Dobré ráno

Psal se rok 1948, bylo brzké únorové ráno a vody Filipínského moře se z noci vynořily poměrně klidné. Americká obchodní loď Silver Star měla jemný náskok na své plavbě, když ji zastihlo podivné vysílání v morseovce. „SOS z lodě SS Ourang Medan! Všichni důstojníci i kapitán jsou mrtví… v navigační místnosti a na můstku… Pravděpodobně je mrtvá celá posádka.“ Následovalo několik znaků, několik řádků „textu“, který nedával smysl a nakonec přišlo poslední slovo: „Umřu.“

Vzkaz byl předán kapitánovi, přes vysílač byla lokalizovaná poloha lodi SS Ourang Medan, Silver Star zatopila pod kotlem a vyrazila na pomoc. V okolí zachytil volání o pomoc ještě jeden parník, ale podle všeho to byla právě Silver Star, která byla nejblíž. A která taky na místo dorazila první.

Ourang Medan se bezcílně nesla na vlnách, motory vypnuté. Kapitán nechal loď zastavit a vydal se společně se záchranným týmem na člunu k Medanu. Ticho a napětí muselo na šplouchajícím moři působit děsivě. Žádné volání o pomoc, ani žádné sténání, prostě nic. Skupina se dostala na palubu lodi a tam našla posádku.

Ukázalo se, že radista měl pravdu. Posádka byla mrtvá. Všichni s vyděšenými grimasami na tvářích, s výrazem čiré hrůzy zmraženým v obličeji. Navíc ztuhlí v podivných, křečovitých pózách. Jako by posmrtná ztuhlost zasáhla okamžitě a ani neměli pořádně čas padnout mrtví na palubu. Kapitán nařídil ohledat těla, ale kromě toho, že byli všichni zjevně mrtví, nebylo na nikom zjištěno jediné zranění.

Záchranný tým pokračoval do podpalubí. Přesně tak, jak radista vysílal, na můstku byl mrtvý kapitán s několika důstojníky, v navigační místnosti pak našli další oficíry, kteří se pravděpodobně před smrtí pokoušeli zabarikádovat. Další mrtvé našli ve strojovně, v kotelně, v ubikacích… a radistu u vysílačky s prsty na tlačítku. Musel skutečně umřít jenom pár sekund poté, co volal o pomoc.

Posádce Silver Star se na podivném plovoucím mauzoleu ani trochu nelíbilo, takže kapitán rozhodl vrátit se na palubu domovské lodi s tím, že přivážou Ourang Medan za sebe a odtáhnou ji do nejbližšího přístavu. Při odchodu z podpalubí si ale posádka všimla jedné podivné věci. Topení pořád běželo. A v podpalubí se zvyšovala teplota.

Nikde není přesně uvedeno, jak se to stalo, ale když už byly lodě skoro připoutány lany k sobě, v podpalubí Medanu došlo k výbuchu, který protrhl trup a loď duchů začala rychle nabírat vodu. Poslední členové záchranného týmu přetli lana poutající Silver Star k té prokleté bárce a vzali nohy na ramena. Jak se americká obchodní loď vzdalovala od místa tragédie, sledoval kapitán, jak jde SS Ourang Medan pod hladinu. A s ním i všechna jeho tajemství.

mohlo by vás zajímat

Strašlivý úděl posádky křižníku Indianapolis: atomová bomba, torpéda a žraloci

Bylo nebylo

OK, super cool historka, že? „A jéje,“ říkáte si, „teď přijde ten moment, kdy nám řekne, že se to ve skutečnosti nestalo nebo je to mnohem nudnější, než se zdá.“ A já chápu vaše obavy, ale tentokrát se nebojte. Tentokrát je všechno ještě mnohem divnější.

V indonéštině znamená „ourang“ muže a Medan je hlavním městem ostrova Sumatra, překlad názvu tedy zní Muž z Medanu... Ale loď patřila Holanďanům stejně jako tenkrát celá Indonésie. Drtivá většina posádky byli Nizozemci, přesto údajně plula od čínského pobřeží do Jakarty. Aspoň tak o tom psal dobový tisk, konkrétně dopravní magazín vycházející pro Nizozemce přímo v Indonésii. O potopení psali celkem třikrát, dvakrát během února 1948 a jednou začátkem března s tím, že další podrobnosti už se asi neobjeví a je to tedy poslední jejich článek na toto téma.

Tyhle články jsou důležité, protože to říká, že o lodi se minimálně v regionu vědělo. Protože SS Ourang Medan není zapsaná v žádném registru z té doby. Žádný holandský lodní registr, žádný místní indonéský seznam, ani v Číně se o ní oficiálně nenašla zmínka. Puf! Jako by ta loď nikdy neexistovala. Skeptici tohle dlouho považovali za potvrzení toho, že jde jenom o námořnickou legendu a články v tehdejších novinách si redaktoři vycucali z prstu. To by byla možnost. A byla by taky dost pravděpodobná, protože se v registrech nemohla najít ani americká Silver Star. Ale o té se podařilo zjistit, že existovala, jenom dál v roce 1948 oficiálně operovala pod jiným názvem, a sice Santa Juana.

Podobně (ne)zajímavé je i to, že Ourang Medan byl zmíněn v korespondenci CIA z roku 1958 a 1959. Podle všeho jistý C. H. Marck Jr. ze Scottsdale v Arizoně psal v padesátém devátém tehdejšímu řediteli CIA ve věci „neznámých sil“, které měly na svědomí potopení lodi Medanu. Dopis byl odtajněn v roce 2003, ale odkazoval se na jiný dopis z roku 1958, který měl ovšem adresáta neznámého. Takže to mohl být operativec, jenž vyslýchal muže ze Silver Star, ostatně, byla to americká loď, nebo to mohl být přímo člen posádky Silver Star. Anebo to byl konspirační blázen, který obtěžoval CIA svými šílenostmi.

Kdo ví?

mohlo by vás zajímat

Jednotka smrti: Z japonských pokusů na lidech by se Mengelemu zvedl žaludek

Japonské svinstvo

Nás ale nezajímá jenom, jestli se tahle divnověc sekutečně udála. Předpokládejme, že udála. Pak je nutné položit si druhou a možná ještě zásadnější otázku: Co se stalo těm Holanďanům na palubě Medanu? Co je zabilo? Jaká neznámá síla pronikla zamčenými dveřmi, do podpalubí, na příď a na záď a zabila je všechny tak, že po sobě nezanechala stopy kromě toho výrazu hrůzy a ztuhlého těla?

Odpověď bohužel zní, že nevíme. Ale máme pár tipů. Tím prvním je únik oxidu uhelnatého, který se mohl začít tvořit po poruše v topení, které, jak víme, plynule běželo ještě, když se Američané nalodili na palubu. A tahle porucha taky mohla způsobit následný výbuch a potopení lodi. Jenže nevysvětluje tu příšernou ztuhlost.

Na tu totiž vysvětlení neexistuje, alespoň žádné konkrétní. Ale mohla by tu být obecnější cesta ven. Ourang Medan totiž plul od čínského pobřeží. Konkrétně od místa, které bylo za války, tedy jen tři roky předtím, okupováno japonskou císařskou armádou. A kde sídlila nechvalně proslulá jednotka 713, která se proslavila vývojem nových zbraní, které testovala na lidech. Byly mezi nimi samozřejmě i zbraně biologické. Zastánci této teorie tvrdí, že existuje důvod, proč Ourang Medan nebyl v záznamech, a sice proto, že se na něm pašovaly právě tyto zbraně. A jestli nějaké neznámé svinstvo uteklo během plavby do vzduchu, mohlo způsobit bolestivou paralýzu svalů a následnou smrt stejně dobře, ne-li lépe než oxid uhelnatý.

Pravděpodobně se nikdy nedozvíme, co zabilo ty muže na Filipínském moři. Ani jestli tam nějací muži vůbec byli. Ale pokud se někdy dostanete do přístavního baru, můžete zazářit svými znalostmi strašidelných námořnických historek. Ourang Medan je totiž dodnes jedna z nejslavnějších lodí duchů vůbec.