A máte to schválený od národního výboru?

Jak se pomalu hroutil východní blok, některé aspekty začaly tak nějak samy od sebe povolovat. Já třeba osobně miluji příběh pádu Berlínské zdi, protože je tak unikátně německy efektivní. 9. listopadu 1989 přednášel do televize člen německého politbyra usnesení východoněmeckého stranického vedení a jen tak mimochodem zmínil, že se může nově volně cestovat do západních zemí. Na zaražený dopis novinářů: „Od kdy tohle jako platí?“, politik odvětil: „Podle mého názoru ihned.“ A tak Němci šli a přelezli zeď.

V Československu to bylo trochu složitější.

mohlo by vás zajímat

Občanské fórum provedlo zemi revolucí, snažilo se, aby skutečně bylo pro všechny

Až do osmadevadesátého jste museli mít podobně jako v jiných zemích východního bloku při cestě do svobodného světa výjezdní doložku. Taková doložka nebyla úplně snadno k sehnání. Potřebovali jste k ní vyjádření zaměstnavatele, vyjádření školy, kádrový posudek, doporučení stranických organizací, dvě fotografie, speciální formulář, kolek za padesát korun československých, řadu podpisů, ideálně úplatek, případně obřadně podříznuté jehně a pas. To všechno se podávalo na SNB na celý jeden měsíc.

Znamenalo to, že jste byli celý jeden měsíc bez pasu, takže jste nemohli cestovat ani do spřátelených komunistických zemí. Fungovalo to jako jakýsi byrokraticky videoherní cooldown. A ani po tom všem jste si nemohli být jisti, že to povolení dostanete. Taky jste mohli utratit pade, měsíc si dělat naděje, a nic z toho nemuselo vzejít.

A jedem!

Speciální kapitolou pak byl takzvaný devizový příslib. To bylo v podstatě povolení od národní banky k nákupu cizí měny. Od roku 1987 pak začal fungovat systém v podstatě založení nového účtu, na který vám musela nějaká dobrá duše ze Západu přihrát peníze, abyste měli cestovní kapitál. Obecně platilo, že to musí být alespoň dvacet dolarů na den.

mohlo by vás zajímat

Bratři Mašínové byli chladnokrevní zabijáci stojící na správné straně historie

Diskuze o rušení podobných praktik probíhaly v Československu během celého roku 1989. Byla to velká věc, protože výjezdní doložky přežily třeba i pražské jaro. Už 14. listopadu 1989 tehdejší premiér Ladislav Adamec uvedl, že mají výjezdní doložky končit. Tedy tři dny před tím masakrem na Národce.

4. prosince pak koncept padl úplně, protože jsme byli pod vedením Občanského fóra na cestě za svobodou. A dneska už jsou výjezdní doložky jenom nepříjemná vzpomínka. Zaplaťpánbů.