fb pixel Král Šumavy: nepolapitelný převaděč utečenců, kterého nechali komunisté ve filmu zabít – G.cz
Vyhledávání

Král Šumavy: nepolapitelný převaděč utečenců, kterého nechali komunisté ve filmu zabít

Zdroj: Národní filmový archiv

Český film Král Šumavy od režiséra Karla Kachyni z roku 1959 vypráví příběh o legendárním pašerákovi a převaděči, který zachránil desítky lidí před vězením a jistou smrtí. Ačkoliv ve skutečnosti nikdy dopaden nebyl, tak ve filmovém zpracování tomu bylo naopak.

Martin Miko
Martin Miko 25.12.2020, 08:22

Král Šumavy byl zabit jen ve filmu

Když se někde řekne „král Šumavy“, automaticky by se vám měl vybavit nepolapitelný československý převaděč a pozdější agent americké zpravodajské služby CIC Josef Hasil, který se po komunistickém převratu v únoru 1948 rozhodl, že začne převádět uprchlíky do západní Evropy. Zároveň se však jedná o film od režiséra Karla Kachyni z roku 1959, který vznikl na základě scénáře Františka A. Dvořáka a Rudolfa Kalčíka. Film Král Šumavy byl natočen na základě životní předlohy Josefa Hasila, ale kvůli tehdejším režimovým tendencím byl pozměněn a z reálného hrdiny byl vytvořen filmový padouch.

Při promítání filmu, na který nakonec dorazily v součtu přes 4 miliony lidí, prý lidé při scéně zastřelení krále Šumavy v kinech křičeli, že ve skutečnosti Hasil nebyl nikdy chycen ani zastřelen. Ve filmu jsou i další nesrovnalosti, které nesedí s realitou. V roce 1948, tedy v době, kdy se příběh filmu odehrává, například žádná vojska pohraniční stráže nebyla. Hranice byly hlídány jednotkami SNB, kam mimochodem patřil i Josef Hasil. Hranice si začal stát intenzivně hlídat až od roku 1950, kdy se této role zhostila armáda. Až v červenci 1951 byl schválen zákon o ochraně státních hranic a pohraničí bylo následně svěřeno do rukou Pohraniční stráže.

Celý snímek byl natočen na Kvildě v roce 1959, což znamená, že v něm máme možnost vidět stav této osady 13 let po odsunu původních obyvatel. Samotný režisér Kachyňa si nepřál, aby se film natáčel v idylické vesnici, a proto jednou z jeho podmínek bylo zachytit vše takovým způsobem, jak si to pamatoval z vojny. Nicméně z Hasila se mu hrdinu udělat nepodařilo.

Historici dále například připomínají, že po roce 1948 nebyly státní hranice uzavřené drátěnými ploty, nicméně i tak museli uprchlíci a agenti využívat služeb převaděčů, kteří se vyznali dobře v pohraničí a dokázali se orientovat na obou stranách hranice. Nemuselo se navíc nutně jednat jen o Čechy, protože dobrými znalci prostředí byli i lidé z druhé strany. Jedním z takovýchto známých převaděčů byl například německý občan Kilián Nowotny, jehož jmenovec byl ve filmu rovněž pašerák a byl ve snímku zastřelen stejně jako postava, která představovala Hasila. Snímek měl režimu posloužit jako odstrašující případ, jenž měl ukázat lidem, že utíkat ze země se nevyplácí.

Komunistům se útěkům lidí ze země ze začátku nedařilo bránit, a proto si dali za úkol situaci vyřešit. V první polovině 50. let dokázali vybudovat svůj vlastní systém, který od roku 1953 zahrnoval i elektrickou ochranu hranic. Elektrický proud vysokého napětí se měl stát „strašákem“ pro všechny uprchlíky. V pozdějších letech byl však nahrazen signálními stěnami a střeženým pásmem, které mělo několik kilometrů.

Podle filmových kritiků se jednalo o řemeslně velmi dobrý film od režiséra Karla Kachyni, který dokázal vystihnout drsný život v pohraničí. Vše podpořilo skvělé herecké obsazení, kvalitní scénář a napínavý děj. Na druhou stranu zde byla promítnuta komunistická propaganda, jež spočívala v oslavování vrahů lidí, kteří se snažili dostat z bezvýchodné situace únikem ze země ovládané totalitním režimem.

Podobné články

Doporučujeme

Další články