Při letecké nehodě JAT 367 poblíž Srbské Kamenice v Československu přežila pouze jugoslávská letuška Vesna Vulovičová. I když to pravděpodobně nechtěla, její pád byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdelší volný pád bez padáku. Vesna se zřítila k zemi s troskami letadla z výšky přesahující deset kilometrů.
Neuvěřitelný příběh mladé letušky
Byl rok 1972 a let z Kodaně do Záhřebu měl být jen další rutinní a klidný let. Na palubě letadla se však omylem ocitla mladá jugoslávská letuška Vesna Vulovičová. Původně měla letět její kolegyně a kamarádka, která měla stejné jméno, což vedlo k záměně. Když letadlo přelétalo nad Srbskou Kamenicí v Československu, v zavazadlovém prostoru vybuchla bomba, která způsobila, že se letoun rozpadl a zřítil k zemi, přičemž přišlo o život 27 lidí. Vesna byla jedinou osobou, která pád z výšky deseti kilometrů přežila.
Existují dvě teorie o tom, co způsobilo nehodu, ale viníci nebyli nikdy nalezeni. Brzy po neštěstí se k odpovědnosti přihlásila chorvatská fašistická organizace Ustaša, zaměřená proti Srbům. Toto tvrzení se však nepotvrdilo, i když vyšetřování ukázalo, že příčinou pádu byla silná exploze. Druhá teorie, rovněž nepotvrzená, naznačuje, že letadlo bylo omylem zasaženo československou protivzdušnou obranou. Vesna Vulovičová později uvedla, že během letu zaznamenala drobné signály, které mohly naznačovat, že se stane něco špatného.
„Pamatuju si, že již od snídaně mluvil jeden z pilotů Ratko Mihić neustále o svém synovi a dceři. Jako by byl jediný otec na světě. Jen o nich nonstop hovořil, jako by cítil, že už je nikdy neuvidí," vyprávěla tehdy mladá letuška.
V době nehody se Vesna nacházela v zadní části letadla, což jí zachránilo život. Kromě toho se letadlo zřítilo na strmý svah, kde jeho pád zpomalily větve stromů. I přesto Vesna utrpěla vážná zranění. Zlomila si obě ruce a nohy, měla tři zlomené obratle, frakturu lebky a prožila klinickou smrt. Po určitou dobu byla také ochrnutá od pasu dolů. Její přežití bylo možné především díky rychlé pomoci. Zraněnou a silně krvácející ji našel lesník Bruno Henke,, který býval zdravotníkem německé armády.
Dvaadvacetiletá letuška strávila následující měsíce v nemocnicích, kde se o ni starali lékaři, kteří její uzdravení považovali za zázrak. Nejdříve byla léčena v České Kamenici a poté převezena do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Vesna si však z celé tragédie téměř nic nepamatovala. Její poslední vzpomínka sahala o měsíc zpátky. Navzdory ochrnutí se zranění časem zahojila a Vesna znovu začala chodit. Její zotavení bylo považováno za obrovský úspěch československé medicíny.
Díky mladému věku a souhře okolností se Vesna zotavila velmi rychle. Netrpěla vlastně ani žádnými psychickými problémy po havárii. Mladá hrdinka se chtěla za rok od havárie vrátit zpátky do práce, ale letecká společnost jí to tehdy zamítla a Vesna se musela smířit s místem administrativní pracovnice. Ač by to raději nechtěla, podle Guinessovy knihy drží světový rekord ve volném pádu bez padáku. K tomuto zvláštnímu prvenství jí tehdy pogratuloval samotný Paul McCartney.
V roce 1991 odešla Vesna do důchodu a žila v malém bělehradském bytě se třemi kočkami. V roce 2016 byla Vesna Vulovičová nalezena ve svém bytě v Bělehradě mrtvá.
Zdroje informací:
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
