Operace Jiskra: Prorazit obklíčení Leningradu a získat u toho hodnost maršála – G.cz
Vyhledávání

Operace Jiskra: Prorazit obklíčení Leningradu a získat u toho hodnost maršála

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Stalingrad často bývá označován jako bod zlomu ve válce proti nacismu. A právem. Ale není to jediné město, kde se na přelomu roku 1942 a 1943 začala otáčet karta na Rudou stranu. Je to další město, které neslo slavné jméno. Leningrad. V lednu ‘43 tam Rudá armáda provedla něco, co mělo kódové označení „Jiskra“. A jak komunisté rádi říkají, z jiskry vzejde plamen.

Jan Studnička
Jan Studnička 18.1.2021, 16:42

Operace Barbarossa

Němci to nazvali operace Barbarossa a byl to v podstatě plný útok na Sovětský svaz. Blitzkrieg style, tak jak to měli Němci ve zvyku. Překročit hranice, bleskově zlomit jakýkoli odpor, dobýt hlavní město, nechat nepřátele podepsat kapitulaci a pak bez větších ztrát terorizovat celou zemi. Náckům se podařily jenom dvě věci ze seznamu, překročit hranice a terorizovat zemi. Zbytek se ukázal jako dost tvrdý oříšek.

Armády Říše byly rozděleny do tří velkých skupin, Armádní skupiny Sever, Střed a Jih. A je to Sever, který nás zajímá. Sever vedl polní maršál Wilhelm von Leeb a jedním z jeho hlavních úkolů bylo zabrat Leningrad. Město totiž bylo naprosto klíčovým průmyslovým centrem nejen pro celý region, ale i pro celou válku. Největší gumárenské závody v Evropě se tam například nacházely, ale byly tam další a další fabriky naprosto zásadní pro chod války.

Jenomže přes prvotní první tlak se Němcům nepodařilo město dobýt. Mimo jiné proto, že jejich finští spojenci odmítli útočit na město. Ale byli ochotni ho společně s nacisty oblehnout. Třetí říše tedy obklíčila město. A tak začalo jedno z nejdelších a nejstrašnějších obléhání historie válečnictví.

Blokáda Leningradu

Devět set dní. Tak dlouho obležení trvalo. Nad městem zuřily nekonečné letecké souboje. Když nacisté chtěli, nechali město soustavně bombardovat stovkami letadel. Umíralo se nonstop. Navíc obležení neznamenalo, že se nebojovalo na zemi. Ke „třenicím” docházelo pořád, Rudá armáda se taky pokoušela několikrát obležení prolomit.

Nejhorší byl ale hlad. Postupně se stáhly příděly pro civilisty až na absolutní minimum. Dělníci dostávali dvě stě padesát gramů chleba na den, kancelářští polovinu. Traduje se, že pokud jste během obležení viděli ve městě tlustého člověka, věděli jste, že žere lidi. Pro zásobování města zůstala jenom jedna a dost nejistá cesta a ta vedla přes Ladožské jezero. Říkalo se jí Cesta života. Což… byl velice optimistický název.

Ve městě během obléhání zemřelo nějakých pět set tisíc civilistů.

Operace Jiskra

Rusové zoufale potřebovali prolomit blokádu. Nemuseli nutně vyvraždit všechny Němce v okolí hned, ale bezprostředně potřebovali lepší zásobování pro město. Dvakrát už se o to pokoušeli u vesničky Siňavino a protože to byla strategicky nejrozumnější volba, rozhodli se to zkusit už potřetí. Třetí ofenziva dostala název „operace Jiskra“. Ale tahle měla výhodu.

Začala se plánovat na podzim 1942, tedy v době, kdy uvnitř Stalingradu Rudá armáda mučila zimou a hladem 6. armádu maršála Pauluse. Německý útok byl oslaben, zastaven. A jak se přiblížila zima a ze 6. armády zbyly už jenom trosky, Leningrad dostal k plánování operace Jiskra i generála Žukova. Vždycky je dobré mít na své straně Žukova.

Původně se plánovaly dvě po sobě jdoucí ofenzívy, každá z jedné strany německých sil. Leningradský front na straně jedné a Volchovský na straně druhé. Nakonec se ale rozhodlo, že útok poběží v jednu chvíli z obou stran a tlačící strany sevřou německé jednotky do kleští. Nedaleko Siňavina na břehu Ladožského jezera. Celá akce měla být odpálena už začátkem ledna, ale čekalo se, až generál mráz pomůže a zatáhne Něvu pevnějším ledem. Protože pěchota pak může rychle překonat řeku a postavit mosty pro tanky.

12. ledna 1943 v devět hodin ráno se dalo všechno do pohybu. Sovětské bombardéry se prohnaly nad německými liniemi, rudá artilerie začala zasypávat nácky dělostřeleckými granáty a Rusové se dali na pochod. U takových operacích nemůžete uvažovat v rámci metrů, operujete často v desítkách kilometrů. Trvalo šest dní, než se Sověti prostříleli k sobě a vytvořili sotva kilometr široký koridor, ve kterém se mohly rudé jednotky reorganizovat a začít Němce vytlačovat. Tedy 18. ledna, před osmasedmdesáti lety. Celá operace skončila až 30. ledna, když se fronta uklidnila. A tam kde dřív bývaly Německé linie, byla desetikilometrová díra, na kterou začali Sověti pokládat koleje. A 6. února už po nich jezdil vlak.

Zásobování bylo obnoveno. A vedle Stalingradu to bylo další velké a nečekané vítězství Rudé armády. Žukov byl za plánování operace povýšen na maršála. A jeho oči se začaly pomalu upínat na západ. K Berlínu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články