fb pixel Král Šumavy: nepolapitelný převaděč utečenců, kterého nechali komunisté ve filmu zabít – G.cz
Vyhledávání

Král Šumavy: nepolapitelný převaděč utečenců, kterého nechali komunisté ve filmu zabít

Zdroj: Národní filmový archiv

Český film Král Šumavy od režiséra Karla Kachyni z roku 1959 vypráví příběh o legendárním pašerákovi a převaděči, který zachránil desítky lidí před vězením a jistou smrtí. Ačkoliv ve skutečnosti nikdy dopaden nebyl, tak ve filmovém zpracování tomu bylo naopak.

Martin Miko
Martin Miko 25.12.2020, 08:22

Král Šumavy byl zabit jen ve filmu

Když se někde řekne „Král Šumavy“, automaticky by se vám měl vybavit nepolapitelný československý převaděč a pozdější agent americké zpravodajské služby CIC Josef Hasil, který se po komunistickém převratu v únoru 1948 rozhodl, že začne převádět uprchlíky do západní Evropy. Zároveň se však jedná o film od režiséra Karla Kachyni z roku 1959, který vznikl na základě scénáře Františka A. Dvořáka a Rudolfa Kalčíka. Film Král Šumavy byl natočen na základě životní předlohy Josefa Hasila, ale kvůli tehdejším režimovým tendencím byl pozměněn a z reálného hrdiny byl vytvořen filmový padouch.

Při promítání filmu, na který nakonec dorazily v součtu přes 4 miliony lidí, prý lidé při scéně zastřelení krále Šumavy v kinech křičeli, že ve skutečnosti Hasil nebyl nikdy chycen ani zastřelen. Ve filmu jsou i další nesrovnalosti, které nesedí s realitou. V roce 1948, tedy v době, kdy se příběh filmu odehrává, například žádná vojska pohraniční stráže nebyla. Hranice byly hlídány jednotkami SNB, kam mimochodem patřil i Josef Hasil. Hranice si začal stát intenzivně hlídat až od roku 1950, kdy se této role zhostila armáda. Až v červenci 1951 byl schválen zákon o ochraně státních hranic a pohraničí bylo následně svěřeno do rukou Pohraniční stráže.

Celý snímek byl natočen na Kvildě v roce 1959, což znamená, že v něm máme možnost vidět stav této osady 13 let po odsunu původních obyvatel. Samotný režisér Kachyňa si nepřál, aby se film natáčel v idylické vesnici, a proto jednou z jeho podmínek bylo zachytit vše takovým způsobem, jak si to pamatoval z vojny. Nicméně z Hasila se mu hrdinu udělat nepodařilo.

Historici dále například připomínají, že po roce 1948 nebyly státní hranice uzavřené drátěnými ploty, nicméně i tak museli uprchlíci a agenti využívat služeb převaděčů, kteří se vyznali dobře v pohraničí a dokázali se orientovat na obou stranách hranice. Nemuselo se navíc nutně jednat jen o Čechy, protože dobrými znalci prostředí byli i lidé z druhé strany. Jedním z takovýchto známých převaděčů byl například německý občan Kilián Nowotny, jehož jmenovec byl ve filmu rovněž pašerák a byl ve snímku zastřelen stejně jako postava, která představovala Hasila. Snímek měl režimu posloužit jako odstrašující případ, jenž měl ukázat lidem, že utíkat ze země se nevyplácí.

Komunistům se v útěcích lidí ze země ze začátku nedařilo bránit, a proto si dali za úkol situaci vyřešit. V první polovině 50. let dokázali vybudovat svůj vlastní systém, který od roku 1953 zahrnoval i elektrickou ochranu hranic. Elektrický proud vysokého napětí se měl stát „strašákem“ pro všechny uprchlíky. V pozdějších letech byl však nahrazen signálními stěnami a střeženým pásmem, které mělo několik kilometrů.

Podle filmových kritiků se jednalo o řemeslně velmi dobrý film od režiséra Karla Kachyni, který dokázal vystihnout drsný život v pohraničí. Vše podpořilo skvělé herecké obsazení, kvalitní scénář a napínavý děj. Na druhou stranu zde byla promítnuta komunistická propaganda, jež spočívala v oslavování vrahů lidí, kteří se snažili dostat z bezvýchodné situace únikem ze země ovládané totalitním režimem.

Podobné články

Doporučujeme

Další články