné osobě
Jonathan Wild - neříká vám to jméno nic? I když ho možná neznáte, tak jeho příběh je velmi zajímavý a v dnešní době více než poučný. Tento muž by se s trochou nadsázky mohl považovat za předchůdce dnešních politických podnikatelů. Ale nepředbíhejme a pojďme se vrátit o tři století zpět do nejmocnějšího impéria své doby, kde slunce téměř nikdy nezapadalo.
Kdybychom skutečně mohli cestovat zpět v čase a ocitli se v Londýně roku 1718, setkali bychom se tam s váženým a respektovaným "největším bojovníkem proti zločinu 18. století." Jmenoval se Jonathan Wild. Po mnoho let dokázal klamat celý Londýn. Předstíral, že jeho záměry jsou zcela prospěšné pro společnost. Sliboval, že zlikviduje londýnský zločin, že všechny zločince dostane za mříže, že v Londýně bude lépe. Jeho "podnikatelský plán" však měl temné pozadí. A dalo by se říct, že byl "geniálně jednoduchý". Pod pláštíkem boje proti zločinu, za což mu davy tleskaly, kradl, kde mohl.
Wild využil touhy veřejnosti po rázném zásahu proti zločinům, které tehdejší londýnští mocipáni údajně nedokázali zvládnout. Založil gang, který uplácel policisty i soudce, a mistrně manipuloval právním systémem. Dosazoval své lidi na klíčové pozice a štědře je odměňoval, dokud mu byli užiteční. Tím vytvářel dojem, že je velmi úspěšným bojovníkem proti zločinu. A realita? Jeho konto narůstalo jako těsto s kypřicím práškem. Dnes je často považován za prvního mafiána na britských ostrovech, a někteří ho dokonce srovnávají s Robertem Walpolem, jedním z nejzkorumpovanějších premiérů v britské historii.
Jonathan jako policejní informátor
Jonathan Wild se narodil v roce 1682 nebo 1683 ve Wolverhamptonu. Jeho rané zločinecké aktivity jsou opředeny tajemstvím, ale někdy po roce 1710, po několika konfliktech se zákonem, se stal policejním informátorem a poté i oficiálním spolupracovníkem pořádkových služeb. Dohodl se s městem, že díky svým znalostem podsvětí pomůže za odměnu vyčistit Londýn od zločinců a vrátit okradeným jejich majetek. V jeho mysli se však rodil zcela jiný plán...
Princip byl neuvěřitelně jednoduchý. Najmete skupinu schopných zlodějů, kteří pro vás budou krást a všechny cennosti ukládat ve vašem skladu. Poté stačí počkat, až okradený nahlásí zločin, vy zajdete do skladu, vyberete požadované zboží, a s velkou slávou a odměnou ho vrátíte poškozenému, který vám ve své vděčnosti vyplatí nálezné. A to vše pečlivě předáte novinám, které o vás budou psát oslavné články.
Tento způsob "podnikání" měl mnoho výhod - stanete se známou a mocnou osobností, o které se budou psát oslavné články, skládat písně a básně. Kromě toho budete dostávat solidní odměny od města a ještě větší částky jako nálezné. Nikdo nebude pátrat po tom, co vaši lidé skutečně dělají, protože noviny i policie stojí na vaší straně. Váš sklad se bude postupně plnit a zboží, o které nikdo nemá zájem, naplní vaši pokladnu.
Když potřebujete s někým zúčtovat, pošlete na něj svou partu, aby ho "zaklekla". A pokud vás unaví některý z vašich zaměstnanců, můžete ho předhodit šéfům policie (tedy vlastně sobě) jako trofej. Wild si vedl složky o londýnských zločincích. Když se v oblasti objevila konkurence, nechal ji zatknout, získal odměnu a ještě se mohl pochlubit: "Jsem spořádaný občan Londýna, dopadl jsem přes šedesát nejhorších zločinců – lupičů, vrahů a zlodějů. A to vůbec nepočítám kapsáře a další méně významné darebáky," chlubil se Wild.
Neslavný konec
V roce 1720 byl Wild už tak známý, že městská rada s ním konzultovala metody boje proti zločinu. Pomáhal navrhovat nová opatření a prosadil zvýšení odměn za dopadené zločince, což mu přineslo další zisky. De facto se stal nejvyšším šéfem policie. Do vězení začal posílat stále více drobných zlodějů, kteří mu překáželi. Navenek to vypadalo jako služba pořádku, ale ve skutečnosti si Wild jen upevňoval svůj "zlodějský monopol" v Londýně. Nakonec ale tato pohádka skončila šťastně pro společnost. Jak se říká, žádný strom neroste do nebe. V tomto případě to byla (ne)šťastná náhoda - Wild byl odhalen díky své účasti na neúspěšném útěku jednoho z vězněných zločinců, od kterého měl přijmout úplatek. Vše se provalilo! Členové jeho vlastního gangu se od něj odvrátili a začali proti němu svědčit. Londýňané tak zjistili pravou podstatu Wildova "podnikání."
Jonathan Wild byl 24. května 1725 před rozzuřeným davem oběšen. A protože není nic horšího, než dělat z lidí hlupáky a ještě je okrádat, na jeho popravu se musely prodávat vstupenky – tolik lidí chtělo být svědky jeho konce, že by se na náměstí nevešli.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Jonathan_Wild
https://www.britannica.com/biography/Jonathan-Wild
https://discover.hubpages.com/education/Jonathan-Wild-Thief-Catcher