Je tomu již neuvěřitelných 230 let ode dne, kdy se narodil jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců Josef Ressel. Tento rodák z Chrudimi byl česko-německého původu a celý život pracoval jako lesník. Souběžně se však věnoval ještě jedné aktivitě, kterou bylo vynalézání. Nejslavnějším vynálezem Josefa Ressela se stal lodní šroub, ani zdaleka to však nebyla jediná věc, již se podařilo Resslovi vynalézt.
Josef Ressel
Je známo, že z naší malé středoevropské zemičky vzešlo v průběhu historie četné množství světově významných vynálezů. Ať už se jedná o kontaktní čočky, ruchadlo bratranců Veverkových, kostkový cukr, plastickou trhavinu semtex, Křižíkovu obloukovou lampu nebo právě o lodní šroub Josefa Ressela.
Josef Ludvík František Ressel byl českým lesníkem, spisovatelem a vynálezcem. Narodil se 29. června roku 1793 v Chrudimi. Resselův otec Anton Hermann Ressel byl Němcem, zatímco matka Marie Anna roz. Konvičková byla Češkou – Ressel byl tedy česko-německého původu. Školu začal Ressel navštěvovat v rodné Chrudimi, roku 1806 však odešel studovat na gymnázium do rakouského Lince.
Gymnázium úspěšně vystudoval a roku 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích. Vzhledem k jeho nepřesvědčivým tělesným dispozicím se z něj ovšem důstojník nestal. Zvolil tedy úplně opačný směr a odešel studovat medicínu do Vídně. Zde se ovšem objevil nový problém – rodiče jej již nemohli více finančně podporovat. Ressel tak musel školu opustit.
Ressel neměl na své studijní cestě zrovna dvakrát velké štěstí, nicméně i přes všechny strasti se mu podařilo získat stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu poblíž Vídně. Školu úspěšně absolvoval a po jejím dokončení se rozhodl pracovat pro rakouský stát jako lesník, zejména na území dnešního Chorvatska a Slovinska. Právě ve spojitosti s lesnictvím se projevil také jako spisovatel, když napsal svůj pravděpodobně nejvýznamnější literární počin „Dějiny přímořských lesů“.
Lodní šroub
Nejvýznamnějším Resslovým vynálezem je bezpochyby lodní šroub, a o to zajímavější je i jeho historie. Svůj vynález začal Josef Ressel poprvé testovat roku 1820 na malém člunu na řece Krka ve Slovinsku. Koncem téhož roku byl přeložen do italského Terstu, kde se stal lesmistrem. Souběžně s povoláním lesmistra však zvládal také testování svého vynálezu na moři.
Jedna z prvních zkoušek s člunem o nosnosti 5 tun a s ručním pohonem lodního šroubu se vydařila. Roku 1827 nakonec získal patent a pilně se připravoval na další pokusy s mnohem většími plavidly. Při testování zjistil, že výkonnější je šroub krátký než dlouhý. Následně testoval efektivitu lodního šroubu s jedním chodem a se dvěma chody – se dvěma chody byl šroub efektivnější. Důležité bylo přijít také na vhodné umístění lodního šroubu. To Ressel objevil na zádi lodi mezi vazem a kormidlem.
Roku 1829 testoval takto uzpůsobený lodní šroub na parníku Civetta (Sova) a podařilo se mu dosáhnout rychlosti šesti uzlů (uzel je jedna námořní míle za hodinu). Zde však osud Resslovi příliš nepřál. Parní stroj zkoušku nevydržel, neboť popraskaly měděné trubky spájené cínem a došlo k nehodě. Policie po této havárii Resslovi další pokusy zakázala.
Posmrtné uznání
Josef Ressel vynalezl kromě lodního šroubu také například šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, pneumatickou potrubní dopravu, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin a dokonce buzolu. Nedožil se však žádného většího uznání za svůj zcela nejvýznamnější vynález. Poté, co policie po nehodě v roce 1829 zakázala další testování lodního šroubu, byl Ressel nucen od pokusů upustit. Roku 1857 pak Josef Ressel zemřel na malárii na služební cestě v Lublani, aniž by se dožil jakéhokoli světového uznání za svůj významný vynález. V roce 1839 odzkoušel lodní šroub Angličan Francis, kterého někteří chybně považují i za jeho vynálezce. Akademie věd ve Washingtonu však nakonec roku 1866 oficiálně přiznala vynález lodního šroubu Josefu Resslovi.
U Josefa Ressela je pozoruhodný také jeho odkaz. Ten přetrval nejen v Česku, ale také v Rakousku a na Slovinsku, a je tím největším důkazem o vynálezcově světovém významu. Resslův pomník byl již roku 1863 umístěn před budovu Technické univerzity ve Vídni, kde jeho jméno nese i tamější park. Ulice pojmenované po Resslovi se nacházejí v mnoha městech, například v Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Ostravě, Mostě, Olomouci, Pardubicích, Novém Jičíně, Kroměříži, Českých Budějovicích, Lublani nebo Vídni. Portrét Josefa Ressela a loď poháněná lodním šroubem dokonce zdobily bankovku 500 rakouských šilinků.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
